Šumavský rozcestník: Skašov

Skašov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: nepomucko
GPS: 49°30'36.335"N, 13°25'51.099"E

popis

Skašov je obec v okrese Plzeň-jih. Skašově proslavila v 19. století výroba dřevěných hraček. Nejstarší osídlení se v této oblasti nacházelo zřejmě již v době bronzové. První dokument zmiňující přímo obec Skašov pochází z roku 1326. Jde o listinu dokumentující prodej dvora jménem Stassowm, který byl dne 26. ledna 1326 prodán Vilémem z Boru a Oldřichem z Potenštejna proboštu a konventu chotěšovského kláštera za 78 hřiven stříbra. S dvorem byly prodány také lesy, pole, luka, prameny, sady a včelstva. Chotěšovský klášter se po dvacetiletém hospodaření na dvoru Stassow dohodl s Prostějem z Letína a jeho manželkou Drahou, že převezmou háj, který se obecně nazývá Staschow, aby založili novou ves - lhotu. Tato ves měla po čtyři roky užívat výhody plné svobody a po dalších šest let platu dvou kop grošů. Po uplynutí těchto deseti let měli Prostěj s Drahou novou, \\\"dobře založenou\\\" ves opět vrátit klášteru. Za splnění tohoto úkolu si pak směli doživotně ponechat dva svobodné lány. Po deseti letech měla být ves vrácena klášteru. V roce 1379 drželi novou ves bratři Jaroslav Vitmar a Petr z Horšic. V době husitských válek zastavil chotěšovský probošt Petr II. lhotu se dvorem a lesem za 500 kop pražských grošů Václavu Sekáčovi z Újezdce. Po skončení husitských válek se tento majetek opět navrátil ke klášteru. Ten pak ves spravoval až do josefínských reforem na konci 18. století, kdy byl zrušen. Po zrušení kláštera se majitelem panství stala Náboženská matice, která jej rozdělila mezi 33 podílníků. Z berní ruly se mezitím konečně dovídáme něco bližšího o zemědělcích, kteří od 14. století hospodařili na pozemcích tehdy nově založené vsi. V letech 1654 - 5 tedy ve Lhotě Kašově žilo šest sedláků a tři chalupníci. Hospodařili na 255 rolích a měli 21 potahů, 14 krav, 16 jalovic, 33 ovcí a 34 sviní. Došlo k uvolnění práce traslířů – soustružníků dřeva. Koncem 18. století dostali díky rozvoji poutí příležitost vyrábět hračky. První písemný doklad o hračkářské výrobě pochází z roku 1826 a nově vzniklé tradici se brzy věnovala podstatná část obyvatel. Kolem roku 1850 to bylo 52 rodin a obec se během 19. století proslavila v mnoha zemích Evropy. Vláda Josefa II také umožnila vzdělávání místních dětí, které se nejdříve začal věnovat tkadlec Černý. V roce 1824 vznikla první veřejná škola a v roce 1864 pro ni byla postavena školní budova, která byla zbourána v roce 1989. V druhé polovině 19. století došlo ke společenskému a kulturnímu rozvoji obce, přišli vzdělaní lidé, kteří začali šířit národně obrozenecké myšlenky. V roce 1892 vypukl velký požár, který zničil celou část obce nazývanou V Ulici. V důsledku této nešťastné události vznikl v obci Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1913 výrobci hraček založili družstvo, aby mohli lépe hájit své zájmy před nepoctivými obchodníky. Velkou ránou byla pro obec první světová válka, která přinesla strádání a odvedla většinu místních mužů na frontu. Z války se nevrátilo 17 mužů. O původu tohoto názvu existuje několik teorií, podle jedné je ves pojmenována po osobním jméně Stach - Stanislav, podle lidové pověsti je název odvozen z kašovité půdy zdejšího okolí. Původní název obce Stassow v průběhu staletí prodělal řadu změn - známy jsou tvary jako Staschow, Scassow, po třech stoletích se objevuje název Lhota Kassova a až v druhé polovině 19. století české Lhota Skašova. Dnešní jméno Skašov se ustálilo teprve v roce 1916. Počátkem 30. let zkrachovalo hračkářské družstvo (v důsledku hospodářské krize a silné konkurenci továrních hraček ukončilo svou činnost, část hraček poslalo dětem nezaměstnaných na Ostravsku a zbytek spálilo) a výrobě hraček se od té doby věnovali pouze jednotlivci. Dne 29. května 1921 byl odhalen pomník padlým ve válce, aby tak byla uchována a uctěna jejich památka. Dne 11. září 1923 místní lidé zažili neobvyklou událost - tehdy na zdejších lukách přistálo zbloudilé vojenské letadlo. Pilot se zeptal, kterým směrem je Plzeň a poté odletěl. V roce 1934 byl hasičským sborem v upomínku přistání letadla na zdejších lukách uspořádán letecký den.