První zprávy o Hojné Vodě (původně Vilémova, později Heilbrunn vznikla jako dřevorubecká osada roku 1553 a název nesla na počest Viléma z Rožmberka, který inicioval její vznik) pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen. K jeho objevu se váže pověst o zraněném dřevorubci, jemuž se na nedalekém buku zjevila sv.Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil, událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfně přicházeli. U léčivého pramene byla již roku 1564 nebo nedlouho poté postavena kaple, roku 1598 se již mluví o kostelíku, postaveném nákladem Viléma z Rožmberka. Věhlas pramene způsobil brzký vznik poutního místa, jehož součástí se stal i jednolodní renesanční kostel. Nelze vyloučit, že patrocinium souviselo s některou z dam Vilémovy rodiny (matka Anna z Roggendorfu, teta Anna z Hradce, třetí manželka Anna Marie Bádenská). Původní patrocinium bylo Nejsvětější Trojice. V letech 1625 - 1630 však dala hraběnka Marie Magdaléna Buquoyová svatyni rozšířit na kostel sv. Anny, který se roku 1691 stal farním. Kostel měl k dispozici jednolodí s trojbokým presbytářem a sakristií na severní straně. Loď byla sklenuta valeně, presbytář zrcadlovou klenbou. V retabulu hlavního oltáře byl zasazen obraz sv. Anny, po stranách stály sošky sv. Josefa a Antonína Paduánského, na brankách sv. Ondřeje a Jakuba. Postranní oltář byl zasvěcen sv. Jana Nepomuckému. Oltář sv. Anny je poprvé zmiňován roku 1680. Hlavní oltář byl zasvěcen Nejsvětější Trojici („Korunování Panny Marie“), boční oltář na epištolní straně sv. Anně, na evangelní straně sv. Janu Nepomuckému a byla zde též jeskyňka se s ležící voskovou figurou sv. Rozálie. Při kostele působilo bratrstvo svaté Anny, jehož pamětní kniha je uložena v českobudějovickém okresním archivu. Roku 1708 byla zřízena společná farnost Hojná Voda - Dobrá Voda. Nedaleko kostela sídlil poustevník. Do roku 1712 sídlil farář v Hojné Vodě, která se osamostatnila v roce 1855 (v letech 1940 - 1941 spravováno ze St. Pölten, 1942 - 1945 z Lince). Městečko bylo hodně navštěvováno poutníky putujícími především na Dobrou Vodu. Kostel sloužil většinově německojazyčné obci do odsunu jejího obyvatelstva po roce 1945. Od roku 1945 se Hojná Voda dostala do uzavřeného hraničního pásma, což vedlo k demolici více než poloviny objektů v obci. Mezi nimi byl i kostel, z něhož se zachovala jen hranolová věž, která nebyla spojena s kostelem. Posledním farářem na Hojné Vodě byl cisterciák P. Placidus Windhager, který byl spolu s německým obyvatelstvem odsunut. Po druhé světové válce tak došlo k totální duchovní devastaci kraje, kostel zpustl a nakonec byl roku 1963 zbořen. Stával v místech dnešního domu č.p. 117. Z kostela se zachovala socha sv. Linharta s tváří prostřílenou broky.
kategorie: příroda
lokalita: novohradsko
typ: penzion
lokalita: lipensko
obec: Přední Výtoň
kapacita ubytování: 31
cena ubytování: od 430 Kč
