nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
nejstarší dochovaný český most ze 13. století - Písek zajímavosti ze Šumavy
největší jedinec svého druhu v ČR - Lukavický tisovec zajímavosti ze Šumavy
jediná česká tiskárna do roku 1533 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy

Řanda Čestmír

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'33.125"N, 13°35'44.463"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Čestmír Řanda (5. prosince 1923, Rokycany - 31. srpna 1986, Praha) byl český herec. Čestmír Řanda se narodil 5. prosince 1923 v Rokycanech, vystudoval a v roce 1944 odmaturoval strojní průmyslovku a poté nastoupil v Rokycanech do zaměstnání. Již při studiích a při práci hrával v ochotnickém spolku. Jaroslav Průcha ho v roce 1945 přiměl jít na studium herectví na dramatické oddělení pražské Konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1948. Už jako posluchač konzervatoře vystupoval na prknech Národního divadla. Poté přešel do divadla v Plzni (1948 – 1960), s výjimkou základní vojenské služby (1950 – 1952). V Plzni se příležitostně věnoval také režii. V letech 1960 – 1966 se stal členem Divadla na Vinohradech a nakonec od 1. srpna 1966, až do své smrti 31. srpna 1986, se stal členem činohry Národního divadla. Již od počátků své divadelní dráhy vytvářel na jevištích převážně dramatické role. Už ve Vinohradském divadle dosáhl několika úspěchů (například biskup v „Nápadnících trůnu“). Do Národního divadla (kde byl dokonce v letech 1969 – 1970 šéfem činohry) přišel již jako vyzrálý a zkušený herec. Do velkých dramatických postav ho předurčovala statná a silná postava, široká a kulatá tvář a hluboký hlas. Zvládal role s nejrůznějšími charakterovými vlastnostmi, komediální role s nadsázkou a karikaturou (Třetí zvonění, Poslední dobrodružství Dona Juana). Jeho parketou však byly vážné role (Višňový sad, Bílá nemoc, Tomáš Becket, Nebožtík Nasredin a další). Často vystupoval ve vážných rolích Shakespearovských. Řanda se věnoval rovněž dramaturgické a spisovatelské práci (napsal řadu skečů pro televizi a rozhlas). Ve filmu debutoval v roce 1953 malou rolí Slavomíra Mlejnka v Pušově středometrážním příběhu Krejčovská povídka. Nejvýznamnější byly jeho role regenta Valečského z Valče ve Vláčilově dobrodružném filmu ĎÁBLOVA PAST (1961), Žida Marmulstauba v Brynychově dramatu TRANSPORT Z RÁJE (1962), nerozhodného Drdy v Machově komedii TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (1963), Weinera v Brynychově dalším dramatu ...A PÁTY JEZDEC JE STRACH (1964), natvrdlého Dr. Tomečka v Podskalského trezorové komedii BÍLÁ PANÍ (1965), principála ve Fričových LIDECH Z MARINGOTEK (1966), Winklera ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1970), záludného generála Otise ve Vorlíčkově komedii PANE, VY JSTE VDOVA! (1970), vodníka Alberta Bacha v další Vorlíčkově komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), otce Valentu ve snímku DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD (1975), přitroublého hospodského v pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM (1976), zločineckého docenta Mlejnka v komedii COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), hostinského v PRINCI A VEČERNICI (1978) nebo ředitele Národního divadla v Krejčíkově BOŽSKÉ EMĚ (1979). Od začátku své herecké kariéry se uplatňoval v rozhlase, dabingu a zejména v televizi (inscenace ZAČÁTEK KONCE, MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU, ODSOUZENÝ Z PINKTOWNU, NEVIDITELNÝ, IKARŮV PÁD, NEZRALÉ MALINY, PŘÍPAD PLATFUS a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, ARABELA, DYNASTIE NOVÁKŮ, DOBRÁ VODA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, ZLÁ KREV, SYNOVÉ A DCERY JAKUBÁ SKLÁŘE a další. V roce 1977 získal titul Zasloužilého člena Národního divadla a roku 1978 titul Zasloužilého umělce. Čestmír Řanda zemřel 31. srpna 1986 v Praze v nedožitých šedesáti tří let. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Řanda Čestmír na mapě

místa v okolí

Fitz Johann

Fitz Johann

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'33.015"N, 13°35'44.766"E

zobrazit více
kašna klasicistní Rokycany

kašna klasicistní Rokycany

kategorie: kultura a památky / kašny, studny
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'33.394"N, 13°35'43.356"E

zobrazit více

další místa v okolí