Šumava.cz

1062 m, typické šumavské vrchovištní rašeliniště o rozloze 19 ha. Uprostřed slatě jsou 3 jezírka. Přístup po poválkovém chodníku.

Rozsáhlé vrchovištní rašeliniště s porostem kleče blatky nedaleko Knížecích Plání. Na místech částečně porušených dřívější těžbou roste vzácná bříza trpasličí. Slať vyhlásil v roce 1923 kníže Josef Schwarzenberk za jednu z prvních rezervací na našem území.

Mlynářská slať je komplex rašelinišť v 1. zóně Národního parku Šumava, v nepřístupných Modravských slatích. Rozloha slatě je 132ha. Vodu z něj odvádí Roklanský potok a Slatinný potok. Rašeliniště se dělí na Přední a Zadní Mlynářskou slať, někdy se od ní také odděluje Rybárenská slať.

Rokytská slať je největší (142 ha) ze slatí nacházejících se v jádrové zóně Národního Parku Šumava, komplexu Modravských slatí. Zdejší flóra i fauna jsou natolik výjimečné, že celé území je veřejnosti nepřístupné. Nachází se zde mrazové formy stromů (zakrslé a mrazové formy), kupříkladu smrků, borovic a bříz. Několik druhů vážek nežije nikde jinde na světě. Slať se také může pochlubit největším počtem jezírek ze šumavských slatí - je jich 69. Výjimečný je i tzv. Mrtvý les s odumřelými kmeny stromů.