největší restaurace v ČR - Na Spilce, Plzeňský prazdroj zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená horská obec v Čechách 1062 m n.m. - Kvilda zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kamenná rozhledna v Čechách z roku 1825 - Kleť zajímavosti ze Šumavy
nejstarší lyžařská škola založena 1975 - sportovní areál Špičák zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
první dálniční kaple v ČR - na dálnici D5 poblíž Šlovic u Plzně zajímavosti ze Šumavy

Mokrý Theodor, Ing. Dr. h. c.

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'34.732"N, 14°10'34.173"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Ing. Dr. h. c. Theodor Mokrý (1. července 1857, Vodňany - 11. července 1945, Písek) byl významný český lesnický a rybářský odborník a spisovatel. Theodor Mokrý se narodil do vlastenecké rodiny  c. k. okresního notáře, bývalého poslance Ústavodárného shromáždění ve Vídni a Kroměříži a účastníka Slovanského sjezdu v Praze Antonína Mokrého. Matkou byla Marie Pávková, jejíž bratr Lambert (1849 - 1927) působil v administrativě lnářského velkostatku.  Theodorův starší bratr Otokar Mokrý (1854 - 1899) patřil spolu s Juliem Zeyerem a Františkem Heritesem k vodňanské básnické trojici. Stejně jako jeho o necelý rok starší spolurodák Alois Václav Majer, pozdější převor lnářského kláštera, navštěvoval biskupské gymnázium J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích. Po absolvování gymnázia Theodor pokračoval ve studiu na Vyšším lesnickém ústavu v Bělé pod Bezdězem. Od roku 1879 působil jako lesní úředník na schwarzenberských panstvích (Protivín, Český Krumlov, Chýnov u Tábora). Pro své vlastenecké postoje však nebyl svými převážně německými spolupracovníky oblíben, a proto raději z vlastní vůle odešel do Lnář, kde přijal roku 1891 funkci nadlesního (až do roku 1925).  Svou roli při tom sehrálo i to, že na zdejším velkostatku pracoval tehdy jeho strýc Lambert Pávek a do funkce jej jmenoval velkostatkář baron Karel z Lilgenau. Zde zavedl celou řadu pokrokových opatření, jejíchž význam přesáhl hranice nejen lnářského velkostatku a blatenského okresu, ale i jižních Čech. Když roku 1895 zasáhla velkostatek katastrofální povodeň způsobená nenadálou průtrží mračen nad Třemšínem. Velká voda tehdy zničila celou soustavu rybníků na Smoliveckém potoce a zatopila Blatnou. Mokrý však byl schopen během dvou let uvést do provozu všechny poškozené rybníky a nechal propojit jednotlivé rybniční služebny velkostatku telefonem, aby si v krizových situacích mohli baštýři předávat rychleji zprávy o stavu vody a podnikat neprodleně opatření k zabránění podobné katastrofě. Dále upravil výživu ryb, na velkostatku se z jeho iniciativy začalo s umělým přikrmováním. Neopomíjel ani zlepšení ochrany prostředí kolem rybníků. Aby usnadnil rybářům práci při výlovech, nechal k větším rybníkům postavit úzkokolejné dráhy. Zvýšil tak velkostatkovou produkci tržních ryb, které se prodávaly nejn na domácích trzích, nýbrž se vyvážely i do zahraničí. Lnářské rybníkářství dosáhlo díky Mokrému před první světovou válkou svého vrcholu. Vědeckému bádání prokázal pozoruhodnou službu zřízením Hydrobiologické a rybářské stanice u rybníka Pálence. Zasloužil se o otevření Rybářské školy v jeho rodných Vodňanech. Psal, publikoval, přednášel, řídil vynikající Časopis pro lesnictví, myslivost a přírodovědu (po desetiletí ze Lnář). Činnost, kterou v poměrně chudém kraji dokázal široce rozvinout, nemohla zůstat odbornou veřejností nepovšimnuta. Byl povolán do nejrůznějších funkcí: Byl členem Národohospodářského ústavu při České Akademii věd a umění, členem Zemědělské Akademie, členem Masarykovy Akademie Práce, suplentem na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při České vyšší škole technické v Praze, členem zkušební komise pro II. státní zkoušku této vysoké školy, odborným spisovatelem z oborů lesních věd a rybářství. V národním ohledu dobyl si zásluh organizováním české menšiny v Českém Krumlově počátkem let osmdesátých minulého století, jsa prvním jednatelem Čtenářské Besedy, Místn. odb. Ústř. Matice Školské, spoluzakladatelem České školy a všech ostatních vlasteneckých ústavů česko-krumlovských. Průkopníkem čes. lesnictví a jedna z nejstarších legendárních postav lesníků-vlastenců. Šíře jeho rozhledu, odborné schopnosti a pracovitost byla neuvěřitelná. Za celoživotní vědeckou, pedagogickou a veřejnou činnost mu brněnská Vysoká škola zemědělská udělila čestný doktorát technických věd. Nejvýznamnějším počinem Theodora Mokrého ovšem bylo vyšlechtění nové odrůdy kapra lysce, nazývaného pro nafialovělé zabarvení „modrák“, na němž pracoval se svým zástupcem Václavem Peckou čtrnáct let. Šlo o vysokojakostní tenkokožní rybu bez šupin se zavalitým tělem, malou hlavou a chutným masem. Poprvé byla veřejnosti představena roku 1921. Dodnes oceňovaným přínosem bylo i založení Hydrobiologické stanice u rybníka Velký Pálenec a z iniciativy Mokrého byla rovněž roku 1920  zřízena odborná rybářská škola v jeho rodných Vodňanech. Roku 1925 pro pokročilý věk ze Lnář odešel, odstěhoval se do Písku a věnoval se akademické činnosti. Na Lesnické fakultě ČVUT přednášel rybářství a do roku 1937 byl stálým členem komise při závěrečných zkouškách. Roku 1938 byl zvolen předsedou přípravného výboru celostátní výstavy československého rybářství. Za celoživotní přínos obdržel čestný doktorát Vysoké školy zemědělské v Brně. Místo posledního odpočinku nalezl na starém, dnes již zaniklém, hřbitově v rodných Vodňanech. Roku 2000 byla na jeho počest odhalena před zdejší Střední rybářskou školou pamětní deska.

Mokrý Theodor, Ing. Dr. h. c. na mapě

místa v okolí

Podvinická lípa, Vodňany

Podvinická lípa, Vodňany

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'34.881"N, 14°10'37.388"E

zobrazit více
kaple výklenková pod vinící, Vodňany

kaple výklenková pod vinící, Vodňany

kategorie: kultura a památky / kaple
lokalita: strakonicko
GPS: 49°9'35.709"N, 14°10'37.736"E

zobrazit více

další místa v okolí