Šumavský rozcestník: hrad Písek

hrad Písek

detailní info

kategorie: kultura a památky / hrady
lokalita: písecko
GPS: 49°18'32.880"N, 14°8'47.291"E

popis

Písecký hrad je významnou památkou českého raně gotického stavitelství a byl zbudován v královském městě Písku písecko-zvíkovskou stavební hutí ve 13. století. Založil jej Přemysl Otakar II. Přesto, že zakládal i jiné finančně náročné akce, byl hrad roku 1306 dostavěn. Stojí na okraji vyvýšeniny nad řekou Otavou v západní části stejnojmenného města a není tradičním výšinným hradem. Hrad měl obranný a i reprezentativní charakter, byl začleněn do městského opevnění a budován současně s městem. Zde král často a rád pobýval. Z dalších významných panovníků zde Jan Lucemburský stvrdil městu Písek statut svobodného královského města. Karel IV. zde potvrdil svobodný obchod s obilím. Václav IV. vydává na tomto hradě první česky psanou listinu. Počátkem 15. století v období husitských válek (Písek se přiklonil k husitům a zasedal zde sněm husitských kněží) hrad získalo na krátkou dobu město, ale již roku 1436 byl opět v majetku panovníků. Po velkém požáru roku 1509 velká část města včetně hradu byla silně poškozena a hrad se v roce 1547 uvádí jako pustý. Dějiny hradu jsou totožné s dějinami města. Po stavovském povstání byla píseckým zabavena dědičná práva a museli navrátit majetek včetně okolních vesnic králi. Za třicetileté války, kdy blízké Budějovice byly centrem generála Buquoi, byl hrad a město obsazován a drancován. Zvláště za správcovství Martina Huerty a po jeho smrti, kdy jeho manželka prodala hrad a ostatní údajně přikoupené zboží, výměnou za Velhartické panství, došlo k velkému chátrání. Od 17. století přestal být hrad využíván a začal jeho postupný úpadek. Jižní křídlo s kaplí bylo přeměněno na pivovar, sladovnu, severní křídlo bylo přestavěno na kasárna a jihovýchodní křídlo, do té doby užívané jako radnice, bylo v polovině 19. století zcela zbořeno. Písecký hrad byl postaven na pravidelném, téměř čtvercovém půdorysu. Na západní straně byl chráněn řekou a dvěma nárožními věžemi. Na zbývajících stranách byl od města oddělen parkánem, za kterým byl hradní příkop. S ostatním městem byl spojen padacím mostem umožňujícím přístup z náměstí. V jižní části hradu bývala kaple. Do současnosti se zachovalo jen část jižního a západní křídlo, bývalý královský palác. Má přízemní arkádovou chodbu s křížovou klenbou. Poslední dochovanou částí hradu je bývalý královský palác s rytířským sálem, kde se dochovaly pozdně gotické nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. V části areálu sídlí Prácheňské muzeum, v němž je ojedinělá expozice těžby zlata.