Šumavský rozcestník: hrad Strakonice

hrad Strakonice

detailní info

kategorie: kultura a památky / hrady
lokalita: strakonicko
GPS: 49°15'29.5"N, 13°54'3.38"E

popis

Hrad vznikl v 80. letech 12. století za předka rodu Bavorů, který sem přišel z Moravy. Jeho syn či synovec Bavor I., přední velmož své doby, daroval roku 1243 kostel a špitál ve východní polovině hradu řádu johanitů. Již od samého počátku se počítalo se soužitím panského sídla a johanitské komendy, neboť špitál potřeboval pro svůj provoz dostatek vody, navíc povinností johanitů bylo pečovat o pocestné a k výstavbě hradu bylo vybráno místo na křižovatce dálkových cest. Z původních chráněnců šlechtického rodu se nakonec stali obtížní rivalové, jejichž majetek neustále rostl, takže postupem času se řád stal daleko mocnějším než Bavorové, jejichž vliv naopak pozvolna upadal. To samozřejmě vedlo k rozsáhlým sporům a přím mezi Johanity a hradními majiteli. Opevnění zaručovaly toky Otavy a Volyňky, na západě vodní příkop a na jihu později zřízený Bezděkovský rybník. Hrad byl rozšířen v letech 1260 - 1280 za Bavora II. Pozdně gotická přestavba podniknuta za Jana z Rožmberka na přelomu 15. a 16. století. Poslední větší úpravy barokní na přelomu 17. a 18. století, postavena velkopřevorská rezidence (trvalým sídlem velkopřevorů v letech 1421 - 1694, pak přesídlili do Prahy). Větší opravy v roce 1936. Hrad je složitý stavební celek, v západní části vymezen hlubokým příkopem a vysokou pevnostní zdí, z které vyčnívá břit gotické věže zv. Rumpál. Postavili ji v době rané gotiky a své jméno získala po rumpálu, kterým do jejích hlubin spouštěli vězně. V jejím podzemí se totiž nacházela hladomorna. Třicet jedna metrů vysoká věž má kapkovitý tvar, který se z hlediska dělových koulí dobyvatelů jevil jako mimořádně odolný (věž stejného tvaru najdete v Jižních Čechách už jen na hradě Zvíkov). Vstup od západu vede gotickou branou při Otavě, za ní v předhradí původní hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století. Vstup do nádvoří průjezdem. Budova s hrázděným štítem je bývalé purkrabství, proti ní při jižní straně nejstarší, část hradu - dvoupatrový palác, směrem k východu navazuje komenda s kapitulní síní, ambit, kostel sv. Prokopa s mohutnou hranolovou věží a masívní sakristií na jižní straně. V jižním průčelí nad příkopem vystupuje z bloku paláce věž Jelenka obdélníkového půdorysu, s velkými arkýřovými okny na krakorcích. Hradní páni ji přezdili na Jelenku, protože se v ní odehrávaly hostiny po úspěšných honech. Postavili ji tři sta let po Rumpálu v renesančním slohu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století byla však nádherná výzdoba Jelenky v rámci stavebních úprav zakryta. Teprve o sto padesát let později byl její strop, renesanční okna a další prvky znovu objeveny. Dnešní vstup do hradu od východu, od mostu, zde barokní dvoukřídlá jednopatrová velkopřevorská rezidence z roku 1715. Dva zazděné symetrické vchody po stranách, portály, znaky. Vchod ve středu budovy je až z roku 1745, nad ním balkón, erby a hodiny. Ve sklepeních paláce místnosti z nejstarší části hradu - jedna sklenutá na střední sloup. V kapitulní síni 4 pole křížové gotické klenby a nástěnné malby. NA hradě sídlí Muzeum středního Pootaví Strakonice a expozicemi: Dudáctví, výroby fezů, motocyklů ČZ, Pravěk a Středověk Strakonicka, Malý a Velký rytířský sál.