velký požár Vimperka 27. července 1904
lokalita: vimpersko
informace přináší šumavské ubytování:
apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě
tato galerie je propojena s objektem
pamětní deska velký požár Vimperka
tato galerie je propojena s objektem
Vimperk
Informace o objektu pamětní deska velký požár Vimperka:
Pamětní deska s textem: "V tomto domě vypukl 27. července 1904 v poledních hodinách požár, který během čtyř hodin zachvátil celé náměstí. Přes rychlé nasazení 27 hasičských sborů z Vimperka a okolí měl požár tragické následky a vyžádal si pět lidských obětí. Na věčnou památku obětí požáru a zasahujících sborů. 27. července 2015" 27. červenec roku 1904 byl suchý, horký letní den, již několik týdnů pořádně nezapršelo a foukal vítr. Krátce před polednem náhle vypukl v domě č. 34 na horní pravé straně náměstí požár. Vyschlé šindelové střechy, půdy s krmivem, si vybraly daň - během 4 hodin oheň zničil 48 domů, zabil 5 lidí, z toho 4 v jedné rodině. Dále 75 lidí zranil, z toho 30 hasičů a 1040 lidí připravil o střechu nad hlavou. S požárem bojovalo 27 hasičských sborů a stovky lidí, ale ve větru se oheň šířil velmi rychle. Domy na náměstí vyhořely až po přízemí, mnohým lidem nezbylo vůbec nic. Zpráva o požáru vyvolala velkou vlnu solidarity po celé Evropě. Z různých zemí přicházely na konto potřebným peněžní částky od bank, firem i jednotlivých lidí. Celkem bylo v provozu 32 hasičských stříkaček nepřetržitě 42 hodin, přičemž bylo zapotřebí celkem 4 100 metrů hadic a toto důkladné kropení střech domů v dolní části náměstí a tehdejší Radniční ulice (dnes ulice Svornosti) zabránilo, aby požár zachvátil celé město. Oheň se zastavil až u domu č.p. 8 na jedné straně a u domu č.p. 41 na straně druhé, postiženy byly ještě domy v okolí náměstí, zejména na západě a severu. Dolní část města zůstala uchráněna. Požár náměstí způsobil velké materiální škody, které dosáhly výše okolo 700 000 rakouských korun. Z pojistek mohlo být ihned vyplaceno pouze 156 000 korun. Proto rychle ustanovený výbor, který měl na starosti pomoc postiženým požárem, vyhlásil sbírku, která měla pomoci těm, kteří přišli o všechno. Výzva byla úspěšná, podařilo se nashromáždit 201 000 korun (včetně 10 000 korun od samotného císaře) a k dispozici bylo dalších 100 000 korun státní bezúročné půjčky, která se nakonec změnila na dar postiženým. Jen tak se mohlo stát, že již po roce byly téměř všechny domy na vimperském náměstí obnoveny. Dne 8. září 1905 ocenil císař František Josef I. ve Vimperku Franze Steinbrenera - velitele vimperských hasičů - zlatou přilbou. Vimperským hasičům při požáru vyhořela zbrojnice a s ní majetek v hodnotě 2 250 rakouských korun.
Informace o objektu Vimperk:
Horské město rozložené po obou březích říčky Volyňky na úpatí šumavských hor. Původně kolonizační osada, nad níž je v letech 1251-60 zbudován hrad, první zmínky z r. 1263, Prvními majiteli vsi a hradu byli v letech 1263 - 1375 pánové z Janovic. Dalšími majiteli byli: 1375 Jan Rotlev, 1395 - 1494 Kaplířové ze Sulevic. Husité roku 1423 Vimperk vypálili, byl znovu obnoven. Další majitelé: 1494 - 1512 Zdeněk Malovec z Chýnova, 1553 Jáchym z Hradce, 1554 -98 Petr Vok z Rožmberka a posledně od roku 1630 knížecí rod Eggenberků. Roku 1479 byl Vimperk králem Vladislavem Jagellonským povýšen na město s právem výročního trhu na den sv. Prokopa (4.7.) v trvání osmi dnů a s právem "opevnit se". K památkám patří renesanční zámek z let 1550 - 60, kostel Navštívení Panny Marie ze 14.století, z místní tiskárny pochází nejstarší český kalendář z roku 1485. Na náměstí stojí dvě kašny z 18. stol. a gotická černá věž, v dolní části městská pozdně gotická zvonice. Vedle ní zmíněný kostel Navštívení P. Marie, druhý kostel nese jméno sv. Bartoloměje, na východ od něj stojí kaple Čtrnácti pomocníků. Ve městě vznikla jedna z prvních tiskáren v Čechách. Vimperk se proslavil sklářským a polygrafickým průmyslem. První sklárny pocházejí již ze 14. stol. Dominantou města je renesační zámek, dnes barokně upravený a rozšířený, sídlo městského muzea. Německým názvem Winterberg.
