Václav Rubeška (4.února 1854, Chudenice - 25.května 1933, Praha) byl český lékař - porodník a gynekolog, profesor pražské univerzity. Společně se svým předchůdcem Janem Strengem považovaný za zakladatele českého porodnictví. Zaměřil se na výchovu porodních asistentek a organizaci jejich činnosti, zdůrazňoval jejich význam jako spojnice mezi matkami a lékařem. Rubeška byl oceňovaný jako vynikající praktik a pedagog. Jeho kurzy prošly tisíce porodních asistentek. Vycházel z předpokladu, že porod řízený lékařem nelze v mnoha případech zajistit, zejména na venkově a tak porodní asistentka je proto nejdůležitějším zdravotnickým odborníkem v přímém kontaktu s matkou i dítětem a musí být na tento úkol vyškolena. Na ní často závisí zachování života dítěte v prvních dnech, svými znalostmi může vést rodiny ke zdravému životu. Angažoval se v boji proti nádorovým onemocněním a za ochranu matek a dětí. Byl autorem populárních učebnic Porodnictví pro babičky (1893) a Porodnictví pro lékaře (1909, 1912) a řady dalších odborných prací. Narodil se 4. února 1854 v Chudenicích jako syn sedláře. V letech 1865 - 1873 vystudoval s vyznamenáním gymnázium v Klatovech. Roku 1873 na radu profesora Pošíka na pražskou lékařskou fakultu, kde byl 25. listopadu 1878 byl promován na doktora medicíny. V letech 1878 - 1879 absolvoval vojenskou jednoroční službu. Jeho první lékařská praxe byla jako operační elév na chirurgické klinice profesora Weisse a operatér gynekologického oddělení Všeobecné nemocnice. V letech 1880 - 83 pracoval jako asistent porodnické kliniky prof. Strenga a poté až do roku 1888 jako asistent gynekologické kliniky. Roku 1885 se habilitoval na soukromého docenta porodnictví a gynekologie. V roce 1887 po přechodnou dobu zastupoval zemřelého prof. Strenga a byl oceňovaný jako zručný chirurg. Již v té době byl také veřejně činný jako předseda spolku českých mediků (1878-79). V roce 1880 vstoupil do Spolku českých lékařů a později do Ústřední jednoty českých lékařů. Uskutečnil rovněž vědecké cesty na sjezd polských lékařů, do Německa, Francie, Dánska a Švédska. Od 90. let 19. století se zaměřil na výchovu porodních asistentek tzv. „babiček“. Roku 1892 se stal profesorem na „babické škole“, která pořádala čtyřměsíční přípravné kurzy pro toto povolání v českém a německém jazyce. V následujících desetiletích zde vychoval tisíce asistentek. Stanovil přesný postup při vyšetřování matek a dětí a vedl žákyně k tomu, aby si všímaly příznaků nemocí, zejména onkologických, a aby přesvědčovaly matky k co nejrychlejší návštěvě lékaře. V letech 1898 až 1903 působil souběžně jako ředitel Královské zemské porodnice a nalezince. Dne 21. července 1897 byl jmenován mimořádným profesorem, roku 1908 vládním radou a na konci října 1913 univerzitním profesorem. Jeho zásluhy byly plně oceněny až po vzniku Československa. Dne 10. května 1919 se stal členem státní zdravotní rady a 9. února 1922 řádným profesorem gynekologie a porodnictví a současně přednostou II. porodnicko-gynekologické kliniky. Roku 1924 odešel do výslužby. V únoru 1933 ho na Václavském náměstí porazilo auto, nebyl ale zraněn. Zemřel dne 25. května 1933 v Praze na zápal plic a srdeční slabost - na pohřeb mu přišlo množství vděčných žen, kterým v mnoha případech nezištně zachránil život nebo novorozené dítě. Výbor z jeho hojné literární činnosti: Porodnictví pro babičky (Praha, nákl. vl., 3. vyd. 1903); Poranění dělohy (Eiseltova odborná pathologie a therapie, díl V.): Zánět vaziva pánvičního a pobřišnice pánviční (t.); Neplodnost ženská (t.); O krvácení z rodidel a jích léčení (Thomayerova sbírka přednášek lék., č. 9.); O elektrotherapii v gynaekologii (t., 25); O mimoděložním těhotenství (t., 53); Příspěvky ku poznání eklampsie puerperalní (»Čas. lékařů českých«, 1883); O episiotomii (t.); Případ puerperalního tetanu končícího smrtí (t.); O antisepsi v porodnictví (t.); Dva případy těhotenství mimoděložního (t., 1884); Totalní exstirpace dělohy per vaginam (t.); Příspěvky k ovariotomii (t., 1886); O pathologii a therapii rakoviny děložní (t.); Další příspěvky k ovariotomii (t., 1887); O cystách mesenterialních (t., 1889, též něm.); O puerperalní mastitidě (t., 1890); Příspěvky k pathogenesi hnisavých onemocnění puerperalních a zvláště také peritonitidy (t., 1891); O symfyseotomii (t., 1893); O upotřebení českého lysolu v porodnictví a gynaekologii (t., 1895); O operativním léčení retrodeviací děložních (t., 1896); O rupturách děložních (t. a Sborník sjezdu přír. lék. 1901); O upotřebení kaučukových balonů v porodnictví (t., 1902); O hlavě plodové se stanoviska porodnického (»Sborník lék.« sv. I.); O sdružených primárních zhoubných nádorech vaječníků a jiných útrob břišních (t., sv. IV.); Prof. H. A. Kelly und seine Erfindungen auf dem Gebiete der Harnkrankheiten (»Centralbl. f. Gynaek.«, 1896); Ueber den Dammschutz bei Entwicklung des nachfolgenden Kopfes (t., 1897); Beiträge zum Tetanus puerperalis(»Archiv f. Gynaek.«, 1896) a j. v. Je též odb. spolupracovníkem Ottova Slovníku Naučného. V Chudenicích je v Tyršově ulici na domě číslo 44 pamětí deska s textem: „Zde se narodil 4. února 1854 univers. profesor - gynekolog MUDr. Václav Rubeška, primář nemocnice v Praze.“
typ: chata
lokalita: špičácko
obec: Hamry
kapacita ubytování: 30
cena ubytování: od 390 Kč
