Šumavský rozcestník: Čarek Jan

Čarek Jan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: písecko
GPS: 49°13'58.604"N, 14°8'7.043"E

popis

Jan Čarek (29.prosince 1898, Heřmaň u Písku - 27.března 1966, Praha) byl český spisovatel, novinář, básník, esejista a autor literatury pro děti a mládež, občanským povoláním železniční úředník. Narodil se v chalupnické rodině. Studoval a maturoval na gymnasiu v Písku (1910 - 18). V roce 1917 byl odveden, jako voják byl většinou v Uhrách. Po návratu (1919) nastoupil úřednické místo u Čs. státních drah (v Teplicích, Lounech aj.), v letech 1929 - 46 pracoval v Praze na ministerstvu železnic. V letech třicátých se přiklonil k ruralistickému směru. Od 20. let 20. století pravidelně publikoval v celé řadě českých časopisů, po roce 1945 se stal jednou z autorských osobnosti časopisu pro děti Mateřídouška, po roce 1948 se věnoval téměř výhradně tvorbě pro děti. Přispíval do studentských časopisů, první verše otiskl v krajinském časopise Otavan (1917). Publikoval v časopisech Cesta, Zvěstování, Den, Venkov, České slovo, Tribuna, Národní osvobození, Pramen, Lumír, Host, Kritika, Sever a východ, Brázda, Mateřídouška aj. Redigoval sborník Tváří k vesnici (1936), sborník Básně rolníků (1939), básnickou edici Studnice (1936 -1940). Základním tematickým okruhem Čarkova díla je válka a kontrast mezi řádem venkovského života a pocitem člověka, který se cítí cizí, osamocený v chaosu a prostředí zborcených hodnot. Čarek umí evokovat venkovský život v bohaté konkrétnosti, má smysl pro dramatičnost situací i pro odstínění přírodních dějů. Jeho básně vyslovují vztah prostého, chudého venkovana k okolnímu světu, osud lidí je tu vymezen jak láskou k zemi, tak i těžkým životem sociálním. Postupně se však Čarkova lyrika stávala monotónní, sociální naléhavost ustupovala před meditacemi "vyděděnce" odtrženého od rodné půdy, který marně teskní po krajině dětství a želí rodové tradice. Východisko z tohoto vykořenění nalézá Čarek v návratu k bohu. Konzervativní rysy se projevily zejména v jeho činnosti novinářské. Po druhé světové válce se převážně věnuje poezii určené dětem; soustřeďuje se v ní k dvěma oblastem dětských zkušeností: k přírodě a světu techniky. Od roku 1946 pracoval jakožto profesionální spisovatel z povolání. Jeho dílo tematicky čerpá především z prostředí venkova, přírody a techniky, patří mezi výrazné představitele českého ruralismu.