Šumavský rozcestník: kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bavorov

kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bavorov

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bavorov

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: prachaticko
GPS: 49°7'20.073"N, 14°4'36.004"E

popis

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově je jednou z nejvýznamnějších jihočeských gotických staveb. Kolem r 1350 stál v Bavorově původní starší kostel, filiální ke kostelu v Blanici. Po roce 1360 byla započata výstavba nového farního chrámu, jehož zakladatelé byli bratři Petr, Jošt, Jan a Oldřich Rožmberkové. Patrně roku 1384 byla stavba dokončena. Listinou z roku 1384 ustanovili bratři Rožmberkové při novém kostele pět kaplanství a důchody kněžím, učitelům a špitálu. Roku 1604 byl položen základ k druhé věži na jihozápadním nároží stavitelem Petrem Vlachem z Vodňan. Roku 1649 kostel poničil požár a následně v letech 1652 – 1654 byl chrám přestavěn v trojlodí eggenberským stavitelem Petrem Spinetou. Dne 9. září 1867 ve městě opět vypukl požár, který zachvátil i velkou kostelní věž a zničil zvony Marie, Marek a Pavel. V následujících dvou letech se velká věž dočkala přestavby píseckým stavitelem Špirhanzlem. Dne 1. prosince 1869 došlo k posvěcení a zavěšení nových zvonů: Marie, Jana Nepomuka, Adolfa a Idy. V letech 1905 – 1908 byl kostel regotizován podle plánů J. Mockera za vedení J. Sedláčka. Vnitřní úprava kostela byla provedena M. Boháčem v roce 1938. V době 1. i 2. světové války došlo k v Bavorově k rekvírování zvonů, zůstal pouze jediný Prokop z roku 1500. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně plánován jako jednolodní na pravidelném křížovém půdorysu, později po dostavění presbytáře a příčné lodi proveden jako dvoulodí sklenuté původní obkročnou klenbou na dva pilíře. V 17. století přestavěn na trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně. Sakristie je spojena chodbou na obloucích s přilehlou farou. Při severním rameni příčné lodi se nachází obdélníková věžovitá kaple Anděla strážce, na severní straně trojlodí kostnice a při jeho jihozápadním nároží větší třípatrová renesanční věž. Vnitřní řezbářská výzdoba je zčásti dílem Jana Václava Hammera z Čimelic z doby kolem roku 1770. Chrám Nanebevzetí Panny Marie se vypíná na západním okraji původního městského jádra a tvoří skutečnou dominantu města.