jediné znaky na náhrobnících z křižáckých výprav v ČR - Radomyšl zajímavosti ze Šumavy
první veřejné pouliční osvětlení v Čechách - Fr. Křižík, Písek zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
první film natočený v České republice - Hořice na Šumavě zajímavosti ze Šumavy
nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy

Sedláček August

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°31'58.253"N, 14°48'31.346"E Zobrazit na mapy.cz

popis

August Sedláček (28.srpna 1843, Mladá Vožice – 15.ledna 1926, Písek) byl český historik, genealog, sfragistik, heraldik a tvůrce patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého. August Sedláček se narodil 28. srpna 1843 v Mladé Vožici. Otec Augusta Sedláčka František Sedláček se narodil v roce 1805 v Slomnikách v dnešním Polsku, jeho rodina záhy přesídlila do Čech. Absolvoval filosofickou a právnickou fakultu University Karlovy, potom působil jako aktuár a justiciár na různých panstvích. Právě práce na panství Neustupov ho zavedla do Mladé Vožice, kde delší dobu pobýval. Matka Augusta - Františka, rozená Šemberová (narozená v roce 1817) pocházela z kupecké rodiny v Blatné. August Sedláček měl ještě tři sourozence Rudolfa, Františka a Aloise. Alois a Rudolf byli právníky, František po krátké kariéře důstojníka vystudoval techniku a nakonec působil jako inženýr u železnic. Do školy chodil Sedláček od roku 1848 v Mladé Vožici, dále v Počátkách (kam byl jeho otec přeložen v roce 1850) a po té v Jindřichově Hradci. Po skončení hlaví školy začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud záhy přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval. Už s gymnaziálními lety v Písku jsou spjaty jeho první pokusy zpracovávat dějiny hradů, zámků a tvrzí. Po maturitě v roce 1863 August Sedláček v roce 1863 studoval na Universitě Karlově historii. Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i Sedláčka nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. Podle jeho vlastních vzpomínek mu mnohem více znalostí než vlastní universitní přednášky dalo studium v pražských archivech. To zahájil již v roce 1864 záhy po příchodu do Prahy, kdy na výzvu prof. Gindelyho začal dělat výpisy z desek zemských pro potřeby zemského archivu. Toto bádání v deskách zemských bylo počátkem jeho sbírky výpisků k dějinám hradů, zámků a tvrzí a vůbec k historické topografii Čech. Při studiu v pražských archivech se blíže seznámil i s dalším význačným historikem J. Emlerem, který později výrazně napomohl k vydávání jeho Hradů. Studium na universitě zakončil Sedláček v roce 1867 závěrečnými zkouškami z všeobecných a rakouských dějin, latiny, řečtiny, češtiny a němčiny. Dne 1. října 1867 se August Sedláček stává středoškolským učitelem, které zůstane po celý život. Prvním profesorským působištěm Augusta Sedláčka se stalo piaristické gymnázium v Litomyšli, kde působil do roku 1869. Hned po příchodu do města se seznamuje se zdejším městským archivem a dělá si z něho množství výpisků, pracuje i v městském archivu v nedalekém Vysokém Mýtě. Poznatky získané v době svého litomyšlského působení využívá především v 1. díle svých Hradů. Je úctyhodné, že v podmínkách profesora gymnázií Sedláček vytvořil dílo, které svým rozsahem a významem odpovídá dílu tvořenému celými vědeckými ústavy. Od prvního října 1868 začíná August Sedláček působit na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad kněžnou a v roce 1871 se oženil s Ernestinou Hlavatou. V Rychnově dále pokračuje v přípravách na vydání díla o českých hradech, zámcích a tvrzích. Pro cesty po Čechách i pro bádání v dalších hlavně pražských archivech je Rychnov nad Kněžnou nevýhodně položený a proto Sedláček začíná uvažovat o přeložení na nové působiště výhodněji položené. Snad láska k rodným jižním Čechám nakonec rozhoduje o tom, že podává žádost o přeložení na gymnázium v Táboře. Působení v Táboře zahájil Sedláček 1. října 1875 – tam působí mimo jiné také Martin Kolář (význačný český genealog a heraldik), zde učil mj. Emanuela Chalupného. Záhy po příchodu do Tábora začíná dělat první kroky k realizaci svého celoživotního plánu - vydání díla o českých hradech, zámcích a tvrzích. Význačným pomocníkem v tomto úsilí je Sedláčkův známý z doby universitních studií prof. J. Emler. Ten zajistil vydavatele díla - Františka Šimáčka, podílel se i na přípravě celkové koncepce díla, s kterou byla veřejnost poprvé seznámena v časopise Pokrok 1878. Koncepce nakladatele byla vytvořit reprezentační dílo s popisy hradů, čtivě zpracovanými dějinami doplněnými různými zajímavostmi, pověstmi apod. Tím začala pro Sedláčka nová etapa intenzivní práce obsahující jednak výzkumné cesty po hradech, jednak rozsáhlé bádání v nejrůznějších archivech nejen v Čechách, ale i na Moravě, ve Slezsku, Německu, Rakousku. Na vánoce vychází první sešit I. dílu jeho Hradů a potom průměrně v dvouročních intervalech je vydáván vždy jeden díl. Kromě této základní činnosti však Sedláček publikuje i nadále články v nejrůznějších regionálních i ústředních časopisech, které v této době většinou souvisí s tématikou zpracovávanou v Hradech. Přichází ale i těžké období – v roce 1891 mu umírá matka, v roce 1892 bratr František, v roce 1896 otec a v roce 1899 po dlouhé nemoci jeho manželka Ernestina, jejíž obětavost a péče byla jedním ze základních předpokladů jeho vědecké činnosti. Tyto události negativně ovlivnily Sedláčkovy tvůrčí schopnosti, takže po určitou dobu ochabla jeho publikační činnost a zdržela se i práce na přípravě posledních 3 dílů Hradů. V roce 1899 požádal A. Sedláček o předčasné penzionování, aby se mohl dále věnovat jen odborné činnosti. Jeho žádost byla vyřízena k 31. července 1899. Léta penze se rozhodl trávit ve městě svých gymnaziálních studií v Písku, kde kupuje dům čp. 355 na dnešní Žižkově třídě, v němž žije do konce svého života. Seznámil s učitelkou Terezií Barcalovou, , která byla téměř o polovinu mladší, s kterou se v roce 1922 podruhé oženil. Do Písku sice přijel jako penzista, ale i zde pokračoval v intenzivní vědecké práci - uspořádal písecký archiv, věnoval se práci nad posledními svazky Hradů, sepsal dějiny Písku, zabýval se historií Prácheňského kraje, vydal několik prací, které představují syntézu jeho poznatků z různých oblastí historického bádání. August Sedláček umírá 15. ledna 1926, jeho pohřeb, který byl význačnou událostí v životě Písku, se konal 17. ledna 1926. Sedláček byl pohřben na starém Trojickém hřbitově, který je dnes upravený jako pietní park. Zde při jižní straně bývalého hřbitova je udržovaný Sedláčkův hrob. Svoji pozůstalost, která je význačným pramenem pro topografické bádání a regionální dějiny, odkázal A. Sedláček Historickému ústavu. V Historickém ústavu ČAV je tato pozůstalost uložena i dnes. Část Sedláčkovy pozůstalosti, hlavně některé jeho osobní věci, zůstaly nadále v Písku v majetku jeho druhé manželky Terezie. Po její smrti v roce 1974 byly uloženy v píseckém muzeu. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911 - 1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání.

Sedláček August na mapě

místa v okolí

Slunečko František, divizní generál

Slunečko František, divizní generál

kategorie: vojenské / vojáci
lokalita: táborsko
GPS: 49°31'54.634"N, 14°48'32.271"E

zobrazit více
bitva u Mladé Vožice

bitva u Mladé Vožice

kategorie: vojenské / bitvy
lokalita: táborsko
GPS: 49°32'3.175"N, 14°49'5.479"E

zobrazit více