nejvýše položená románská památka v Čechách - kostel sv. Martina, Nicov zajímavosti ze Šumavy
jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
nejdelší železniční tunel v České republice - Železná Ruda zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená synagoga v Česku a střední Evropě - Hartmanice zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
pramení nejdelší řeka v České republice - Vltava zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy

rodný dům Adolfa Hitlera, Braunau am Inn (A)

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: Rakousko
GPS: 48°15'22.497"N, 13°2'9.527"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Rodný dům Adolfa Hitlera v hornorakouském městě Braunau am Inn měl původně byla od roku 1826 adresu Předměstí 219 a od roku 1890 předměstí Salcburk 15 (Salzburger Vorstadt 15). Budova je postavená v renesančním slohu. V domě byl již od 17. století hostinec a skládal se původně ze dvou budov, později v něm byly byty. Od roku 1888 byl hostinec provozován manželi Dafnerovými. Mezi obyvatele domu patřil koncem 19. století celní úředník Alois Hitler a jeho třetí manželka Klára rozená Pölzlová, kteří žili se svými dětmi v jednom z bytů. Jako čtvrtý ze šesti dětí se zde dne 20. dubna 1889 narodil Adolf Hitler, který se později stal německým kancléřem a nacistickým diktátorem. Hitlerovi žili v Braunau zhruba do jeho třetích narozenin. V roce 1891 zemřel majitel domu a hostinský Franz Dafner. Jeho vdova Helena Dafnerová, později provdaná za Jakuba Bachleitnera, vedla hostinec do roku 1911 a poté jej prodala. Nový majitel Josef Pommer provozoval hostinec v letech 1912 – 1938. V důsledku připojení Rakouska k nacistické německé říše jej získal Martin Bormann v roce 1938 za čtyřnásobek tržní hodnoty. Budova byla zrekonstruována (nacisté ji prohlásili za kulturní památku) a vydána k použití jako kulturní centrum (koncertní síň) s galerií a veřejnou knihovnou. Od let 1943 – 1944 zde byly vystaveny obrazy a sochy umělců z regionu, včetně Antona Filzmosera, Hermanna Mayrhofera (Passau), Josefa Karla Nerudy (Simbach am Inn), Huga von Preen, Martina Stachla a Franze Xavera Weidingera (Ried im Innkreis). Po osvobození Rakouska americkou armádou koncem druhé světové války, byla v galerii 1. listopadu 1945 otevřena výstava o koncentračních táborech. V roce 1952 byl dům vrácen bývalým vlastníkům - rodině Pommerových. Do roku 1965 byl používán jako veřejná knihovna. Poté byla budova krátce využívána bankovní institucí. Od roku 1970 byla budova používána jako škola. Od roku 1977 slouží dům jako denní centrum a dílna pro osoby se zdravotním postižením. V roce 1989 město Braunau am Inn u příležitosti 100. narozenin Adolfa Hitlera na chodníku před domem vztyčilo vzpomínkový kámen vyrobený ze žuly z lomu v Mauthausenu, který byl součástí koncentračního tábora. „Za svobodu, mír a demokracii. Už nikdy více fašismu, připomínají miliony mrtvých,“ hlásá. Město se tehdy distancovalo od Hitlera a přestalo prodávat suvenýry s nápisem připomínající Hitlera. Rakouská vláda se chystá dům strhnout, připravila proto zákon, který umožňuje budovu vyvlastnit. Majitelka se jej totiž nechtěla vzdát. Úřady ji odškodní. Dům je památkově chráněný, vláda na to však nebere ohled - za památku jej prohlásili sami nacisté, když Rakousko v roce 1938 prohlásili za součást německé říše. Dům patří od roku 1952 rodině Pommerových, která jej získala v restituci a dlouhodobě si ho pronajímá ministerstvo vnitra. To se současnou majitelkou Gerlinde Pommerovou uzavřelo smlouvu, která zakazuje využívat budovu k jiným než administrativním nebo sociálním účelům. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny. Majitelka však po celou dobu odmítala povolit přestavby, které by dům uzpůsobily potřebám postižených. Nyní je dům prázdný.

rodný dům Adolfa Hitlera, Braunau am Inn (A) na mapě

rodný dům Adolfa Hitlera, Braunau am Inn (A) na fotografiích