Rudolf Kubitschek (29.prosince 1895, České Žleby (Böhmisch-Röhren) - 29.května 1945, Prachatice) byl folklorista, spisovatel , velký národopisný, vlastivědný a jazykový znalec Šumavy. Rudolf Kubitschek se narodil jako syn finančního ředitele v šumavských Českých Žlebech na Volarsku. Navštěvoval německá gymnázia v Žatci a Prachaticích a studoval německý jazyk a literaturu, historii a geografii na Německé univerzitě v Praze. V roce 1920 získal v Praze u rakouského profesora Primuse Lessiaka doktorát za práci na dialektové geografii Šumavy. Dalších 25 let pracoval Kubitschek jako středoškolský profesor - působil jako gymnaziální profesor v Plané u Mariánských Lázní (Plan), Praze, Chebu (Eger) a v Plzni, než se stal vyučujícím na učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Už od roku 1914 uveřejňoval v pražském listě Deutsche Zeitung Bohemia i pod pseudonymem Jakobus (=Kubitschek) příběhy ze Šumavy a nářeční básně. Jako mnohostranný badatel se zabýval především národopisem německy hovořící Šumavy a jazykovědnými zvláštnostmi regionu. Některé jeho práce jsou v tom směru příkladné. Spolu s místním historikem Josefem Blauem a básníkem Hansem Watzlikem Kubitschek založil a od roku 1919 editoval Böhmerwäldler Dorfbücher, které vycházely v českobudějovickém nakladatelství Moldavia; jako první svazek editoval Hirschauerstücklein. V roce 1920 spolu s učiteli Karlem Hoferem, Karlem Gaierem, Augustem Michlem a dalšími Kubitschek založil v okrese Prachatice komunitní studijní skupinu „Goldener Steig“ (Zlatá stezka), která v následujících letech zkoumala přesný průběh této staré obchodní stezky mezi Prachaticemi a státní hranicí; v roce 1927 ji vyznačili panely. Tak jeho sběratelská činnost v oblasti lidového humoru našla výraz v knihách Böhmerwäldler Bauernschwänke (1920), Hirschauerstücklein (1919, 2. vydání 1927), Schnurren und Schwänke aus dem Böhmerwald (1939), Böhmerwäldler Spottbüchlein (1925) a Bauernrätsel (1922), které se staly vesměs lidovou četbou. Zvláště záslužná je Kubitschkova práce Die Mundarten des Böhmerwaldes (1927), která vzešla z autorovy disertace u prof. Dr. Primuse Lessiaka v Praze. Městu Volary věnoval publikaci Die Herkunft der Wallerer (1921) a s Valentinem Schmidtem pak i drobnou monografii Wallern und die Wallerer (1921). Její vydání bylo součástí významné lidové edice Böhmerwäldler Heimatbücher, kterou řídil v českobudějovické Moldavii spolu s Hansem Watzlikem a Josefem Blauem. Podobnou monografii zasvětil i dnes zaniklým Knížecím Pláním (Fürstenhut), vyšla hned ve trojím vydání a může být sotva překonána. Částečný přehled spisovatelské práce Rudolfa Kubitscheka podává Bibliographie der deutschen Volkskunde in Böhmen od Adolfa Hauffena, jak ji vydal prof.Dr. Gustav Jungbauer. Jan Mareš pořídil překlad jeho už zmíněné práce Fürstenhut, který nenašel želbohu dosud českého vydavatele a je nadmíru rozsáhlý. K autorovu jubileu roku 1995 pak J.Mareš přispěl medailonem do Jihočeského sborníku historického. Rudolf Kubitschek byl schopen velmi srozumitelně prezentovat informace ze svých archivů a terénního výzkumu historie osídlení, lingvistického folklóru a dialektové geografie.
kategorie: města a obce
/ města a obce
lokalita: volarsko
GPS: 48°52'42.207"N, 13°46'30.177"E
kategorie: kultura a památky
/ publicistické pořady
lokalita: volarsko
GPS: 48°52'43.420"N, 13°46'31.215"E
