Dvěstě let stará lípa (Tilia sp.) výšky cca 20 m a o obvodu 465 cm. Lípa rostoucí na návsi obce Platoř u Sušice byla mimo jiné svědkyní odsunu obyvatel německého původu po skončení druhé světové války. V roce 2006 díky svým "německým kořenům" ovšem stala jedinou kandidátkou ankety Strom roku s mezinárodní nominací a byla finalistkou ankety.
Mohutný exemplář lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) rostoucí na návsi uprostřed obce, zřejmě 400 let stará. Koruna z větší části tvořena vzrostlými sekundárními výhony, s největší pravděpodobností vznikly jako reakce na silný redukční řez provedený v minulosti. Dutá, zazděná, před padesáti léty si v ní děti dělaly skrýš.
Sudslavická lípa je nejmohutnější lípou jižních Čech. Tento památný strom roste nedaleko města Vimperka, u mlýna Vanických na okraji osady Sudslavice. 600 let stará lípa (druh nelze spolehlivě doložit) výšky 28 m, obvodů 1145 cm, památný strom ČR od 1.12.1990. Strom má i přes značný věk zachovanou původní korunu i kmen. V kmeni je rozměrná dutina (údajně byla dříve využívána jako kozí chlívek). Otvory jsou zakryté stříškou proti zatékání, koruna je zpevněna pomocí lan, řetězů a kovových pásů. Bez újmy přečkala povodně roku 2002 i orkán Kyrill 19.1. 2007.Bohužel v roce 2008 se na západních větvích začaly objevovat známky prosychání, které v roce 2009 dosáhlo závažného stádia. První celková konzervace lípy byla provedena roku 1971. Její součástí bylo zmíněné zpevnění koruny. V souvislosti se Sudslavickou lípou můžeme narazit na zmínky o pověstech, podle kterých pod lípou kázal mistr Jan Hus nebo tábořil Jan Žižka. Konkrétní znění pověstí ale uváděno není.
Nejstarší a nejmohutnější česká douglaskou o obvodu 554 cm, výšce 35 m je jednou z nejstarších v Evropě. Byla vysazena v roce 1842 a není vyhlášena památným stromem, je chráněná jako součást arboreta Americká zahrada Chudenice.
Památný strom javor stříbrný (Acer saccharinum) roste na mírném svahu u hřiště ve vsi Klášter u Nepomuku obklopen řadou dalších silných stromů. Jeho kmen i větve jsou boulovité, dutý hnijící kmen má adventivními kořeny. Kmen se v několika metrech nad zemí dělil na tři hlavní větve, ale jedna z nich se odlomila i s částí kmene. Zbylé větve jsou v koruně staženy lany, větvě směřující do koruny byly neodborně odstraněny. Obvod kmenu měří 523 cm a koruna o průměru 20 m dosahuje do výšky 34,5 m. Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst a věk.
Pastýřova hruška je památný strom u obce Únějovice. Přibližně šestisetletá hrušeň obecná (Pyrus communis) roste v lese Cikánovka jihovýchodně od vsi, v nadmořské výšce 500 m. Obvod jejího kmene je 435 cm (nejsilnější památnou hrušní v ČR) a výška stromu dosahuje 17 m (měření roku 2000). Chráněna od roku 1987 pro svůj věk.
Fremuthova jedle je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně stopadesátiletá jedle bělokorá (Abies alba) roste na jižním svahu pod Čerchovem v nadmořské výšce 840 m. Obvod kmene jedle měří 386 cm (je druhou nejsilnější památnou jedlí v ČR) a vysoko nasazená koruna stromu dosahuje do výšky 55 m (měření 2000). Chráněna je od roku 1994 pro svůj vzrůst. K jedli se dostanete cestou vlevo u rybníčku u bývalého zámečku, v prudké pravotočivé zatáčce pod Čerchovem odbočíte vpravo na nezpevněnou lesní cestu, kterou dojdete k porostu mnoha statných jedlí a buků.
název: smrk u zámečku Dolní Folmava kategorie: příroda podkategorie:památné stromy lokalita: domažlicko GPS: 49°22'4.999"N, 12°47'21.999"E
popis objektu:
Smrk u zámečku je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně 150 let starý smrk ztepilý (Picea abies) roste nedaleko bývalého zámečku v údolí Chladné Bystřice jižně od Čerchova v nadmořské výšce 650 m. Obvod jeho kmene měří 425 cm a špička stromu dosahuje do výšky 44,5 m (měření 2000). Smrk je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst. Ke smrku se dostanete, pokud na cestě k rybníčku odbočíte vlevo na nezpevněnou lesní cestu a po 200 m se dáte vpravo do lesa. Zdravý smrk vyrůstá na prameništi asi 75 m od cesty, má mohutné kořenové náběhy, spodní větve ale pro zápoj okolního porostu prosychají