Šumavský rozcestník: nádraží hlavní Plzeň

nádraží hlavní Plzeň

Šumava.cz
rozcestník
doprava
nádraží
nádraží hlavní Plzeň

detailní info

kategorie: doprava / nádraží
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'36.020"N, 13°23'18.058"E

popis

Plzeň tvoří významný železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, Českých Budějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Počátky železničního spojení Plzně se světem spadají do roku 1861, kdy byl postaven první úsek tzv. České západní dráhy z bavorského Brodu nad Lesy do Plzně - Skvrňan. Na úseku Praha-Plzeň byla otevřena v roce 1862, zbylý úsek byl zprovozněn v rámci tzv. Dráhy Františka Josefa z Vídně do Chebu, v roce 1872. Plzeňské hlavní nádraží je umístěno téměř ve středu města a 9 menších stanic je na okraji (Plzeň-Doubravka, Plzeň hlavní nádraží, Plzeň-Jižní předměstí, Plzeň-Zadní Skvrňany a Plzeň-Křimice). Frekvence výchozích, končících a tranzitních vlaků v průběhu 24 hodin činí cca 230 vlaků. Největší význam má trať 170 Praha-Beroun-Plzeň-Cheb, jež je součástí 3. železničního koridoru - hlavní tepny železniční dopravy v Česku ve směru východ – západ. Velmi důležitá je také trať 180 Plzeň-Domažlice-Furth im Wald, která také slouží pro spojení Čech se SRN (zejm. s oblastí Bavorska). Trať, otevřená již v roce 1861, je sice pouze jednokolejná a není elektrizovaná, ale jsou po ní také vedeny dokonce i mezinárodní rychlíky. Rychlíky jsou vedeny také po trati 183 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda Alžbětín, která vychází z Plzně jižním směrem na Klatovy a Šumavu. Na území města najdeme stanice nebo zastávky Plzeň hlavní nádraží, Plzeň zastávka, Plzeň-Doudlevce a Plzeň-Valcha. Trať byla otevřena v roce 1878. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 jednokolejná neelektrizovaná trať 160 Plzeň-Žatec. I po této trati jsou vedeny rychlíky - například do Mostu. Kromě stanice na hlavním nádraží má trať zastávky ještě na Bílé Hoře a v Bolevci. V neposlední řadě jmenujme trať 190 z Plzně do Českých Budějovic, součást původní Dráhy Františka Josefa, otevřené v roce 1868, která je elektrizovaná a v některých úsecích dokonce i dvoukolejná. Také po této trati jsou vedeny rychlíky spojující přes České Budějovice například Plzeň s Brnem. V Plzni má kromě hlavního nádraží jedinou stanici – v Koterově. Modernizovaná železniční stanice v Křimicích. Vzhledem k tomu, že Plzeň je město s velkými průmyslovými podniky (největší Škoda), má hlavní význam kromě dopravy osob také i doprava nákladní, vyváženy jsou hlavně dopravní prostředky a další stroje. Hlavní železniční tratě procházejí městem z východu na západ a na jih od jeho centra. Původní budova hlavního nádraží v Plzni z roku 1906 byla téměř zničena při náletech v roce 1945. Po válce byla ale obnovena v původní podobě. Přes Plzeň jezdí vlaky vyšší kvality EC a IC a mezinárodní rychlíky, které umožňují přímé spojení s: Frankfurtem nad Mohanem, Mnichovem, Norimberkem a Stuttgartem. Dva přímé páry mezinárodních rychlíků spojují Plzeň s městy ve Slovenské republice, konkrétně se Žilinou, Popradem a Košicemi. V rámci České republiky je železniční spojení s významnými hospodářskými centry: Ostrava, Bohumín, Brno, České Budějovice, Cheb, Jihlava, Most, Olomouc, Hradec Králové, Ústí nad Labem, s hlavním městem Prahou a v neposlední řadě i s lázeňskými a turistickými místy Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Železná Ruda.