Šumavský rozcestník: hrobka Metternichů, Plasy

hrobka Metternichů, Plasy

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'5.074"N, 13°23'35.984"E

popis

Hrobka rodu Metternichů u plaského hřbitova byl původně gotický kostel svatého Václava, který byl přestavěn roku 1690 - zřejmě podle projektu J. B. Matheye. Roku 1826 byl upraven: sníženy obě průčelní věže a spojeny empírovým nástavcem, zřízena podzemní krypta pro rodovou hrobku. Po roce 1970 původní prostor kostela upraven na smuteční síň. Kníže Klemens Wenzel von Metternich z Winneuburgu koupil Plasy v roce1826 od správy Náboženského fondu (po zrušení cisterciánského kláštera). Musel si však na koupi plaského panství půjčit od Salomona Mayera von Rothschilda 1.040.000 zlatých konvenční měny. I tak Plasy nikdy nezaplatil… Původně gotický kostelík, který byl přestavěn do barokního slohu za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Klasicistní úprava kostela s hrobkou v jeho kryptě je dílem mladého českého, později významného vídeňského i pražského architekta Josefa Krannera. Přestavba začala na jaře 1827 a v létě 1828 byl kostel i s hrobkou vysvěcen. Vysvěcení se konalo 10. a 11. srpna 1828 a stalo se významnou církevní slavností. Papež Lev XII. daroval kancléři Metternichovi ostatky sv. Valentiny, které byly v prosinci 1827 nalezeny v římských katakombách. Byly přeneseny do kostela sv. Václava, v současné době jsou umístěny v depozitáři plaského kláštera. Hrobka zaujímá celý půdorys stavby kostela, tj. loď i presbytář. Prostor je rozdělen na širokou přímou chodbu od hlavního vstupu a na zrcadlově obdobné prostory, kde jsou mezi zděnými sloupy na železných roštových konstrukcích výklenky pro uložení rakví. Nik je celkem 30, po 15 na obou stranách. Hrobka má dobrý a stále fungující větrací systém, světlo proniká bočními okny. Vpravo v první trojici nejblíže u vstupních dveří odpočívají kancléřovi rodiče. Rakev kancléře spočívá ve středu pravé, jižní strany hrobky je obklopen svými manželkami. Nad ním je první choť Marie Eleonora, vlevo vedle kancléře druhá žena Maria Antonia a vpravo třetí manželka Melanie. Mezi kancléřem a Melanií jsouna roštové konstrukci dvě malé rakve jejich zemřelých dětí. Vedle Marie Eleonory spočívají její zemřelé dcery, vlevo Marie Leopoldina a vpravo Marie Clementina. Pod kancléřem blíže k zemi leží jeho syn Victor, vpravo od něho Victorova sestra Hermine Gabriele. Hrobka však obsahuje ještě mnoho dalších z rodu Metternichů. Kníže Clemens Wenzel Lothar byl v roce 1826 stár 53 let a před rokem, po třicetiletém manželství, poprvé ovdověl. Otec mu zemřel roku 1818 a během jediného roku 1820 ztratil dvě ze svých dcer. Za dva roky zemře jeho matka, a že po dvou synech (kteří zemřeli jako nemluvně a batole v roce 1799) ztratil i v roce 1829 svého milovaného a v té době jediného syna Viktora, který zemře ve svých 26ti let. Nakonec přežije i třetí, výrazně mladší manželku. Je pravděpodobné, že ideu hrobky kancléř konzultoval s vídeňským dvorním architektem Pietro Nobilem, který pro něho pracoval v Kynžvartě a částečně v Johannisbergu. Současným vlastníkem hrobky Metternichů je město Plasy a hrobka je součástí návštěvnického okruhu po plaských památkách. Horní část původního kostela se využívá jako smuteční obřadní síň. Nad vchodem je nápis PAX VOBIS – mír s námi.