Šumava.cz

Barbora Hrzánová (22.dubna 1964, České Budějovice) je česká herečka a zpěvačka, dcera Věry Hrzánové (rozené Šmídové) a herce Jiřího Hrzána. Po absolvování pražské DAMU nastoupila do angažmá v Národním divadle, z něj pak v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí a nadále je bez stálého angažmá. První známější filmovou rolí byla pro ni mentálně postižená Johanka v Renčově filmu Requiem pro panenku z roku 1991, za což byla oceněna na filmovém festivalu v Torontu. Roku 1994 získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon v Čechovově Rackovi. Poté s Janem Hrušínským hrála deset let v Divadle v Řeznické v divadelních inscenacích Hello Dolly a Polská krev. V Divadle Na Jezerce hrála roli Štěpky ve hře Petrolejové lampy. Na cenu Českého lva byla třikrát nominována za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a to ve filmech Díky za každé nové ráno z roku 1994, Spiklenci slasti z roku 1996 a Modrý tygr z roku 2012. Se svým partnerem Radkem Holubem hrála ústřední dvojici v komedii Zdeňka Tyce Už. Za mimořádný herecký výkon v inscenaci Hrdý Budžes nastudovanou v příbramském divadle, obdržela v roce 2003 Cenu Thálie. Dále hrála v pohádce Čert ví proč (2003) a psychologickém filmu Hezké chvilky bez záruky (2006). Hrála v televizním seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Získala také 1. cenu v anketě Neviditelný herec ve 12. ročníku této soutěže (2007/2008) za herecký výkon v rozhlasové pohádce s písničkami Pipi Dlouhá punčocha (námět Astrid Lindgrenová, napsala Jitka Škápíková). V roce 2013 se stala patronkou projektu Koza ProTibet. Herečka Bára Hrzánová se svým mužem Radkem Holubem měla v roce 1996  jako první pár venkovní svatbu na zřícenině hradu Preitenstein. Ke kraji mají vztah, nedaleko obce Nečtiny vlastní starou chalupou, kterou získala Bářina rodina. Tu opravoval Bářin dědeček a pokračuje v tom její manžel Radek.