Šumavský rozcestník: Jandečková Václava

Jandečková Václava

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°23'26.763"N, 13°2'22.833"E

popis

Václava Jandečková (28.ledna 1974, Klatovy) je česká spisovatelka, publicistka a soukromá badatelka. Absolvovala Gymnázium Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích a nástavbové studium cestovního ruchu v Praze (ukončené maturitou). Poté vystudovala obory Mezinárodní obchod a Komerční jazyky na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Během studia na VŠE absolvovala roční kurz na Právnické fakultě UK pro soudní tlumočníky a rok souběžně studovala na provozně-ekonomické fakultě na Zemědělské univerzitě v Praze Suchdole. Věnovala se závodně lehké atletice a dalším sportům. Mimo to osm let studovala hru na klavír. Václava se k badatelské činnosti dostala pátráním po činech svého dědečka Oty Tulačky. Ota Tulačka byl vedoucí úředník Kdyňských přádelen, který po únoru 1948 a nástupu komunistů k moci zorganizoval významnou převaděčskou síť. V roce 1949 byl zatčen, odsouzen na doživotí a amnestován až roku 1964. Jeho potomci obdrželi osvědčení Účastníka 3. odboje, udělené Ministrem obrany ČR. Pradědeček Václavy Jandečkové Ing. František Kohl, který byl ředitelem Kdyňských přádelen, koncem války ukryl dva americké vojáky, kteří se ocitli v Kdyni a po válce obdržel písemné poděkování vrchního velitele armády Dwighta D. Eisenhowera, z pověření prezidenta USA. Václava se od té doby zabývá výzkumem a dokumentací zločinů komunismu jako soukromá badatelka. Její první kniha s názvem Kámen, akce "Falešné hranice" u Všerub na Domažlicku (2013) popisuje nezákonné provokační akce Státní bezpečnosti po únoru 1948, kterými byli potenciální exulanti pouze vylákáni do blízkosti hranic a bylo jim sděleno, že jsou již v americkém sektoru na německé straně. Byli podrobně vyslechnuti ve falešné úřadovně CIC českými spolupracovníky StB a poté zatčeni a uvězněni. Kniha by mohla posloužit jako důkaz pro stíhání pachatelů této nezákonné akce StB, ale zájem úřadů se nikde neprojevil. Autorka rozplétá složité předivo vztahů a událostí spojených s akcí Kámen, identifikuje některé agenty StB. Kniha je v tomto ohledu považována za průlomovou - Jandečková shromáždila dosud nejrozsáhlejší materiál a k tématu. Při svém bádání objevila zcela unikátní pramen – rukopis obsáhlé zprávy Stanislava Lišky, jednoho z aktérů a pozdějšího exulanta, který ležel od roku 1959 nepovšimnut v Liškově pozůstalosti v Kanadě. Václava také působila jako soudní tlumočnice a překladatelka. Byla jednatelkou a projektovou manažerkou vlastní firmy Deutsch-Tschechische Unternehmensbegleitung s.r.o., zaměřené na podporu zahraničních podnikatelů vstupujících na český trh. Roku 2018 založila spolek Společnost pro výzkum zločinů komunismu a stala se jeho místopředsedkyní. V roce 2018 se Společnost pro výzkum zločinů komunismu zasadila o instalaci dvou naučných tabulí, které připomínají akci Kámen na Všerubsku. Další kniha Tři muži proti totalitě, ve které je předmětem bádání odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB (2014), je pro Václavu osobní téma, protože Ota Tulačka byl její dědeček. Skupina Josefa Hýblera a Oty Tulačky, s krycím názvem "Cyril", převedla přes hranice přibližně 113 Čechoslováků, mimo jiné bývalé piloty RAF, plk. Alexandra Hesse a Jaromíra Střihavku, Elišku Haškovou-Coolidge, manželku Pavla Tigrida a jejího bratra Jiřího Myšku, nebo rodinu Jaromíra Smutného, kancléře bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Skupina "Cyril" byla zapojena i do přípravy ozbrojeného převratu, který byl předčasně prozrazen a jeho účastníci pozatýkáni v průběhu roku 1949. Václava v další knize zdánlivě odbočí k věci nevyjasněného úmrtí Jana Masaryka podala podnět k novému vyšetření některých okolností. Odkazuje na detailní a vlastnoručně psané výpovědi Jana Bydžovského, který se k vraždě Jana Masaryka počátkem 50. let spontánně doznal, ale byl odsouzen za jiné zločiny a po šesti letech amnestován. V knize pracuje s dosud neuvažovanou hypotézou, neboť sám Jan Bydžovský se mohl stát obětí zpravodajské hry, takzvané operace pod falešnou vlajkou. V knize Falešné hranice se opět vrací k akce „Kámen“ (2018) - kniha je volným pokračováním její prvotiny a podrobně mapuje další místa v oblasti západních hranic Československa, kde tyto provokační akce prováděla velitelství StB Klatovy, Plzeň, České Budějovice, Mariánské Lázně, Aš, Cheb a Karlovy Vary. V Archivu bezpečnostních složek se jí podařilo objevit velké množství dokumentů, které pocházejí z fingovaných výslechů na "falešné hranici" a podrobně představit pachatele těchto nezákonných akcí i osudy desítek jejich obětí. Václava Jandečková je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Za svoji třetí knihu Kauza Jan Masaryk (nový pohled). Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951 (2015) obdržela Mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische.