největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy
jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené gotické město v Čechách - Kašperské Hory zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy

Preiss Jaroslav JUDr.

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'23.504"N, 13°19'45.784"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Jaroslav Preiss (8. prosince 1870, Přeštice - 29. dubna 1946, Praha) byl český bankéř, národohospodář, ředitel Živnostenské banky, politik mladočeské strany a poslanec za Českou státoprávní demokracii respektive Československou národní demokracii. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Živnostenské banky a díky svému postavení jedním z nejvlivnějších mužů první československé republiky. Nejznámější a nejvlivnější český finančník první republiky se narodil v Přešticích v domě č.p. 112 na náměstí v rodině advokátního koncipienta. Vystudoval gymnázium v Domažlicích a Právnickou fakultu v Praze. Po maturitě v Domažlicích studoval práva ve Štýrském Hradci, v Lipsku a na české Právnické fakultě UK v Praze. Koncem 19. století byl součástí studentského hnutí pokrokářů, přičemž náležel (podobně jako například Alois Rašín) k frakci, která tíhla k mladočechům. Počátkem 20. století už patřil mezi členy Národní strany svobodomyslné (mladočeské) a v jejím rámci k představitelům mladé generace okolo Karla Kramáře, kteří stranu v první dekádě nového století ovládli. Od roku 1900 byl redaktorem hospodářské rubriky "Národních listů", později odborných časopisů. Od roku 1904 začal pracovat v Živnostenské bance a již o 6 let později byl jmenován náměstkem vrchního ředitele a roku 1917 byl jmenován vrchním ředitelem Živnostenské banky. Od roku 1904 také redigoval Finanční listy, vydávané Živnobankou. V roce 1907 nastoupil na místo šéfa průmyslového a hypotekárního oddělení a v letech 1917–1938 byl jejím vrchním ředitelem. Od roku 1908 byl poslancem Zemského sněmu, za první světové války byl spolu s Rašínem a Kramářem zatčen a odsouzen pro velezradu. Pak ale byl po nástupu nového císaře Karla I. amnestován a zapojil se opět do veřejného života. Dne 28. října 1918 jednal společně s Kramářem v Ženevě s Edvardem Benešem. Po vzniku Československa v roce 1918 odmítl Preiss funkci ministra financí, ale stal se nejbližším spolupracovníkem Aloise Rašína, který byl do tohoto úřadu jmenován. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za národní demokraty. Na mandát rezignoval v listopadu 1919. Banka, v níž pracoval, měla v ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu a tak jako šéf Živnobanky a od roku 1930 i předseda Ústředního svazu čs. průmyslníků výrazně ovlivňoval hospodářský život první republiky.  Založil Spolek továrníků a výrobců hospodářských strojů, po jeho reorganizaci v roce 1918 na Ústřední svaz českých průmyslníků se stal jeho místopředsedou a v roce 1930 předsedou svazu. Preiss působil také jako osobní Masarykův bankéř a osobní rádce ve finančních otázkách. Značný vliv měl Preiss v jednom z největších čs. průmyslových podniků, v Českomoravské-Kolben-Daněk, jehož byla Živnobanka největším akcionářem. Od května 1930 Preiss zastával funkci předsedy správní rady ČKD. Byl nejen bohatým mužem, který vlastnil luxusní vilu na Smíchově a činžovní dům v Letenské ulici v Praze, ale také velkým podporovatelem umění. Jako mecenáš se podílel na vykoupení rukopisů Rašína a Machara, finančně se podílel na stavbě Mánesa, Národního technického muzea a podporoval také činnost nově založené Moderní galerie. Od roku 1929 byl presidentem Společnosti Národního muzea, do jehož sbírek odkázal několik artefaktů. Dále byl členem Národohospodářského ústavu a kuratoria Moderní galerie. Přátelil se s umělci a dal se několikrát portrétovat. Jeho poslední portrét roku 1946 namaloval Vratislav Nechleba. V roce 1938 Jaroslav Preiss onemocněl a z čela banky odstoupil. Přestože mu za protektorátu byla za odmítnutí spolupráce uložena pětimilionová pokuta, kterou zaplatil, byl v roce 1945 internován na Pankráci, odkud byl v dubnu 1946 propuštěn. Zemřel o tři dny později dne 29. dubna 1946 v Praze a je pochován na vyšehradském hřbitově. V místě, kde stával jeho rodný dům v Přešticích, byla u příležitosti 125. výročí jeho narození instalována pamětní deska.

Preiss Jaroslav JUDr. na mapě

místa v okolí

Dietrichová Marlene

Dietrichová Marlene

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'22.066"N, 13°19'47.078"E

zobrazit více
Přeštice

Přeštice

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'22.066"N, 13°19'47.078"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Bankomat Česká spořitelna

Bankomat Česká spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'23.14"N, 13°19'45.20"E

zobrazit více
Bankomat Komerční banka

Bankomat Komerční banka

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°34'18.51"N, 13°19'49.09"E

zobrazit více