Šumavský rozcestník: zámek Nebílovy

zámek Nebílovy

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°37'47.971"N, 13°25'50.466"E

popis

Autorem současné podoby zámku byl bezpochyby vídeňský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. Stavbu v Nebílovech realizoval jako své první velké dílo plzeňský stavitel a architekt Jakub Auguston. Nebílovský zámek je úzce spjat se jménem hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, císařského generála, maršála Benátské republiky, polního maršála saského kurfiřta a polského krále, atd... Poté, co se po bouřlivých létech válečných, mnoha zraněních i osobních útrapách válečník od Rigy a vítěz nad Turky u Nových Zámků rozhodl uchýlit do ústraní, zakoupil na doporučení hraběte z Jana Josefa z Wrtby v roce 1705 zdejší panství a i s rodinou se patrně přestěhoval na starý zámek. Maršál se však novostavby barokní rezidence nedočkal. Umírá v 31.10. 1712 a panství dědí jeho dcera, vzdělaná a uměnímilovná Marie Terezie, provdaná za Františka Václava z Wrtby, bratra výše zmíněného Nejvyššího purkrabí království Českého. Zámek je posléze prodán Černínům a před rokem 1720 stavebně dokončen. Dvě podkovovitá křídla byla po stranách propojena arkádovými chodbami, nesoucími ploché terasy s balustrádou. V zadním objektu se nachází reprezentační místnosti – velký taneční sál – stavebně upravovaný v 80. letech 18. století, a kaple sv. Antonína. V předním stavení s průjezdní hodinovou věží existoval menší sál s barokní nástropní malbou. Na východě přiléhal k areálu hospodářský dvůr, na západní straně formální zahrada s fontánou a třemi pavilony v ohradní zdi. Zámek nebyl z důvodu statických poruch prakticky až do roku 1785 obýván. Teprve za Vojtěcha Prokopa Václava hraběte Černína z Chudenic, Nejvyššího lovčí království Českého je zde provedena i v souvislosti se stavbou nedalekého lesního zámečku Kozlu generální rekonstrukce, upraven taneční sál, a celý objekt vymalován Antonínem Tuvorou. Malby se z větší části dochovaly dodnes a jsou předmětem postupného restaurování. Od roku 1816, po Černínově smrti není už zámek v Nebílovech používán jako reprezentační rezidence, ale je novými majiteli, hrabaty z Valdsteina – Wartemberka určen k hospodářskému využívání. Během následujících 100 let se budovy zámku téměř rozpadnou, hospodářský dvůr a spojovací arkádová křídla zaniknou zcela. V roce 1919 je areál v rámci pozemkové reformy zabrán a později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde provádí postupná obnova. Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu, vídeňskou rezidenci Belevedere, či salzburský Mirabell – prvořadá díla J. L. von Hildebrandta. Řada architektonických prvků a dispozic je shodná i se zámkem v Pommersfelden v Horních Francích. Naprosto unikátní a ojedinělá je Tuvorova výmalba zejména tanečního sálu, zakotvená už ve formách klasicismu, ale pořád ještě rokokově hravá. Malba na ploše cca 1400 m2 představuje fantaskní subtropickou krajinu se zvířaty, rostlinami a antikizujícími architekturami. Její paralelu bychom našli pouze ve císařských apartmánech vídeňského Schönbrunu, nebo v zahradním pavilonu kláštera v Melku, kde Tuvora v 70. letech 18. století rovněž působil. V současné době je pro návštěvníky objektu zpřístupněno přední zámecké křídlo, a tři pokoje a velký taneční sál v reprezentačním zadním křídle.