Šumavský rozcestník: Chodov

Chodov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: domažlicko
GPS: 49°25'3.884"N, 12°49'48.392"E

popis

Chodov je vesnice v západní části okresu Domažlice nevzdálen od státní hranice se SRN (přechod Lísková – Waldmünchen). Rozkládá se ve svahu hřebene Českého lesa, pod pomníkem Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. Do katastru obce spadá také nejvyšší hora Českého lesa – Čerchov (1042 m n. m.). Vznik a historie Chodova souvisí s ochranou hranic Českého království. Když byl hraniční les natolik vykácen, že již přestal tvořit překážku vpádu nepřátel a německé obyvatelstvo se snažilo osidlovat české území směrem do vnitrozemí, založil panovník podél Českého lesa jako obranný systém řadu vesnic. Jejich obyvatelstvo – Chodové - mělo za úkol střežit hranici. Za tuto službu pak bylo obdařeno řadou výsad a privilegií. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Chodovu pochází z roku 1325. Název vsi prošel během let vývojem – známe tak jeho tvary jako např. Korov, Kodov, Kodovo nebo německé Meigelshof. Podle Berní ruly žilo v obci k roku 1654 celkem 11 sedláků, 5 chalupníků a 8 zahradníků, kteří za pomoci 50 potahů obdělávali 44 strychů zemědělské půdy. Soupis majetku v obci dále uvádí 42 krav, 53 jalovic, 68 ovcí a 92 vepřů. Jak ochranu hranic postupně přebíralo profesionální vojsko, začala funkce Chodů ztrácet svůj význam. Současně s tím se i jejich výsady stávaly přežitkem, který vrchnost nechtěla trpět a začala Chody na jejich právech zkracovat. To samozřejmě vedlo k mnoha sporům, které mezi obyvateli chodských vesnic a vrchností propukly. K nejznámějšímu povstání Chodů došlo v letech 1692 – 1695. Pro hrdý lid však skončilo porážkou a hlavní vůdce povstání Jan Sladký Kozina z Újezda byl popraven. Přesto boj Chodů za uznání svých práv a svobod skončil až roku 1777. V okolí vesnice na tzv. kostelišti se tajně scházeli nekatoličtí Chodové. Počet obyvatel Chodova měl v minulosti kolísavou tendenci. V roce 1869 zde žilo na 793 lidí v 86 domech. Do roku 1900 počet obyvatel klesl na 358, již v roce 1921 však opět stoupl až na 852. K roku 1950 zde žilo 587 stálých obyvatel. V roce 1924 se od Chodova oddělily vsi Pec a Trhanov a staly se samostatnými obcemi. V roce 1960 se sice k Chodovu opět připojily, nakonec se však v roce 1990 znovu oddělily a samostatnými obcemi jsou dodnes. V roce 1924 byla v Chodově postavena česká škola. Díky českému obyvatelstvu zde nebyla nikdy německá škola, jak tomu bylo běžné v jiných pohraničních obcích. Území Chodska bylo jediné v celém regionu západního pohraničí, kde se české osídlení udrželo a po druhé světové válce nedošlo k výměně obyvatel. V obci jsou dva rodinné domky vyhlášeny za kulturně historické památky - ukázky lidové architektury - roubené chalupy č.p. 70 a 71. Na návsi také stojí kaple sv. Jana Křtitele z přelomu 17. a 18. století. V obci je také památník mistra Jana Husa z roku 1922. Po 2. světové válce dochází ke stavebnímu rozvoji a nárustu obyvatel, pod kopcem , mezi Chodovem a Trhanovem vznikají průmyslové podniky (zejm. dřevozpracující průmysl). Z toho důvodu tam bylo tehdy postaveno velké množství nových betonových bytovek, díky nimž v 70. letech Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem. Obě obce si ale dosud zachovaly samostatnost. Německý název Meigelshof.