nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
nejjižnější město v České republice - Vyšší Brod zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy

Zbůch

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'50.640"N, 13°13'22.922"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Zbůch je obec v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský - leží 7 km jihozápadním směrem od Plzně v rovinatém až mírně zvlněném terénu. Obcí prochází významná dopravní tepna, silnice z Plzně na Domažlice, a také železniční trať Plzeň - Domažlice. Zhruba 1km severně od Zbůchu vede trasa dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1253, kdy byla uváděna jako majetek kláštera premonstrátů v Chotěšově, samotné osídlení má však své kořeny již v pravěku, jak to dokládají četné nálezy z doby bronzové, halštatsko - laténské i římské. Velký rozvoj vesnice způsobilo zahájení těžby černého uhlí na začátku 20. století. Název obce pravděpodobně pochází staročeského výrazu zbóh či zbuoh, což znamená zbůhdarma, zbytečně. Možnost, že název pochází ze zkomoleného hornického pozravu Zdař Bůh, je podle jazykovědců nepravděpodobná. Ve středověku zde stával poplužní dvůr, který byl v majetku celé řady světských feudálů, např. v polovině 15. století Velka ze Zbůchu nebo Votíka z Chotěšovic. Krátce po polovině 17. století Rula berní uvádí ve vsi pouhých pět sedláků. Po celá staletí byly osudy vsi spojené s nedalekým premonstrátským klášterem, po jehož zrušení v poslední čtvrti 18. století patřil Zbůch Náboženskému fondu a od roku 1822 až do zániku feudalismu knížecímu rodu Thurn - Taxis. Poslední feudálové, jejichž rod zde hospodařil až do první pozemkové reformy, také vystavěli na severním okraji vsi rozlehlý vrchnostenský dvůr, dosud částečně dochovaný. Na sklonku 30. let 19. století bylo ve Zbůchu, v minulosti zvaném také jako Zbuoch, Zwug nebo Zwuch, 28 popisných čísel. Roku 1861 byl poblíž vsi zahájen provoz na železniční trati Plzeň - Brod nad lesy, stanice dráhy pro obec však byla otevřena až roku 1906. Ještě ve druhé polovině 19. století byl Zbůch pouze jen malou zemědělskou osadou přifařenou k nedalekým Úhercům, s nevelkou návsí lemovanou skupinou selských usedlostí, jejíž dominantou byla kaple pocházející ze stejného období. Mimořádně pozoruhodný rozvoj sídla v první třetině 20. století, kdy stoupl počet obyvatel z původních několika desítek až na dva tisíce v roce 1921, má na svědomí zahájení a postupný rozvoj těžby černého uhlí. V lednu 1919 byla ve Zbůchu zřízena první obecná škola. Se zvyšujícím se počtem dětí české národnosti se do popředí stále více dostávala otázka výstavby nové školní budovy. Po dlouhých průtazích se tak stalo až v roce 1932, kdy byla stavba, realizovaná firmou Ing. Prokop a Chrudimský, dokončena. V polovině 20. let 20. století byla v prostoru návsi vystavěna rozlehlá budova radnice, v jejím sousedství časem vyrostl i pomník se sochou prezidenta T.G.Masaryka. V říjnu 1938 v důsledku mnichovské dohody byl Zbůch připojen k Velkoněmecké říši a to i přes to, že zde byl ve 30. letech 20. století velmi početný český živel. Jedním z důvodů také bylo uhlí, jehož těžbu po násilném odchodu řady českých horníků zajišťoval velký počet válečných zajatců, Francouzů a později především Rusů, kterých zde bylo internováno přes 800. Okupačnímu útlaku neunikl ani pomník stojící na návsi. Zbůch byl z osvobozen počátku května 1945 americkými tanky... Stejně jako z celé oblasti českého západu, také ze Zbůchu bylo ve druhé polovině roku 1945 vypraveno několik transportů tzv. sudetských Němců. Uvolněné statky a domy postupně získali dosídlenci (především z jiných částí Plzeňska a také ze samotné Plzně). V období po únoru 1948 byl zestátněn někdejší vrchnostenský dvůr a kolektivizaci se nevyhnuli ani místní sedláci. Někdejší pracovní tábor byl postupně upraven na ubytovny a po zrušení dolu zde nalezla útočiště mateřská školka a školní jídelna. Část staveb získaly soukromé osoby. Stavební produkce období 50. - 80. let 20. století přinesla do obrazu vsi několik změn. K hostinci poblíž železniční stanice byl přistavěn kulturní dům se sálem, který se stal největším zařízením svého druhu na území okresu Plzeň - sever a na severním okraji obce vyrostl areál podniku Prefa, po roce. 1990 transformovaný na firmu na B a BC, produkující betonové prefabrikáty, zámkovou dlažbu a další. V letech 1906 - 1908 na východním okraji vsi, v prostoru mezi původním Zbůchem a blízkou vesnicí Červený Újezd, byl vybudován Západočeským báňským akciovým spolkem v Plzni důl nazvaný Austria, produkující ze dvou těžních jam o hloubce 800 a 720 m mimořádně kvalitní černé uhlí, využívané k výrobě svítiplynu, koksu a v také v chemickém průmyslu. Po roce 1918 byla původní Austria přejmenována na Masarykův jubilejní důl a toto pojmenování přečkalo až do 2.poloviny 20.století, vyjma let druhé světové války, kdy zakladatele Československé republiky nahradilo jméno Adolfa Hitlera... S těžbou uhlí se výrazně zvýšil počet obyvatel a také domů. Vedle obytných staveb, rodinných i nájemných, zde vyrostl např. Hornický lidový dům, ve své době patřící k největším stavbám svého druhu na celém Plzeňsku. Po roce 1948 byl Masarykův jubilejní důl přejmenován na Důl obránců míru. Těžba zde byla ukončena v roce 1977. Poblíž stojící hornické učiliště vybudované zde v 50. letech 20. století bylo v roce 1966 zrušeno a v jeho prostorách se později usídlil Ústav sociální péče pro tělesně a mentálně postižené děti a mládež. Převážná část důlních staveb byla zbořena krátce po skončení provozu a v likvidaci dolu se pokračovalo i v 80. a 90. letech 20. století. Žalostné zbytky kdysi tak výstavného důlního díla dodnes udivují a jsou stále ještě důstojnou připomínkou stavební produkce průmyslových objektů v prvních desetiletích 20. století. Také odvalová halda dolu, ještě v 70. letech výrazná krajinná dominanta dosahující úctyhodné výšky 100 m, doznala změn, když byla z části odtěžena a rozhrnutím podstatně snížena. Z areálu někdejšího Masarykova jubilejního dolu se postupem let stala průmyslová zóna. Další z důlních děl ležících na katastru obce Zbůch, někdejší Masarykův důl v Týnci, pracoval v letech 1899 až 1965. V porovnání s předešlým dolem byl důl u Týnce menší. Po uzavření dolu provozy získaly opravny železničních kolejových vozidel. Po roce 1990 část budov v minulosti patřících k šachtě získala firma věnující se obchodu s kuchyňským kořením. Odvalová halda je postupně rozebírána a oproti haldě poblíž Červeného Újezdu je již minimální. V blízkosti bývalého dolu stojí kolonie nájemných domů. Pamětihodnosti: kaplička na návsi, důl Austria. Části obce: Zbůch, Červený Újezd. Německý název Zwug.

doplňující info

odkaz: http://www.zbuch.cz/

Zbůch na mapě

místa v okolí

radnice Zbůch

radnice Zbůch

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'49.366"N, 13°13'22.706"E

zobrazit více
kaple sv. Josefa, Zbůch

kaple sv. Josefa, Zbůch

kategorie: kultura a památky / kaple
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°40'50.586"N, 13°13'21.476"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

Západočeské konz. družstvo Chotěšov

Západočeské konz. družstvo Chotěšov

kategorie: obchody / smíšené
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°39'24.565"N, 13°12'0.747"E

zobrazit více
Bankomat Česká spořitelna

Bankomat Česká spořitelna

kategorie: bankovní služby / bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°42'46.90"N, 13°12'23.23"E

zobrazit více