Šumava.cz

Vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 219,49 km?, v nadmořské výšce 540 m až 1232 m (Knížecí stolec). Újezd (také vojenský prostor) vznikl 1. prosince 1950. Na území obce Boletice, která dala název celému újezdu se zachoval kostel svatého Mikuláše, původně románský (zachována sdružená okénka ve věži) přestavovaný goticky - nyní v zoufalém stavu. Poblíž vesnice je vrch Raziberk se stopami hradiště. Vojenský újezd obsahuje přírodní a kulturní zajímavosti: Chráněná krajinná oblast Šumava, chráněná krajinná oblast Blanský les, Lipenská vodní nádrž, zmíněný kostel sv. Mikuláše a zříceniny hradu Razimberk, zbytky slovanského osídlení - Haštalsko-laténské mohyly, kostel sv. Martina, keltské mohyly (11 mohyl), Český Krumlov. Újezd byl osídlený do roku 1945 a na jeho území původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg). Turistické zpřístupnění je od 1. července 2006 o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích jen v částech vojenského újezdu. V souvislosti s tím je ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.

Vrchol kopce Čerchov (1 042 m n. m.) byl v dobách studené války Významné stanoviště rádiového a radiotechnického odposlechu potenciálně nepřátelských amerických a německých vojsk na možném vedlejším směru útoku vojsk Varšavské smlouvy do Německa. Také Vhodné místo pro kontrolu amerických ozbrojených sil ve výcvikovém prostoru Hohenfels a Grafenwehr. V sedmdesátých letech na kopci vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží, která převyšovala původní kamennou turistickou Kurzovu rozhlednu, také využívanou pro odposlechy. Také přímá viditelnost přes údolí na odposlechové stanoviště amerických, německých a francouzských služeb na Ecksteinu na německé straně na pohoří Hoher Bogen. Ze západních zdrojů je známo také pod krycím názvem Rubin. Armáda opustila objekty po roce 1989, ale kromě zbourání pomocných budov nedošlo k velkým změnám. Až v roce 1999 byla původní rozhledna konečně navrácena domažlickému odboru KČT, který po nezbytné rekonstrukci znovuotevřel turistickou kamenou věž (16. července 2000), která nese jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze.

Havran (německý název Rabenberg) je nejvýše položeným místem tachovska (894 m. n. m) a má klima tomu odpovídající. Vrchol se pro průzkumné stanoviště v dobách studené války, kdy nepřítelem bylo NATO, obzvláště hodil. Vybíhá do území SRN disponuje tak 270st. rozhledem. Byla zde tak vytvořena zaměřovací základna Čerchov - Zvon - Havran (pro jednotku z Klenčí pod Čerchovem) a Zvon – Havran - Dyleň (pro jednotku z Mariánských Lázní). Přímá viditelnost umožňovala i činnost vizuální pozorovací hlásky. Na vrcholu byla zbudována nejprve dřevěná věž, později výšková budova. Vojáci se na vrchol dopravovali pěšky, ale později i dopravní technikou - Sněhurkou. Kopec Havran je tak blízko hranice, že i vojáci překonávali plot železné opony. Později byla rota pod Havranem zbourána, vojáci jezdili do služby z Tachova či Mariánských Lázní. Stanoviště bylo po roce 1989 chvatně opuštěno (rok 1992, zařízení je zdemolováno a věž poničena nejvíc ze všech obdobných zařízení.

Na dvou vrcholech pohoří Hohen Bogen - Ecksteinu a Schwarzriegelu stojí radarová věž NATO a německé Luftwaffe. Na Burgstallu vysílač UKV. Historie výstavby sahá do dob studené války, do roku 1957, kdy manévry velkých částí československé a sovětské armády zneklidnily velení NATO, protože se odehrávaly poblíž 25 kilometrového pásma. To znamenalo protiaktivitu jednotek ASA (Army Security Agency). Vojenská cvičení se na obou stranách pravidelně opakovala a proto americká strana na jaře 1958 začala podél hranice bylo hledáno místo, ze kterého by se dala situace kontrolovat. Na dvou vybudovala zmíněná zařízení a na Ecksteinu trvalé vojenské stanoviště v roce 1967 pro USASA FS Herzo. Klimatické podmínky zde však byly velmi nepříznivé pro dlouhodobý pobyt. Proto byla vybudována mikrovlnná věž se vzdáleným řízením antén na vrcholu u kterého sídlil jen nejnutnější personál a ostraha, ostatní část personálu byla přesunuta do Augsburku. Na Ecksteinu nepůsobily pouze americké, ale i německé a francouzské zpravodajské orgány. Německá armáda si v roce 1967 si postavila svou 16ti patrovou, 75 metrů vysokou věž s anténami. Bundeswehr a vojenské letectvo mělo také jednotky mimo stanoviště a střídalo se. Francouzské vojenské letectvo mělo zapečetěnou separaci uvnitř německé části. O bezpečnost celé této části se starala německá strana, Provoz začal 3.července 1967 a od tohoto dne byly postihovány veškeré vojenské provozy a elektromagnetické záření, pocházející z tehdejší ČSSR. V únoru roku 2001 rozhodlo spolkové ministerstvo obrany o opuštění objektů a počátkem roku 2003 je věž vyklizená. Spolupráci tří národů připomíná pouze pomník.