Šumavský rozcestník: Potštejn u Žinkov

Potštejn u Žinkov

detailní info

kategorie: kultura a památky / zřícenina
lokalita: nepomucko
GPS: 49°28'52.428"N, 13°30'27.236"E

popis

Hrad Potštejn stával na kopci nad žinkovským zámkem. Planina na níž byl hrad postaven se prudce láme dolů a na západní a východní straně byla zpevněna čelnými vysokými valy. Hrad měl obdélníkový půdorys a od předhradí byl oddělen eliptickým příkopem, který je dnes téměř neznatelný. Vnitřní příkop rozděluje hrad na východní dolní a západní horní část. Z hradu zbyly skrovné základy zdí a okrouhlé věže. Pod ním byl vybudován rybníček, který zásoboval obyvatele vodou. Hrad si postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov, příslušník rodu Drslaviců, který měl své rodové sídlo v Žinkovech. Nový hrad nazval podle tehdejšího zvyku po sobě Potštejn. Puta byl v letech 1284–1285 purkrabím v Domažlicích. Jeho stejnojmenný syn se v roce 1317 postavil proti Janovi Lucemburskému, zemřel však již roku 1318. Potštejn a Žinkový zdědil syn Oldřich a po něm drželi hrad jeho synové Soběhrd, Ojíř a Oldřich. V roce 1396 se uvádí Ojířův syn Bavor z Potštejna, který byl stoupencem Jana Husa. V roce 1415 připojil svou pečeť na stížný list české šlechty do Kostnice a zúčastňoval se spolu s plzeňským kazatelem Václavem Korandou starším různých shromáždění západočeských husitů. V roce 1419 se u Žinkov sešel ozbrojený houf husitů a odtud pod vedením Václava Korandy staršího táhl do Prahy. Bavor z Potštejna zemřel krátce po roce 1437 a jeho majetek zdědil Přibík z Klenové. Hrad už nebyl obýván a pustl. Když v roce 1525 došlo k dělení majetku mezi bratry Přibíka, Buška, Šebestiána a Václava z Klenové, byl už zříceninou. Žinkovy dostal Přibík a mezi jeho majetkem se uvádí i část s pasekou, „v kteréž straně jest hradiště Puotoštajn". Potštejn byl pak součástí Žinkov, s nimiž sdílel další osudy. Za feudálních majitelů žinkovského zámku byla v 19. stol. ze zdiva hradu postavena pod zříceninami romantická poustevna. Na horním hradě byla roku 1941 odkryta spodní část okrouhlé věže, na dolním zdvojené zdivo čtyřhranného paláce. Jižně od zříceniny je tzv. Obrovo hradiště, sídliště z doby bronzové a místo opevněné slovanské osady z 8.-9. stol.