Šumava.cz

Neupfarrkirche (nový farní kostel) v Řezně stojí uprostřed velkého náměstí Neupfarrplatz a není pouze hlavním kostelem evangelicko-luteránské církevní obce v Řezně, ale je také považován za výchozí místo šíření protestantského vyznání ze severu do zemí jihovýchodní Evropy a na Balkán. Na místě tohoto náměstí bylo ve středověku židovské ghetto. Po celá staletí žili v Regensburgu spolu měšťané a Židé. Židé pod zvláštní ochranou císaře, ale na konci 15. století přibývalo v souvislosti s hospodářským úpadkem města štvanic a pomluv, až rada zcela zadluženého města využila smrti císaře Maximiliana I. v roce 1519, aby Židy z města vyhnala. Poté byla celá čtvrť srovnána se zemí a jejich synagoga v místě dnešního kostela Neupfarrkirche byla zbourána. Protože jeden měšťan, který se podílel na těchto demoličních pracích, přežil těžkou nehodu bez jakéhokoli vážnějšího zranění, uvěřilo mnoho lidí, že se stal zázrak. Tato událost přilákala mnoho poutníků a dala za vznik pouti nevídaných rozměrů, což obyvatele Řezna přimělo k tomu, aby na místě neštěstí vystavěli malou poutní kapli zasvěcenou Panně Marii (Kapelle zur schönen Maria). Když vlna poutníků o několik let později opět opadla stejně tak rychle, jako vznikla, a příjmy města tak výrazně poklesly, zadrhly se stavební plány a teprve o několik století později v 60. letech 19. století byla kaple provizorně dostavěna. V roce 1542 konvertovali městští radní k evangelickému vyznání a z poutního kostela vznikla „Nová fara“, první protestantský farní kostel v Řezně. Stavba kostela byla zahájena velkolepě, ale provedena pouze ve zjednodušené formě. Model zamýšlené stavby od Hanse Hiebera dnes stojí ve městském muzeu. Během doby výstavby v letech 1519-1540 byly ve značné míře realizovány myšlenky Hanse Hiebera, ale místo původně plánovaného prostoru s jedním sloupem vybudoval teprve v roce 1860 Ludwig Volz západní závěr této stavby. V rámci reformace se kostel Neupfarrkirche stal v roce 1542 prvním protestantským kostelem ve městě. I přes fragmentární provedení jsou východní části tohoto kostela považovány za největší první renesanční díla v Jižním Německu. Původní dokončení v 19. století, jež vedlo pouze k polygonální přístavbě na západní straně, dalo vzniknout církevní stavbě s dvojitým kněžištěm, která se homogenně a působivě přizpůsobila okolní zástavbě i prostoru náměstí. Obě goticky laděné věže s hodinami rámují celkový obraz.