Šumava.cz

Zlatá stoka je umělý kanál a zároveň mistrovským dílem Štěpánka Netolického. Jde o umělý kanál, vystavěný v letech 1505–1520, ve většině délky uměle vyhloubený, částečně však vedený i v uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Její šířka kolísá mezi 2 až 4 m. Původně byla široká až 8 m. Umožňuje nejen napájet rybníky, ale také z nich vodu zpět odebírat. Důkazem technické dokonalosti díla je např. to, že v několikakilometrovém úseku pod Kaňovem je možné vodu přepouštět mezi rybníky také v obráceném směru. Dalším příkladem technické dokonalosti je, že Záblatský rybník lze Zlatou stoku napájet, ale i odvádět do ní z rybníka vodu. Vedení a podoba stoky jsou neměnné už přes pět století. Také sehrávala roli v obraně Třeboně, neboť zásobovala vodou vodní příkop, který chránil město po mnoho století. Byla sice opuštěna její funkce zásobování přilehlých měst pitnou vodou, a také poslední plavení dřeva proběhlo už v roce 1937, dodnes ale zabezpečuje cirkulaci vody mezi jednotlivými rybníky na Třeboňsku, okysličování vody a výměnu živin, nezbytných pro chov ryb. Při nedostatečném množství vody v rybnících dochází ke zhoršování podmínek pro chov ryb. Tyto problémy pomáhá překonávat právě Zlatá stoka, která již téměř pět století v celé své délce 47,8 km přivádí vodu z řeky Lužnice jednotlivým rybníkům. Název „Zlatá“ dostala v průběhu staletí právě pro svůj význam a jedinečnost. Po celý rok přivádí vodu pro sádky, doplňuje vodu v rybnících, ale zároveň ji v období výlovů odvádí. Naprostou nezbytnost prokazuje Zlatá stoka v zimě, kdy okysličená voda umožňuje přežití ryb pod ledem. Zlatá stoka odbočuje z řeky Lužnice u obce Majdalena blízko jezu Pilař, napájí a odvádí vodu ze zdejších rybníků a vrací se do Lužnice pod Veselím nad Lužnicí. Proplétá se mezi největšími rybníky (Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý, Rožmberk, Koclířov, Dvořiště). Celý systém této rybniční soustavy byl dne 30. května 2003 oficiálně nominován pod označením „Třeboňské rybníkářské dědictví“ k zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO. Už v roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památkou. Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky – Zlatou stoku, Novou řeku – umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice před Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků – Rožmberk a Svět. Zlatá stoka vytéká z Lužnice nad obcí Majdalena (dostatek vody pro ni zajišťuje nechvalně známý jez Pilař), 1 km nad Koštěnickým potokem ve výšce 439 m n. m., pokračuje polesím sv. Barbory, kde se kříží se Železnou stokou. V polesí sv. Barbory také v některých úsecích doprovází cyklistickou naučnou stezku okolo Třeboně. Na kraji polesí sv. Barbory se přibližuje k pískovně Branná. Poté se dostává k rybníku Velké Stavidlo. Na okraji Třeboně protéká oborou Prátr v blízkosti jezdeckého areálu, dále se dostává k Opatovickému mlýnu. Od Opatovického mlýna protéká pod hrází Opatovického rybníka a následně rybníka Svět. Dále protéká městem Třeboní. Ze zajímavých míst leží u Zlaté stoky v Třeboni např. zámek, Knížecí pivovar, Schwarzenberský seník, Jindřichohradecká brána, městské středověké hradby, Augustiniánský klášter, Tyršův stadion, Bertiny lázně. Po opuštění Třeboně protéká na okraji Mokrých luk. Dále se dostává k obřímu silu Gigant a vepřínu s bioplynovou stanicí. Následně se dostává mezi rybníky Rožmberk a Kaňov. Pak se stáčí kolem rybníku Kaňov k mostu u Přeseky. Od tohoto mostu kopíruje hranici PR Olšina u Přeseky a následně NPR Velký a Malý Tisý. Po opuštění hranice rezervace pokračuje lesním úsekem k rybníku Krupinský a následně obtéká celou západní stranu rybníka Koclířov. U tohoto rybníka také kopíruje hranice CHKO Třeboňska. Od rybníka Koclířov protéká poli až k okraji Lomnice nad Lužnicí. Směrem k severu protéká kolem několika rybníků u Lomnice. Dále protéká polním úsekem až pod hráz Záblatského rybníka. Naproti Záblatskému rybníku leží ves Záblatí. Ve vsi na stoce se nachází bývalý mlýn. Od Záblatí pokračuje Zlatá stoka do obce Ponědraž. Od Ponědraže pokračuje polním úsekem k lesu patřící obci Ponědrážka. V tomto lese se nachází mlýn u Chrtů. Pod mlýnem pokračuje stoka pod hrází rybníka Hliníř. Pak se stáčí směrem k obci Ponědrážka a protéká v blízkosti PR Hovízna a následně také NPP Ruda. Od Rudy pak protéká lesním úsekem až k Horusickému rybníku. Pod rybníkem protéká ruinou Veselského mlýna (který nechal na přelomu 16. a 17. století opravit Petr Vok z Rožmberka) a následně se vlévá do výtokové stoky z Horusického rybníka, která se spojuje s Bukovským potokem a posléze do Lužnice.