Šumavský rozcestník: Haidmühle (D)

Haidmühle (D)

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: Německo
GPS: 48°49'26.53"N; 13°46'28.42"E

popis

Obec leží na úpatí masívů Třístoličníku a Haidelu. Dříve nevelká osada v bavorském hraničním hvozdu na úpatí Třístoličníku. Této lokalitě dlouhou dobu vévodil mlýn na Studené Vltavě, který dal obci i jméno. Název obce lze přeložit jako Borský Mlýn ve smyslu "mlýn ve slati" (borka = rašelina, též slať). Vlastní přilehlou osadu tvořilo nemnoho dřevařských chalup. Státní hranice původně neměla kromě drobného pašování zásadní vliv na život obce. Vzestup obce nastal teprve s proniknutím železnice i do samého nitra Šumavy. Právě údolí Studené Vltavy se stalo místem, kudy železnice překročila hraniční hřeben Šumavy a kolejemi spojila jih Čech a Pošumaví s Bavorskem. Trať mezi Černým Křížem a Haidmühle byla uvedena do provozu v úterý 15. listopadu 1910 a stala se tak poslední u nás vystavěnou mezinárodní tratí a jednou z posledních lokálních tratí vůbec. Nádraží v Haidmühle se stalo přechodovou neboli styčnou stanicí. Na samé hranici ležící česká obec Nové Údolí měla jen zastávku s druhou nakládací kolejí. Haidmühlská stanice měla již klasické rozvětvené kolejiště s několika dopravními a manipulačními kolejemi. Staniční budova nebyla malá a po roce 1918, v ní měly své personální zastoupení i Československé státní dráhy. Železnice procházející obcí spojovala bavorský Pasov s oblastí Volarska, odkud bylo možno po železnici snadno dosáhnout významná střediska české Šumavy a Pošumaví. Přímé vlaky spojovaly Pasov s Prachaticemi, v období 2. světové války bylo dokonce zavedeno rychlíkové spojení Pasova s Českým Krumlovem. S nástupem turistického hnutí v závěru minulého století se dostává do středu zájmu i Haidmühle. V první řadě coby pohodlné východisko k výstupu na Třístoličník (1332 m n. m.) a také jako horské letovisko. Poloha v otevřené kotlině obklopené lesy, na úpatí Trojmezenské hornatiny a na dohled vrchu Haidel (1167 m n. m.), v pramenné oblasti Studené Vltavy, se stala důvodem proto, aby se ráz obce změnil - začaly v něm vyrůstat hotely a pensiony. Snadná dosažitelnost vlakem a pohodlné výstupy na hraniční hřeben s horami Třístoličník, Trojmezná (1320 m n. m.) a Plechý (1338 m n. m. - nejvyšší hora české části Šumavy) způsobily velký zájem nejen o Haidmühle, ale i o ostatní místa ležící na zdejší železnici. Samo Haidmühle leží ve výšce 831 metrů nad mořem na souvodí 6 pramenů Studené Vltavy, které vycházejí ze širokého úpatí vrchu Haidel. Zlomem pro Šumavu a příhraniční obce byly důsledky 2. světové války a nástup komunistické moci v Československu. Bavorská strana včetně Haidmühle dopadla posléze o poznání lépe. Železniční provoz v Haidmühle ustal nejprve ve směru do Čech, o řadu let později i ve směru k Pasovu. V roce 1974 bylo dokonce 14 kilometrů tratě až po Jandelsbrunn vytrháno. Hraniční přechod pro pěší a cyklisty byl opět otevřen v roce 1990. Zároveň byl v té době obnoven provoz osobních vlaků až do Nového Údolí, když předtím po dvě desítky let volarské vlaky nuceně končily svou jízdu va Stožci. Obec Haidmühle dnes zůstává typickým bavorským letoviskem uprostřed šumavské krajiny. Nabízí ubytování a rekreaci v soukromí, v menších i větších penzionech. Půvabnými haidmühlskými partiemi jsou slatinné jezírko při hotelu v západní části obce - koupání v ledové slatinné vodě, lesní dřevěná kaple P. Marie nad obcí poblíž velkostatku s chovem koní (Pony-hof), vodní klausa kdysi užívaná při plavení dřeva na cestě k vrcholu Třístoličníku.