Šumavský rozcestník: Mirotice

Mirotice

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°25'48.955"N, 14°2'12.755"E

popis

Mirotice jsou město ležící v Jihočeském kraji v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1254 (o kostelu sv. Jiljí), ovšem osídlení v místech dnešních Mirotic sahá přinejmenším do doby železné. Starší osada z 12. století ležela v prostoru za dnešním hřbitovem u potoka zvaného Struhy. Královské svobodné městečko Mirotice pak bylo založeno ve druhé polovině 13. století v okolí kostela Sv. Jiljí. Již v té době se Mirotice staly přemyslovským královským městem. Do výstavby děkanského kostela v Písku byly nejvýznamnějším duchovním centrem v oblasti. Městem se Mirotice staly už počátkem 14. století. Městečko Mirotice sloužilo jako opěrný bod na královské obchodní Zlaté stezce vedoucí z Pasova do Prahy. Poprvé byly Mirotice poničeny v husitských válkách a prodejem se pak staly poddanským městečkem pánů z Rožmitálu. V dalších stoletích Mirotice vzkvétaly. Vznikl zde městský špitál a roku 1569 získaly i právo várečné. Po zrušení Rožmitálské zástavy roku 1544 připadly Mirotice správou ke královskému hradu Zvíkovu. Úsilí o úplné a nezávislé samosprávní postavení vyvrcholilo roku 1562 zřízením vlastní radnice. V následujícím období město získalo celou řadu privilegií. Slibný hospodářský rozvoj byl načas zpomalen velkým požárem v roce 1575, při němž shořelo 50 domů. Při vpádu Pasovských roku 1611 však bylo městečko tak poničeno, že se muselo po krátkém vykoupení opět zaprodat v poddanství. Ani třicetiletá válka se Miroticím nevyhnula. V letech 1639 až 1648 byla zkáza městečka dovršena. K novému rozvoji došlo po roce 1688, kdy Mirotice, spolu s cerhonickým statkem koupil premonstrátský klášter ve Schläglu. Pod novou vládou došlo k hospodářskému oživení. Válečné události z roku 1741–1742 se Mirotic příliš nedotkly. V roce 1850 dosáhl počet obyvatel 1600. Dne 18. listopadu 1852 se zde narodil malíř Mikoláš Aleš. Výsadní postavení tržního a formanského uzlu ztratily Mirotice po zavedení železnice v roce 1875, která se Miroticím vyhnula. V obci byla, zejména v 19. století, početnější židovská obec s vlastní synagogou (zničenou 29. dubna 1945 při spojeneckém náletu) a židovským hřbitovem. Z novodobých dějin zasáhla do historie a vzhledu města především druhá světová válka. Dne 28. dubna 1945 na náměstí a v přilehlých ulicích zastavil německý vojenský kontingent včetně dvou polopásových vozidel se čtyřhlavňovými kanony a kolona německých civilních uprchlíků. Dne 29. dubna ráno je objevila američtí hloubkaři a při vzájemném ostřelování a bombardování bylo zničeno několik budov. Další americký nálet přišel v poledne. Německý kontingent byl při něm zničen, ale vyhořelo nebo jinak bylo zničeno 27 domů a dalších 57 bylo většinou těžce poškozeno. Zahynulo 11 místních obyvatel, počet mrtvých německých vojáků a civilistů není znám. Zcela zničena byla např. tzv. Alšovna – statek, který patřil rodu Alšů do poloviny 19. století, než jej musel Alšův otec z finančních důvodů opustit. Při bombardování města 29. dubna 1945. Miroticím byl dne 1. června 1998 navrácen statut města. Památky: kostel svatého Jiljí, rodný dům Mikoláše Alše, židovský hřbitov s cennými náhrobky a památným dubem, barokní kaplička svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Jana Nepomuckého, most přes Lomnici, hrobka J. Svěrákové. Významné osobnosti: Mikoláš Aleš (1852), který zde také už ve svých 4 letech začal s kreslením, žil zde s přestávkami do roku 1862 a dále o prázdninách až do roku 1874. Na jeho počest jsou každoročně pořádány slavnosti nesoucí jméno Alšovy dny. Ve městě našel svoji lásku a přiženil se sem v roce 1795 český loutkář Matěj Kopecký. Bydlel v Kvíčalovské chalupě v Rybářské ulici č.p. 112 do roku 1836. S tradicí Matěje Kopeckého souvisí i Mirotické setkání loutek a hudby, které zde od roku 2004 probíhá každoročně koncem srpna.