Šumava.cz

Kostel svatého Vavřince v Kožlanech je původně gotický, barokně přestavený jednolodní farní kostel. Postaven byl pravděpodobně v letech 1240–50 za vlády krále Václava I. Poprvé je připomínán v roce 1283, kdy se stal farním kostelem. Jelikož Kožlany v té době byly součástí statků náležejících k hradům Křivoklát a Týřov držených českými panovníky, museli čeští králové dosazovat do kostela kněze a vykonávat patronátní právo. Po roce 1422 přechází patronátní a podací právo v kostele na šlechtu a fara přísluší pod rakovnický děkanát. V roce 1430 byl kostel zničen husitskými Tábority a opravy se dočkal až za pánů Týřovských (od roku 1460). V roce 1571 (tj. po 141 letech) byl kostel opravován a po opravě zůstal zachován jen presbytář a zdi v základech. Z této doby také pocházejí nástěnné malby zobrazující proroky, apoštoly a zemské patrony. Po opravě dosadili Týřovští do Kožlan faráře Víta Kandídase, který měl zřídit v Kožlanech děkanát. Úkol farář splnil a stal se prvním místním děkanem tohoto děkanátu, do kterého příslušely farnosti v Kožlanech, Kralovicích, Potvorově, Všesulově, Čisté, Kozojedech, Žebnici, a Strážišti. Perličkou byla fara v Rousínově, která do nového děkanátu také připadla, jenže už byla změněna pány z Kolovrat na hospodu. V roce 1769 kostel vyhořel i s farou a byl následně barokně přestaven. Další požár hrozil 1. července 1897, kdy do kříže na věži uhodil blesk. Ačkoliv se samotný elektrický výboj zastavil a roztříštil o největší z bání věže, dokázal zahřát kovové části konstrukce věže natolik, že asi po 8 minutách začaly nad báň stoupat malé obláčky a po další chvíli první plameny. Věž kostela byla však rychle uhašena. Kostel stojí ve východní, původní části městečka v sousedství původní školy, dnes městského muzea. Kostel je orientován k východu. Mírně užší presbytář s trojbokým závěrem je připojen k obdélné lodi, k jejíž západní stěně přiléhá čtyřboká věž. Před severním průčelím, které směřuje k městečku, je pravoúhlá předsíň, k jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie. Gotický presbytář, který patrně pochází z 2. poloviny 14. století, je sklenut křížovou klenbou; vítězný oblouk a okna jsou hrotitá. Vítězný oblouk, klenba a stěny presbyteria jsou bohatě vyzdobeny původními gotickými malbami z poloviny 14. století znázorňujícími proroky a zemské patrony. Fresková výzdoba byla objevena v roce 1949 a později byla odborně zrekonstruována. Presbytář je zastřešen sedlovou střechou s valbami nad závěrem, z hřebene vyrůstá osmiboký sanktusník s cibulovou stříškou. Obdélná loď kostela ve stěnách skrývá zbytky gotického zdiva. Loď má plochý strop, v západní části je kruchta podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Věž je zastřešena cibulovou bání s osmibokou lucernou, nad níž je cibulová stříška s hrotnicí, makovicí a křížem. Hlavní novogotický oltář nese barokní obraz sv. Vavřince od Petra Brandla. Barokní boční oltáře byly do kožlanského kostela přeneseny ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni – jde o novogotický hlavní oltář, vybavený barokním obrazem sv. Vavřince, přičemž boční oltáře, s obrazy Jana Nepomuckého a sv. Vincence. V kostele jsou náhrobníky Týřovských, v předsíni pak náhrobníky kožlanských farářů Karla Václava Kučery z roku 1801 a Jana Šabaty z roku 1816. V kostele jsou varhany, které postavil Jan Vojtěch Beer údajně v roce 1749. Nástroj má 2 manuály, 14 rejstříků, mechanickou trakturu a zásuvkovou vzdušnici, celkově je v dobrém stavu. Kostel je obklopen zrušeným hřbitovem, na kterém stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1737. Na východní straně předsíně stojí socha Madony, na západní straně socha sv. Josefa. Generální opravy se kostel dočkal v roce 1935, přičemž přišla církev na 120 000 Kč. František Smrž, kožlanský rodák, daroval téhož roku kostelu trojici nových zvonů, které byly slavnostně zavěšeny.