Šumavský rozcestník: Větřní

Větřní

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°46'44.713"N, 14°17'53.025"E

popis

První písemná zmínka o obci Větřní je z roku 1347. Obec Větřní dnes slučuje několik bývalých osad či obcí do svých místních částí: Dobrné, Hašlovice, Lužnou, Nahořany, Němče, Zátoň a Zátoňské Dvory. Uvedené vesnice včetně Větřní původně náležely k několika různým hospodářsky správním celkům. Dobrné, Hašlovice, Lužná a Zátoň tvořily spolu s Bohdalovicemi jižní výspu majetku benediktinského kláštera v Ostrově (poblíž Prahy u Davle na soutoku Vltavy se Sázavou). S jejich názvy se poprvé setkáváme v listině z roku 1310, v níž papež Klement V. potvrzuje ostrovskému klášteru držbu všeho jeho nemovitého majetku a privilegia. Druhá nejstarší informace, vztahující se k těmto vsím, je obsažena v urbáři ostrovského kláštera z roku 1390. Písemně doložená existence sousední Zátoně je snad ještě staršího data. Nahořany a Zátoňské Dvory patřily v roce 1410 k majetku premonstrátského kláštera na Strahově. První písemné zprávy o těchto dvou vesnicích jsou o něco starší, Nahořany se připomínají k roku 1379, Zátoňské Dvory 1376. Němče bylo zřejmě původně samostatným vladyckým sídlem, první písemná zmínka je z roku 1293. Nejstarší doklad o existenci Větřní z roku 1347 je spojen, jako ostatně celé starší větřínské dějiny, se jménem Višně z Větřní. Dne 7. září 1347 dal Petr z Rožmberka svému komořímu Višňovi do dědičného nájmu dvůr Větřní. V této době nebyl větřínský statek ještě plnoprávně v majetku Višňů, kteří se podle něho začali psát z Větřní. Do jejich svobodného dědičného držení se dostal až 10.1edna 1368, což potvrzuje listina vydaná téhož dne čtyřmi rožmberskými bratry, která darování rozšiřuje o mlýn Pečka. U Petra Višně z Větřní se poprvé setkáváme s erbem tohoto rodu, jehož podoba je uchována na Petrově pečeti. Rodový znak Višňů z Větřní měl na štítě tři poloobruče v horní části a tři poloobruče v dolní části, nad přilbicí jako klenot soudek. Ve druhé polovině 14. a téměř po celé 15. století zastávali členové rodu Višňů nejvyšší úřady ve službách Rožmberků. V 16. století se jejich hospodářská situace zhoršovala, klesal i mocenský vliv. Jan Višně Z Větřní, posledni známý člen rodu, prodává r. 1603 Větřní, Metlín, Kaliště a Němče městu Český Krumlov a po bitvě na Bílé hoře odchází do ciziny, kde jeho stopa mizí. V polovině 18. století patřily Větřní a Němče ke statku města Českého Krumlova. Zásadní změnu v životě Větřní a blízkých obcí znamenal vznik brusírny (úpravny) dřeva v prostorách Pečkovského mlýna, což byl první krok ke vzniku pozdější velké papírny a celulózky. Kořeny Větřínské papírny sahají do roku 1867 , kdy koupil její zakladatel pan Hynek Spiro Pečkovský mlýn, sloužící do té doby svému původnímu účelu, mletí obilí. Založení papírny velmi výrazně ovlivnilo růst počtu obyvatelstva v obci. Od roku 1880 do roku 1910 se počet zvýšil z 231 na 1005 lidí, v roce 1930 bylo v obci hlášeno 1697 obyvatel. Po první světové válce se hospodářské poměry ve státě stabilizovaly a poválečná Spirova papírna se stala velkým podnikem s více než tisíci zaměstnanci. V dalších obdobích, díky soustředěné výstavbě vícepodlažních bytových domů, získává obec zčásti městský charakter. Stejně jako v uplynulých více než sto letech dominuje v obci mezi hospodářskými subjekty současná papírenská akciová společnost. Vývoj názvu obce: 1347 – Western, 1375 – Wietrzny, 1383 – Wyetrnye, 1471 – Western, 1841 - Wettern, Wětřín.