Zámek z roku 1751 postavený sklářem Gattemayerem, přestavěn hrabětem Kinským, byl v roce 1800 zakoupen knížetem Schwarzenbergem, který zde zřídil vlastní lesní správu a vystavěl v Prášilech kostel, který byl za totality zbourán. V roce 1921 přešel zámek do vlastnictví Československého státu a od roku 1945 byl zámek součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda, a byl totálně zdevastován. Současná majitelka zakoupila zámek v roce 1994 a po dlouhé a náročné rekonstrukci v zámku vybudovala nádherné stylové ubytování. Zámek zatím nemá opravenou fasádu.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímSpolečná stylová kuchyň s černou kuchyní, k dispozici zahrada s venkovním posezením, úschovna kol a lyží, parkoviště.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrRestaurace, salónek (nekuřácká jídelna), letní terasa, parkoviště, úschovna kol - lyžárna, dětské hřiště, ohniště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímHezké 2L a 3L se sprchou a WC a možností přistýlky. Možnost vypůjčení TV-Sat
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
V dobách komunistické totality byla značná část území Šumavy přeměněna na vojenské oblasti – újezdy, roty a především pohraniční pásmo. Nezamýšlenou odměnou za to byla ochráněná příroda na tomto území po dobu 40 let před urbanizací, lesním hospodářstvím a čerpáním půdy. V roce 1991 toto území získalo status Národního parku Šumava a bylo z části otevřeno veřejnosti. Park je z 80% pokryt lesem (byť bojujícím s kůrovcem), z 10% je zemědělskou půdou a zbylých 10% jsou silniční komunikace, vodní plochy, budovy. Na Šumavě nebo v sousedním Bavorsku najdete prvotřídní lyžařská střediska za příznivou cenu, např. Velký Javor, Silberberg, Mitterdorf - Philippsreut. Samozřejmostí jsou půjčovny lyží, lyžařské školy. Národní park Šumava nabízí stovky kilometrů značených cest turistických tras, které spojují všechna zajímavá místa. Vedení Národního parku Šumava věnovalo velkou pozornost péči o turisty. Na místech vyhrazených k parkování najdete informační tabule s přehledným popisem turistických cest v okolí. V parku zajišťují přepravu také Zelené autobusy s dopravou kol, které propojují všechna populární místa Šumavy. Především pro turisty a cykloturisty je to perfektní dopravní prostředek, protože nemusí vracet zpět na svůj výchozí bod. Region Šumava nabízí hodně možností tedy i pro každého cyklistu (horská, silniční, treková kola). Velmi známou cyklotrasou na několik dní je dlouhý úsek po Šumavě tzv. "Šumavská magistrála" místy využívaný i pro in-line bruslení. Trasa je asi 240 km dlouhá a vede od západní části Šumavy z Domažlic až na východ, přes Nýrsko, Železnou Rudu, Srní, Horní Planou a Frymburk do Dolního Dvořiště. Cyklotrasa se klikatí po zpevněných silničkách přímo přes Národní park Šumava, každému umožní mít lepší představu o tom, co Šumava skutečně nabízí… K poznávání Šumavy Vám poslouží ubytování na Šumavě - chalupy, rodinné penziony, apartmány, farmy, hotely, chaty, horské chaty, penziony a další. Většina nabízí ubytování za příznivé ceny a je vybavena pro pohodlný pobyt turistů, lyžařů, běžkařů, cyklistů, rodin s dětmi během rekreace, dovolené, víkendu. Projděte se po místech, kudy převáděl osoby a pašoval zboží Král Šumavy, nebo místa která popisuje spisovatel Šumavy Karel Klostermann. Ten si nejvíce ze Šumavy zamiloval horu Javorník na Šumavě.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Především chci pobyti s vámi, Apoleno," odpověděl; „byl bych se minul rozumem, abych odběhl od takového vzácného děvčete, s kterým mě svedla dobrá náhoda. Cožpak se vám tak protivuju, že stůj co stůj se mne chcete zbavit? Nejsem přece taky ledabylý; za rok budu konduktérem a zůstanu asi ve Vídni. Se mnou byste se nezahodila, panenko!"
Mluvil sebevědomě jako člověk, jenž je proniknut důležitostí svého společenského postavení a svých fyzických předností; také přidával hlasu, takže upozornil na sebe skupinu hrajících si dětí, které, zanechavše hry, přistoupily a počumovaly; dvojice oken domku, v jehož sousedství se byli zastavili, se otevřela a z každého se vynořila rozcuchaná ženská hlava. Bylo zřejmo, že se stali předmětem všeobecné pozornosti a zvědavosti.
Dívce to neušlo. Stála jako na trní v tomto ohni zevlujících pohledů a ruměnec hněvu polil její líčka. A on pořade svou: že aspoň, pokud bude ve Zlivi, se jí nespustí, a kam jde? opětně se jí ptal.
„A nač se mne ptáte? Co je vám po tom, kam jdu!" vyrazila ze sebe, odstupujíc od něho.
Tu on úsměšně:
„Aj? To patrně zacházíte, že se tak bráníte! Vy si nějak shůry se mnou vedete!"
Hněvem všecka vzplanula, přeměřila si ho zdrcujícím pohledem.
„Zacházím — nezacházím, co je vám do toho ? Po svých jdu a vy si jděte také po svých!"
Řekla, obrátila se prudce na podpatcích a odkvapila. On stál nanejvýše překvapen tímto rozhodným odbytím. Dvě ženské v oknech se zachechtaly, i počumující děti se daly do smíchu. Cítil se svrchovaně pokořeným. Poskočil o dva kroky, jako by se chtěl spustit za ní, dohnat ji, zjednat si zadostiučinění; rozmyslil si však věc přeci, spokojil se zatít za ní pěst.
„Počkej jen, ty m...." — ošklivé slovo přeskočilo ohradu zubů; „však tě najdu jinde, spravím si to s tebou!"
Zabroukal dušené tuto hrozbu, ale ženské a děti zaslechly ji přece a zachechtaly se znovu nad její malomocností. Hodil zuřivým pohledem po všech těchto smíšcích a odešel cestou, jíž Apolena přišla, zlivskou hrází a polní cestou k Pašicům.
Apolena, ráda jsouc, že se ho zbyla, došla do domku Pavlíčka košíkáře.
„Co nám nesete, mladá?" přivítala ji žena tohoto výtečníka.
„Pro košík si jdu, který maminka objednala."
„To bude asi pro Potužákovic z Plástovic, není-liž pravda ? — Košík jest hotov, můžete si ho vzít. Stojí dvacet pět krejcarů."
„Není možná! Toť strašně drahé — na Hluboké jsme platili dvacet a byl spíše větší než tenhle..."
Nastalo velké smlouvání. Už jsou takové, naše Blaťačky, jako vůbec jihočeské venkovské ženy. Která neumí smlouvat, není pokládána za hospodyni; proto kupují nejraději u žida, který počítá s touto jejich vlastností. Hledajíc očima košíkáře, s nímž přišla jednat o věci zcela jiné, Apolena nezapomněla této zásady a byla spokojena, když po dlouhém handrkování obdržela koš za dvacet dva krejcary; pak teprve se ptala po košíkáři. Jel prý někam za Vondrov pro proutí, řekla jí žena, a nevrátí se až k polednímu.
Zvěst byla velice nemilá; mělať naspěch; matka jí nařídila, aby se do poledne vrátila, a jí zatím ještě nastávala zacházka na Blata.
A cože mu chce ? tázala se Pavlíčková.
„Atak! — Mluvit s ním musím. Jakáž pomoc! Není-li ho tu, počkám, až se vrátí."
Usedla, klidně napohled jala se čekat. Pavlíčková, která ovšem věděla dobře o pokoutných obchodech svého muže, nechala ji a neptala se více, dohadujíc se, oč asi běží, ačkoliv se v svém nitru nemálo divila, že dcera Potužákova přicházela kupovat kradených ryb.
Dívka seděla, neprozrazujíc své netrpělivosti ani jediným slovem, ba, ani nejmenším pohybem. Líně se jí vlekly minuty; byla by odešla a později zase vrátila, aby čas jí rychleji ušel, ale nechtěla se ukazovat, obávajíc se, že by na sebe obrátila po-zornost. Co řekne matce na omluvu svého opoždění ? — E, ať už vznikne jakákoli mrzutost — není vyhnutí... Zajde z Blat ještě do Zbudova k bábě a vrátí se domů až večer; vymluví se na tuto návštěvu... A na Blatech bude čekat na ni Vojta, který jí také nebude povděčen za tohle omeškání. Bála se jeho nespokojenosti více než hněvu matčina. Odcházejíc ráno, umiňovala si, že ho překvapí pokud možno rychlým vyřízením svého poslání, a teď se jí to takhle zkazilo...
