první protikomunistická demonstrace v Evropě (1. června 1953) - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená románská památka v Čechách - kostel sv. Martina, Nicov zajímavosti ze Šumavy
nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené nádraží v Česku 995 m n. m. - Kubova Huť zajímavosti ze Šumavy

motorest U Kadrnožky ve kterém vojenský zběh zavraždil čtyři lidi

detailní info

kategorie: kultura a památky / krimi
lokalita: tachovsko
GPS: 49°43'31.728"N, 12°50'27.918"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Na tomto místě stávala hájovna, kde po druhé světové válce bydlel hajný Kadrnožka a od 70. let proslulý motorest u Kadrnožky, který v 90. letech lehl popelem. Křižovatka ležela na důležitých trasách ze Stříbra a Kladrub do Tachova a Boru a Přimdy, nedaleko Holostřev. V novodobé historii zde vedla tranzitní silnice E50 do Německa, proto zde byla na konci 60. let stará hájovna přestavěna na motorest, který nesl název po původním obyvateli hájenky. Stranou se dostala až otevřením dálnice D5 (Praha – Plzeň – Rozvadov – státní hranice Česko / Německo) v roce 1997 a teprve poté zde byl velmi hustý provoz. Z hlavní dopravní tepny do Německa se tak stala poklidná silnice druhé třídy č. 605. Hájovna č.p.56 byla zkonfiskována v 10. září 1946 a přidělena Lesnímu závodu n. p. Přimda. V hájence bydlel hajný Hubert Kadrnožka a koncem 60. let byla už opuštěná. V roce 1967 ji odkoupila Jednota Tachov rozhodnutím Okresního národního výboru z důvodu přestavby hájenky na výletní restauraci ve stylu lovecké chaty. Stavební rekonstrukci provedl na přelomu let 1969 a 1970 Okresní stavební podnik v Tachově s rozpočtem cca 500 tisíc Kčs. Svým zjevem splňoval představu o tom, jak má správný hajný vypadat. Jeho tvář s plnovousem se stala znakem této oblíbené a navštěvované restaurace s ponurým údělem. V neděli dne 1. června 1980 zběhl po čtvrté ráno ze služby pomocníka dozorčího roty od motostřeleckého pluku z kasáren ve Vysočanech z Boru u Tachova vojín Bugár i se samopalem a několika zásobníky nábojů. Než se na jeho zmizení ze služby pomocníka dozorčího roty přišlo, už ho jeden svědek viděl v Boru kousek za zahradnictvím (ve třičtvrtě na pět), kde se říkalo u Vlčků. Vedoucí motorestu U Kadrnožky, přijel z Boru k provozovně jako každý den, tedy kolem deváté dopoledne. A tak jako vždy očekával, že personál už je na svých místech. Když vzal za kliku, bylo zamčeno. Ovšem někdy se to stávalo, protože nedočkaví zákazníci, hlavně z řad řidičů kamionů, se často snažili dostat dovnitř ještě před otevírací dobou. Šéf si chtěl odemknout, ale z druhé strany byl ve dveřích klíč, takže to nebylo možné. Dlouze zvonil na zvonek, který slyšel zvonit až ven, ale uvnitř se nic nedělo. Začal proto obcházet budovu a přes okna viděl, že uvnitř je podezřelý a nebývalý klid. Věděl ale, že personál už tam musí být, protože u budovy v provizorním přístřešku stálo hráškově zelené auto kuchařky Anny. Byla to Škoda 110 R - coupé. I servírka Marcela měla hned vedle zaparkované svoje auto Škoda 105 L. Dále kolo paní Marie F., uklízečky ze Skviřína, bylo na obvyklém místě opřené o zeď. Přes okénko bufetu zahlédl uvnitř na podlaze něco bílého. Vrátil se ke vchodu, znovu dlouze zvonil a několikrát zabouchal na dveře. Potom házel kamínky do oken v přízemí i do pootevřeného okna v podkroví. Na vchodových dveřích byla cedulka s nápisem „Dnes zavřeno“, ale tuto cedulku nikdy nepoužívali. Zdálo se mu to podezřelé, a když zahlédl otvor po střele ve skleněné výplni okna, už na nic nečekal. Nasedl do auta a vyrazil do Boru. Na obvodním oddělení v Boru drží stálou službu nadstrážmistr VB Ladislav J. Naštěstí má k ruce i další kolegy právě v souvislosti s probíhající spartakiádou. Také o zběhnutí ozbrojeného vojáka už na okrsku měli informaci od dozorčího pluku. Takže hned po oznámení může hlídka VB vyrazit na místo vyzbrojená samopaly škorpion, jinak samopal vz. 61, ale mají i jeden samopal vz. 58, protože pachatel je nebezpečný a ozbrojený samopalem i se stovkou nábojů. Také skupina kriminální služby, která po první informaci o zmizení vojenského zběha vyrazila pátrat v předpokládaném prostoru jeho pohybu, měla u sebe samopaly tzv. osmapadesátky. Nejdříve měli namířeno do kasáren, aby zjistili co nejvíce podrobností o uprchlém vojákovi a okolnostech jeho zmizení. Ale zpráva o situaci v motorestu je zastihla u Nové Hospody a rozjeli se tedy rovnou ke Kadrnožce. Kolem deseti hodin obezřetně se zbraněmi připravenými ke střelbě postupovali příslušníci SNB dovnitř zadním vchodem. Vchod jim už bez problému otevřel vedoucí provozovny. Nevěděli přesně, zda je pachatel ještě uvnitř, i když hned po příjezdu je vedoucí motorestu upozornil, že světle zelené auto kuchařky už tam není. Přitom před jeho odjezdem na služebnu VB auto v přístřešku ještě stálo. Byl skoro stoprocentní předpoklad, že s ním odjel pachatel ještě před příjezdem hlídky VB. V přízemí nejdříve našli úplně vysvlečenou skoro devětadvacetiletou servírku Marcelu, ležela bez známek života na malém stupínku v lokále před výčepním pultem a byla přikrytá prošívanou dekou. V kuchyni našli ležet nahou dvaceti sedmi letou kuchařku, tělo zakryté utěrkami. V hrncích na kamnech bylo vidět, že již stačila začít s vařením. U místnosti s úklidovými prostředky na chodbě ležela i paní (58 let), která sem dojížděla na kole z nedaleké vesnice, aby si úklidem přivydělala pár korun k důchodu. Ta se pokusila v poslední chvíli ukrýt za závěsem… V patře na zemi ve dveřích napůl v chodbě a napůl v pokoji ležel na břiše mladý muž - student hotelové školy z Mariánských Lázní Aleš. Podle všeho se šel po schodech podívat do přízemí, co se tam děje a proti sobě uviděl vojáka se samopalem v rukou. Otočil se a běžel zpět, ale střela ho srazila k zemi. Student si zde vydělával si na opravu auta rodičů, které poškodil při havárii a otec to na něm požadoval. První informace se nejdříve soustředí na obvodním oddělení VB v Boru. Zásadní je závěr, že vrah ujíždí ukradenou škodovkou. Zatím se nevědělo kterým směrem. Situaci napomáhá svědectví číšníka Václava, který když se k němu donesla děsivá zpráva, rychle přispěchal, aby kriminalistům (z krajské výjezdovky), sdělil zajímavou informaci. Toho dne měl volno. Na křižovatce před Mariánskými Lázněmi, u silnice směřující do Karlových Varů zahlédl auto kuchařky, které bezpečně poznal. Podle něj tam stálo již nějakou dobu, protože okna byla zarosená, jakoby zadýchaná. Bylo mu to ale divné, protože věděl, že kuchařka by v této době už měla být v práci. Kuchařčino auto tam viděl mezi 11:05 až 11:10 hodin. Byl to zásadní poznatek o směru jízdy toho vojenského zločince. V prvních minutách leží řízení akce na stálé službě. Nadstrážmistr Ladislav nevěděl, zda dříve mluvit do telefonu nebo do vysílačky. Dotazy na něj směřovaly ze všech stran. Později se organizování ujímá vyšší velení. Mezitím už se vědělo, že vrah směřuje na Karlovarsko. Pro celý kraj je vyhlášena uzávěra, nasazena je i armáda. Hlídkami se obsazují výjezdové cesty z měst a důležité křižovatky. Přilétá vrtulník… Od té chvíle je trasa pohybu unikajícího vraha známá. Kolem jedné z hlídek u Toužimi, která ještě ani pořádně nestačila zaujmout pozici, velkou rychlostí projíždí žlutozelená škodovka. Další hlídka už je lépe připravená a po ujíždějícím autě několikrát vystřelí. Auto se vydává ve směru od Karlových Varů na Úněšov, Chotíkov a Plzeň. Pronásleduje ho několik policejních aut. Rozkaz pro celý kraj zní jasně. Za žádných okolností se auto se zrůdou za volantem nesmí dostat do západočeské metropole. Před Plzní jsou rozestavěny další hlídky s jednoznačným rozkazem použít proti ujíždějícímu vozidlu zbraně. Už bylo naprosto jasné, že Škodu řídí čtyřnásobný vrah. Zelené eRko s policejními auty v závěsu se kolem půl druhé odpoledne řítí k Plzni. Auto už je vidět a velkou rychlostí se blíží k mírné levotočivé zatáčce. Na rychlosti ale neubírá. Několik střel zasahuje kapotu auta, ale i přední světlomet a levou přední pneumatiku. Neovladatelné vozidlo sjíždí do levého příkopu a naráží do betonového můstku. Zůstane ležet na levém boku. Hlas z amplionu vyzývá řidiče, aby se vzdal, ale chvíli se nic neděje, krom toho že z proraženého chladiče stoupá obláček páry. Po několika vteřinách krátká dávka ze samopalu v nepojízdném vozu roztříští zlověstné ticho. V bezvýchodné situaci třiadvacetiletý vrah Lubomír Bugár ukončil střelou do hlavy svůj život. Motorest U Kadrnožky provázela nadále smůla - první požár v 90. letech zachvátil Restauraci u Kadrnožky 19.kvěrna  1991. Po opravě již v soukromých rukách prosperovala restaurace až do roku 1997, kdy dopravní provoz definitivně odklonila dálnice D5. Návštěvnost rapidně klesla a situace potřebovala vyřešit. V té době byly v kraji v módě požáry hotelů a restaurací. Ohni neunikl ani legendární motorest u Kadrnožky. Dne 17. března 1998 restaurace definitivně skončila v plamenech. Dnes zde po budově nezbyly žádné stopy. Jen 10m hluboká studna schovaná na kraji lesa. Na křižovatce se stalo mnoho dopravních nehod a několik sebevražd. Jen v posledním desetiletí: 19. dubna 2004 zhasl život řidiče na stromě uprostřed křižovatky. Stejný strom to naposledy schytal 3. března 2010, kdy si ho vybral k sebevraždě mladý muž a naboural do něj s nožem nastaveným proti srdci. Mohutný strom byl poté poražen. Den 6. srpna 2008 si Kadrnožku vybrala k sebevraždě výfukovými plyny matka se synem. Objeveni byli až po týdnu v autě s dopisem na rozloučenou. Kadrnožka si 29. března 2015 přivolala další smrt - 22letý řidič v 7 hodin ráno skončil svůj život ve voze Huyndai na posledním dubu, který tu zbyl…

motorest U Kadrnožky ve kterém vojenský zběh zavraždil čtyři lidi na mapě

místa v okolí

Hádanky domů života - Poběžovice a Stráž

Hádanky domů života - Poběžovice a Stráž

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: tachovsko
GPS: 49°40'36.028"N, 12°46'0.884"E

zobrazit více