Šumavský rozcestník: vila Adolfa Raaba, Písek

vila Adolfa Raaba, Písek

detailní info

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: písecko
GPS: 49°18'44.295"N, 14°9'31.435"E

popis

Koncem devatenáctého století patřil Adolf Raab k nejvýznamnějším průmyslníkům ve městě Písek, které tehdy mělo necelých dvanáct tisíc obyvatel. V té době byla jedničkou ve strojírenství regionu slévárna a strojírna, kterou založili František a Karel Remarovi. Firma se orientovala na výrobu zemědělské techniky. Aby se nestal přímým konkurentem této firmy, Adolf Raab zaměřil svůj výrobní program na potřeby stavebnictví, vodohospodářství a na výrobu strojírenského a železářského nářadí. Raab vybudoval v roce 1899 na rohu nynější Sedláčkovy a Táborské ulice slévárnu a strojírnu. Provoz zde byl zahájen 10. dubna 1900 a výroba se postupně orientovala na produkci vodovodních čerpadel a armatur, různých nádržek, topenářských kotlů, továrních výtahů a dalších výrobků. Současně s fabrikou zde průmyslník postavil architektonicky zajímavý objekt. Rozhodně není náhodou, že vila byla postavena v těsném sousedství továrny. Adolf Raab následoval příklad mnohých průmyslníků devatenáctého století. Ti pokládali za důležité bydlet v kontaktu se svými fabrikami a jejich rodinná sídla často sloužila k bydlení, ale zároveň zde byly kanceláře pro administrativu. Raabova vila patří k nejkrásnějším na jihu Čech a podle ní byla také tato lokalita pojmenována U Raaba. Povolal se na to významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče (byl známý jako autor Pusteven na Radhošti nebo lázeňských pavilonů v Luhačovicích). S Jurkovičovou tvorbou se písecký stavebník zřejmě seznámil na Moravě, když tam do roku 1899 praktikoval u Antonína Kunze v Hranicích. Raabova vila patří k prvním Jurkovičovým samostatným stavbám. Lze z ní vyčíst architektův záměr odklonit se od tvarosloví historických slohů a užít místo toho formy folklóru. Lidovou tvorbou, avšak i tradicí takzvaného „švýcarského slohu“, se architekt inspiroval jak při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami, tak i při dekoraci fasád. Okna a nároží vily ozdobil Jurkovič rámci, které poskládal ze stylizovaných částí lidových staveb. Folklórním prvkem byl i květinový dekor na nárožích Raabovy vily a okolo sgrafita se svatým Václavem od malíře A. Hanše. Zobrazení svatého Václava patřilo v té době k typickým projevům stavebníkova vlastenectví. Vcelku však plochy fasád Raabovy vily zůstaly prázdné, bez ozdob, což koncem 19. století vyznívalo jako revoluční čin. Ve vile bydlely dvě rodiny. Do přízemí i patra architekt vložil dva stejné byty sestávající ze tří pokojů a kuchyně, další pokoj bychom našli v podkroví. Vila je dnes kulturní památkou, obývají ji Raabovi potomci.