Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

České dráhy

Šumava

kategorie: doprava
podkategorie: dráha
lokalita: Šumava
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Po Šumavě Vás na vybraných linkách dopraví i s Vaším kolem, případně Vám jej zapůjčí a můžete jej vrátit v jiné vlakové zastávce než jste si jej zapůjčili. Šumavské link vlaků: 183 Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - Alžbětín, 185 Horažďovice předměstí - Domažlice, 194 České Budějovice - Volary, Nové Údolí - Černý Kříž, 197 Číčenice - Volary, 198 Strakonice - Volary. Šumavské železnice jsou našimi snad nejpůvabnějšími tratěmi vůbec. Například celá trať Nove Údolí - Černý Kříž a nemalé úseky tratí směrem k Nové Peci, Volarům a Lenoře procházejí Národním parkem Šumava. Lokálky směřují z jižních Čech k Šumavě podél řek (Vltavy, Blanice a Volyňky) a spojují v sobě malebnost venkovského koloritu s náročností horských drah. Tratě vznikaly etapovitě a pro odlehlé chudé podhorské a horské kraje byly pravým požehnáním. V šumavských podmínkách se staly ideálním dopravním prostředkem, který umožňoval celoroční vývoz dřeva a produktů všeho druhu (výrobky dřevařského průmyslu, dobytek aj.). Železnice v mnohém vyřešila odbytové potíže hospodářských družstev a malovýrobců. V oblasti osobni dopravy zase dala vzniknout masové turistice v té podobě, jak ji známe dnes. Železnici na Šumavu přivedly snahy o hospodářské povznesení horských krajů a o možnost využití zdejšího přírodnin bohatství (dřevo, tuha, rašelina). V čele těchto snah stál kníže ze Schwarzenbergu, korporace místních podnikatelů obchodníků (Prachaticko, Vimpersko) i osobnosti z řad nadšenců a osvícenců (kupř. pedagog W. Draxler z Volar). Na parlamentní půdě tyto šumavské aktivity podporoval především poslanec J. Taschek. Spojením dvou akciových společností místních drah (Strakonice - Volary a Číčeníce - Volary), vznikly roku 1907 "Sdružené pošumavské místní dráhy", jejichž předsedou se stal Jan kníže ze Schwarzenbergu. Ty posléze uskutečnily dávné sny o spojení české a bavorské strany Šumavy železnicí, tehdy nejmodernějším dopravním prostředkem. Dne 15.listopadu 1910 byl zahájen provoz na trati, která vedla podél Studené Vltavy a v sedle u osady Nové Údolí překonala hraniční hřeben. Legendární Zlatá stezce, po níž se ve středověku dopravovala z Pasová do Prachatic sůl, byl vdechnut nový život. Idyla ale trvala jen čtyři roky, do vypuknutí 1. světové války. V roce 1918 vznikla Československá republika a v roce 1925 byly šumavské železnice postátněny. Přechodovým nádražím byla stanice Haidmühle, kde ČSD (Československé státní dráhy) měly svého komerčního zástupce. Roku 1928 byly na Šumavě prvně nasazeny motorové vozy. Dopravu na šumavských tratích zlevnily a zrychlily natolik, že během roku například v obvodu železniční stanice Volary stoupl počet cestujících rovnou o polovinu. Elegantní a moderní motorové vozy se staly lákadlem pro turisty především proto, že umožnily i jednodenní návštěvu vnitřní Šumavy. Po roce 1948 provoz vlaků ve směru z Čech do Pasová ustal a od roku 1951 byl vytržením kolejí na hraničním mostě v Novém Údolí zcela znemožněn. Kraji vládla Pohraniční stráž. Osobní doprava do Nového Údolí ustala roku 1976, ovsem nákladní vlaky sem vozily dřevo pro německého odběratele bez přerušení. Pochopitelně, že pod kontrolou a v režimu vojáků Pohraniční straže. Na bavorské straně bylo roku 1976 vytrháno 14 km tratě od státní hranice po Jandelsbrunn. Po změně poměrů v závěru roku 1989 došlo ke zrušení zakázaného pohraničního pásma a dnem 30. června 1990 i k obnoveni pravidelných osobních vlaků do Nového Údolí. Novoúdolská trať pro svoji malebnost považována spolu s tratí Klatovy – Želená Ruda (Alžbětín), jejíž součástí jsou tři tunely, za nejhezčí šumavské tratě.





odkaz: České dráhy

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Váchal Josef

batoh
Váchal Josef
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: Šumava
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Královský hvozd

batoh
Královský hvozd
Šumava A-Z: přírodní krás...
Šumava: Šumava
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Nemusíte být jenom příznivci hor, abyste využili nabídky ubytování na Šumavě a v Bavorském lese.. Šumava (německy Böhmerwald, keltsky Gabreta) to je levné ubytování. V této krásné české krajině si jistě najde bohatý sportovní, relaxační, naučný, ozdravný pobyt každý, a to v jakémkoli dni v roce. Šumava je velmi pestrým ekosystémem, kde naleznete kromě lesní zvěře i různé a vzácné druhy rostlin, což jistě potěší nejen botaniky. Na kole či pěšky se vydáte po některé z tras podél hřebenu, do kopce, z kopce, využijete sítě cykloubusů a regionální dopravy. Jestli se domníváte, že by tato dovolená stála mnoho peněz, mýlíte se. Reklamu na levné ubytování Šumava naleznete téměř v každé vesničce a často je toto ubytování o mnoho zajímavější než nějaký penzion či hotel. Obvykle jste totiž ubytováni v některé z krásných starých horských chat. Šumava je překrásný kraj, a proto je nejdůležitější si uvědomit, že nezáleží na ubytování, ale na tom, s kým svou dovolenou trávíte a poznáváte krásy hor. Levné ubytování Šumava vám pak může přinést mnohem více, než luxusní dovolená v zahraničí. Ubytování Šumava samozřejmě nabízí i mnoho horské chaty jak v zimě, tak i v létě, dále četné hotely a penziony. Pro nadšené lyžaře a milovníky zimních sportů je Šumava pravým rájem, neboť na skvělých sjezdovkách šumavských hor si perfektně zalyžujete, na jezeře Lipno pak můžete vyzkoušet brusle či si pronajmout sáně tažené koňmi a udělat si romantickou vyjížďku po tomto krásném kraji. Přijeďte se podívat, jak je Šumava krásná. Rozhodně nebudete litovat. Ubytování v šumavských chatách, chalupách i penzionech v malebném prostředí jihočeských vesniček, Chodska, Českého lesa. Vyberte si lokalitu, která bude nejblíže vašemu cíli. Ubytování na Šumavě dosáhlo za poslední roky silného rozmachu a majitele ubytovacích prostor nabízí prostory za velmi příjemné ceny. Ve srovnání se zahraničními podmínkami se jedná o velmi levné a kvalitní ubytování se spoustou navazujících služeb jako lyžařské areály, běžecké stopy, cyklostezky, naučná centra, cyklobusy, naučné stezky, informační centra a mnoho dalšího. Na stránkách naleznete kompletní informace o jednotlivých zařízeních včetně náhledů interiéru a detailních informacích o podmínkách ubytování.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Jedva došli silnice, zazněl jim na sluch temný šum a hukot: spousty vod, vytékajících z Bezdrevi, řítících se po splavu do hluboké rokliny Bezdrevského potoku, jenž nedaleko těchto míst, za hlubockou železniční stanicí, pod Bavorovicemi, vpadá do Vltavy.

Zpočátku nebylo slyšet než tohoto hukotu, ale záhy se k němu přidaly, závodily s ním hlasy křičících lidí.

Přidali kroku, za pět minut doběhli počátku vlastní hráze, kde upraven je splav, po němž odtékají přebytečné vody. Divě ječel příval rmutných vodních spoust, pod nimiž brlení zmizelo, jsouc bezpochyby zaneseno bahnem a různým chamradím, jež voda přinášela. Na hrázi plno lidí, křičících, povykujících, živě posunkujících. Na hladině rybniční, při samém brlení dvě loďky, na každé z nich po dvou mužích: jeden z těchto, ozbrojen dlouhou tyčí, řídil loďku, namáhaje se, kleje, chvílemi lehaje břichem na dno loďky, co sil měl, aby loďka nebyla stržena vzteklým proudem na splav, kdežto druhý, hýbaje se, snažil se rukama odstranit bahno a trávy, ucpávající mezery mezi tyčkami brlení, aby tlačící se vodě zjednal odtok, za kterýmžto účelem tu a tam příčící se tyčky vylamoval nebo sekerkou od hořejšího příčného trámu, k němuž byla přibita, odštěpoval. Úmorná, děsná lopota: loďky, vodou zmítané, nabíraly vody, povážlivé se houpaly; ve vodě se tvořily trychtýřovité víry; jedině velká síla a obdivuhodná zručnost proslulých v této příčině knížecích pěšáků dovedly obstáti v tomto zoufalém zápase s rozzuřeným živlem.

V jednom řidiči člunu Krušnej poznal Petra Radonického, nápadníka své dcery Rozárky.

„Hle, ten chlap je tu," pravil Potužákovi na ucho, ukazuje na obrovskou postavu mládkovu; „bodejž vaz srazil nebo se utopil!"

Potužák neodpověděl, byl by se nejraději prodral zástupem, který obsadil netoliko můstek, klenoucí se přes ječící vody pod splavem ubíhající, ba, zaujímal celou šířku silnice a velkou část hráze samé, ale nebylo možno. Dostal se do tlačenice, z níž na ten čas nebylo vyváznutí. Povyk vůkol něho úžasný: v hukot vod mísil se pustý řev, vycházející z davu. Chvílemi nebylo lze rozeznati slov, tu a tam přece zřetelně proniklo ze vřavy srozumitelné spílání, zavířila přezdívka.

„Hleďte, kde máte normál!" křičel pronikavý hlas.

„Lumpové," zaznělo to sborem.

„Tohle jsou hračky! Stavidla pustit!" volal kdosi na správce, jenž stál na počínajícím svahu hráze, u samé hladiny vodní, podle něho porybí, čili, jak mu tam říkají, fišmajstr, jehož hromový, velení zvyklý hlas i v této divoké vřavě si dovedl zjednati sluchu. Tento zpočátku nedbal sypajících se naň z davu výkřiků a přezdívek; co mluvil, platilo jedině pěšákům na loďkách; až když se naň tlačili, přímo do uší mu volajíce, aby dal pustit stavidla, zvolal, co měl hlasu:

„Ne! Zde poroučím já, nikdo jiný! Stavidla se pustí, až bude čas, a do toho je daleko!"

„Srazte ho do vody!" řval kdosi těsně podle Krušného a Potužáka.

„Utopte tu celou bandu!" řval druhý poblíže prvého. Krušný, slyše tyto hlasy a znamenaje, z koho vyšly, zbledl jako stěna: stáli vedle něho bratří Karhounové, o nichž slyšel, že mu přísahali pomstu za to, že u soudu proti nim vydal svědectví.

Než, žádný z bratří Karhounů si ho nepovšiml, a jeho vlastní syn v tlačenici od něho odtržen, jal se volati v souhlasu s těmito darebáky:

„Stavidla pustit! Nechtějí-li, hoďte je do vody a vytrhněte čep sami!"

Byli by to snad provedli, ale u stavidel, opodál na hrázi, stálo několik četníků, kteří, chráníce je, nikoho nepřipustili. Jiná hlídka četníků, vidouc, že dav si počíná hrozivě vůči knížecím zřízencům a úředníkům, přichvátala s nasazenými bodáky a zatlačila poněkud dav, ačkoli nestačila příměti jej k ústupu nebo rozptýliti ho.

„Mějte přece rozum, lidé!" napomínal strážmistr, „a ne-dorážejte takhle na ty pány tu! Stavidla se pustí, bude-li toho třeba!"...

„Však je třeba!... Naše pole jsou pod vodou... Úroda se nám zničí!" odpověděl kdosi.

„Vy jste tu, abyste chránili pány," ozval se jiný hlas, „ale nás a naše statky nikdo nechrání!"

„Pryč odtud všichni!" zvolal strážmistr; „kdo se opováží o krok blíže, ať si přičte následky!"

Potužák s Krušným, jimž se zakročením četníků poněkud uvolnilo, ježto dav byl zčásti zatlačen dále na silnici, ve směru, odkud byli přišli, z větší části pak sehnán na druhý svah hráze, chtěli použiti příležitosti, aby se dostali dále směrem k stavidlům a odtud po silnici k Ohradskému zámku a na Hlubokou; než neurazili ani dvacet kroků, když jim v ústrety se přihnal nový zástup lidí, jenž je strhl s sebou nazpět; k tomu onino, kteří chvílí byli četníky sehnáni s hráze, srotili se opět a dostoupivše znovu silnice na hrázi, zatlačili je ke kraji rybníka, takže se octli bezprostředně před četníky a v sousedství i bráněných těmito knížecích zřízenců.

„Ustupte!" velel strážmistr.

„Nemohu, pane!" odpověděl klidně Potužák; „vždyť vidíte, že bych rád ustoupil. Jsem tu jen náhodou..." Podle strážmistra stáli dva knížecí baštýři, opravdoví obři vzrůstem i silou.

„Toho nechte, pane strážmistře," pravil jeden z nich, „za toho já ručím. Znám ho, je to Potužák z Plástovic..." A pan porybí vtom:

„Pane strážmistře, sedláci, jichž úroda je skutečně ohrožena přetékajícími vodami, sápají se na nás nejméně. S těmi bychom se domluvili. Nejhůře křičí ti, kdož ničeho nemají. Ti svým křikem všecko pobuřují a druhé s sebou strhávají..."

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky