poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejstarší český tištěný kalendář z roku 1485 - Vimperk zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy

Soběslav

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: táborsko
GPS: 49°15'34.029"N, 14°43'9.651"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Soběslav je historické město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Soběslav si zachovala historický půdorys, včetně středověkých valů a staveb. Leží na soutoku Lužnice a Černovického potoka, který ze tří stran obtéká historické jádro města a v minulosti byl součástí městského opevnění. První zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z roku 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodského kláštera se sirotky po Jindřichu z Kosové Hory. Jindřich z Rožmberka udělil v roce 1390 Soběslavi výsadu po vzoru královských měst, jež opravňovaly městskou správu k opevnění města. Rožmberský purkrabí, sídlící na soběslavském hradě, spravoval velkou rožmberskou državu prostírající se mezi městem a jiným rožmberským hradem Choustníkem, který byl v roce 1322 připojen k soběslavskému panství. Když část nespokojené šlechty zajala roku 1394 krále Václava IV. v městě Královém Dvoře, věznil ho Jindřich z Rožmberka (podle tvrzení pozdějšího rožmberského archiváře Václava Březana) mimo jiné v Soběslavi. Když se tábořili v roce 1420 zmocnili Příběnic, je dost možné, že se chtěli zmocnit také soběslavského hradu. Jan Žižka se roku 1421 spokojil s vypálením města, podobně jako v roce 1435 táborští. Za domácí války mezi králem Jiřím z Poděbrad a panskou zelenohorskou jednotou byly roku 1467 soběslavské hradby opraveny. V roce 1468 musel Jan z Rožmberka, odstoupivší od krále, vydat město Zdeňku ze Šternberka (hrad však podržel). Do Soběslavi přišla současně posádka polských žoldnéřů. Roku 1481 převzali bratři Vokovi z Rožmberka Soběslav opět do plného vlastnictví. Na hradě nadále sídlili rožmberští hejtmané (1502 Volkéř ze Štěkře, 1528 – 1529 Jan ze Štěkře). V roce 1565 postoupil Vilém z Rožmberka město Soběslav svému bratru Petru Vokovi. V 16. století byla Soběslav jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství a představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Mnohé z toho, co Petr z Rožmberka skoupil v soběslavském okolí, jeho mladší syn a poslední člen rodu, Petr Vok, zase v letech 1593 – 1596 od soběslavského panství rozprodal. Jeho dědic, Jan Jiří ze Švamberka, vázán ustanovením Rožmberkovy závěti, přestavěl jižní trakt soběslavského hradu na českou školu pro mládež podobojí. České stavovské povstání z let 1618 – 1620 a také stavebníkova smrt (1617) zabránily dokončení díla. Král Ferdinand II. postoupil prázdnou školní budovu městu a to ji později (1628) proměnilo na pivovar. Z bývalého hradu stojí dosud vysoká válcová věž se střílnami v úrovni jednotlivých pater, s rožmberskou růží na průčelí. Věž stojí v severním rohu městského opevnění. Z něho se dodnes zachovala u hradu část zděného příkopu. V těsné blízkosti věže je zřícenina hradního paláce se zbytky původních oken. Hradní dvůr byl ohraničen na severu a západě hospodářskými budovami. Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v letech 1807 a 1881. Město znovu utrpělo za třicetileté války i za válek napoleonských. V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Velenic do Prahy. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou. Pamětihodnosti: děkanský kostel svatých Petra a Pavla, gotický kostel sv. Víta, Rožmberský hrad Hláska, Smrčkův dům na náměstí, dům Petra Voka nebo také Rožmberský dům), bývalý hřbitovní kostel sv. Marka, Stará radnice. Osobnosti spjaté s městem: Josef Bertl (architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze), Jan Bezděk,(1858–1915,mykolog, pedagog, botanik), Karel Bodlák (1903–1989, pedagog, básník, filozof a literární kritik), Jaroslav Brodský (1920–1981, pedagog, ředitel školy, vězeň komunismu v letech 1950–1960, zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista), Emilie Fryšová (1840–1920, pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga), Jaromír Hořejš (1903–1961, pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny), Edmund Chvalovský (1869–1934, herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, kde silně ovlivnil místní divadelní život), Helena Johnová (1884–1962,česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze), František Kotlaba (1927, botanik a mykolog, vědecký pracovník Národního muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista), Jiří Laburda (1931, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog), Karel Lustig (1856–1924, pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný), Otakar Ostrčil (1879–1935, pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi), Antonín Skočdopole (1828-1919, pedagog, katolický kněz, národní buditel), František Josef Studnička (1836–1903, matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách), Václav Špaček ze Starburgu (1840–1912, podnikatel, velkostatkář, císařský rada), Donát Šajner (1914–1990, spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice), Ladislav Tikal (1905–1980, československý gymnasta, olympionik), Miroslav Valenta (1912-1933, básník), Rudolf Veselý (1884–1966, pedagog, publicista, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti). Německý název Sobieslau.

doplňující info

odkaz: http://www.musobeslav.cz/

Soběslav na mapě

místa v okolí

Mariánský sloup, Soběslav

Mariánský sloup, Soběslav

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: táborsko
GPS: 49°15'34.218"N, 14°43'11.056"E

zobrazit více
kašna Soběslav

kašna Soběslav

kategorie: kultura a památky / kašny, studny
lokalita: táborsko
GPS: 49°15'33.799"N, 14°43'11.293"E

zobrazit více

další místa v okolí