Šumava.cz

Walter Nowotny (7.prosince 1920, Gmünd, Rakousko - 8.listopadu 1944, Hesepe, Německo) zvaný Nowi či Tygr z Volchovstroje byl jeden z nejúspěšnějších německých stíhačů druhé světové války, protože při svých 442 bojových letech sestřelil 258 letadel. Narodil se 7. prosince 1920 v rakouském městě Gmünd, které se nachází na hranicích České republiky a Rakouska a bylo roku 1919 rozděleno na České Velenice a Gmünd. V jeho pěti letech, roku 1925 se jeho rodina přestěhovala do Schwarzenau. V letech 1926 - 1930 v nich vychodil obecnou školu. Nastoupil jako zpěvák do cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Po té studoval na Vyšší reálné škole ve Waidhofenu na Thaye (Český Bejdov) a od roku 1935 Vyšší školu v Laa na Dyji (kde 22. května 1939 úspěšně složil maturitní zkoušku). Po maturitě nastoupil k povinné pracovní službě na půl roku v Říšské pracovní službě. Dne 1. září 1939 ale napadením Polska vypuká 2. světová válka a Nowotný se hlásí dobrovolně k Luftwaffe. Dne 1. října již na základě povolávacího rozkazu nastupuje do Vratislavi k základnímu výcviku. Po jeho absolvování byl k jeho velké nelibosti přeložen k 1. červenci 1940 do Schwechatu u Vídně k výcviku na stíhacího pilota. Nowotnyho totiž okouzlily střemhlavé bombardéry. Nějaký čas trucoval, ale nakonec změnil postoj a stal se jedním z nejlepších nováčků ve výcvikovém středisku. Dne 15. listopadu byl přeložen k 1. doplňovací skupině Merseburk, která měla za úkol chránit chemické závody Leuna. Dne 1. prosince 1940 byl Walter Nowotny konečně přeložen k JG 54, konkrétně do náhradní letky. Dne 23. února 1941 k 9. letce 3. skupiny stíhací eskadry JG 54 se kterou se dostal 10. července poprvé do boje. Již 19. července 1941 (během svého 24. operačního letu) dosáhl svého prvního vítězství, když se mu podařilo sestřelil dva Polikarpovy I-153 nad ostrovem Ösel. Současně byl ale sestřelen ve svém Bf 109 E-7 (W.Nr. 1137) „bílá 2“ v Baltském moři severně od estonské Saaremy, kde musel tři dny čekat na záchranu estonským námořnictvem. Pověrčivý Nowotny od té doby neustále létal s kalhotami, které měl na sobě během svého „pobytu“ na moři, vyjma jeho posledního letu 8. listopadu 1944. Nowotny se rychle uzdravil a již 31. července sestřeluje létající člun MBR-2 a bombardér DB-3. Během srpna 1941 obdržel Železný kříž 1. třídy za 10 sestřelů. Jeho skóre však nadále roste jen velmi pomalu. To se mění s nástupem roku 1942. Dne 11. června 1942 dosahuje svého 30. a 31. sestřelu nad Volchovském předmostí, za což mu bylo uděleno vyznamenání Ehrenpokal der Luftwaffe. Dne 20. června sestřeluje 5 letadel a 2. srpna dosahuje 7 sestřelů. Tím se jeho skóre vyšplhalo na slušných 54. Dne 11. srpna je jeho letadlo v boji poškozeno a Nowotny utrpí střední zranění při přistávacím manévru. Svého 56. sestřelu tak dosáhne až 4. září, zároveň obdrží Rytířský kříž (14. září). Společně s vyznamenáním obdrží propustku do Vídně, kde se naposled setká se svými bratry. Jeho bratr Hubert totiž padne s celou 6. armádou ve Stalingradu. 25. října se Walter stává velitelem 1./JG 54. Roku 1943 začala být eskadra přezbrojována na letouny Fw 190. S tímto novým strojem začíná Nowotnyho skóre prudce růst. Často dosahuje dvou sestřelů za den. Dne 1. února vytváří Nowotny, Karl Schnörrer – Nowotnyho wingman – Anton Döbele a Rudolf Rademacher letku známou jako Teufelskette nebo Nowotny Schwarz, která se v průběhu války stane nejúspěšnější stíhací jednotkou Luftwaffe. V březnu dosahuje 75. sestřelu a 5. června již rovné stovky. 6 sestřelů za den není pro něj v této době nic neobvyklého a 24. června sestřeluje svého 124. protivníka. Dne 10. srpna se Nowotny stává velitelem celé I./JG 54 a jeho úspěchy ve vzduchu přibývají. Srpen je pro něj úspěšným měsícem, když dosahuje 49 sestřelů, z toho devět 13. srpna,  šest 18. a sedm 21.srpna. Září je podobně úspěšným měsícem, kdy dosahuje 45 vítězství, z toho 10 1. září, kdy po ránu sestřeluje 5 protivníků během 12 minut a později téhož dne znovu pět protivníků během 9 minut. Za své výkony je 8. září vyznamenán Dubovými ratolestmi k Rytířskému kříži. Vyznamenání převzal Walter Nowotny přímo od Adolfa Hitlera 22. září. Do té doby však pokořil hranici dvou set sestřelů a 15. září se sestřelem svého 215. protivníka stává nejúspěšnějším stíhačem Luftwaffe. Během dvou dnů sestřelí další 3 protivníky a je vyznamenán Meči k Rytířskému kříži s Dubovými ratolestmi. Tak byl Nowotny od Hitlera vyznamenán k ratolestem i Meči k Rytířskému kříži. Tím jeho úspěchy ale zdaleka nekončí. Den před setkáním s hlavou německé říše je Nowotny povýšen na Hauptmanna. Během 10 dnů sestřeluje 32 letadel. 14. října obdrží telefonát ve kterém mu je sděleno, že byl navržen na vyznamenání Brilianty k Rytířskému kříži s Dubovými ratolestmi a Meči. Stává se tak teprve 8. vojákem, které toto vyznamenání obdržel. Na konci války jich bude pouhých 27. Jako první stíhač 19. října 1943 obdržel Brilianty. Dne 15. listopadu 1943 sestřelil své 255. a zároveň poslední letadlo na východní frontě. Po převzetí vyznamenání se vrací na frontu, kde pomáhá jako wingman Karlu Schnörrerovi se zvyšováním počtu sestřelů. Dne 11. listopadu se zřítí Anton Döbele po srážce s vlastním stíhačem. Dalšího dne, 12. listopadu, je Schnörrer zraněn při výskoku z příliš malé výšky a kacmarkem Nowotnyho se stává Unteroffizier Ernst Richter. S ním dosahuje Nowotny posledních dvou sestřelů na Východní frontě. Dosáhl tak 255 potvrzených a 50 nepotvrzených vítězství na Východní frontě. Nowotny se stal pro Luftwaffe příliš cenný pro své zkušenosti a propaganda zas nemohla přijít o jednoho ze svých největších hrdinů. Následně byl stažen z aktivní služby a využíván propagandou. Začal tak kvůli propagandě jezdit po Německu. Setkal se s konstruktérem Fw 190 Kurtem Tankem. Dne 1. dubna 1944 je jmenován velitelem školní eskadry JG 101 a zároveň velitelem Jagdfliegerschule 1 v Pau ve Francii a koncem září je jmenován velitelem jednotky nazývané „Kommando Nowotny“ vybavené letouny Me 262. Zde se mu již v hodnosti majora podařilo získat ještě 3 sestřely. Dne 7. září 1944 jednotku navštíví Adolf Galland a Alfred Keller. Oba dva jsou uneseni výkony Me 262, ale piloti jejich nadšení otevřeně zpochybňují. Došlo k hádce mezi Nowotnym a generálem Kellerem, která vyústila v zákaz bojového letu na příští den. Proto měl 8. září Walter Nowotny řídit svou jednotku pouze ze země. Komando Nowotny vyslalo proti bombardérům dvě dvojice stíhaček Me 262. Boj se vůbec nevyvíjel dobře - jedna ze stíhaček byla při útoku sestřelena a pilot druhé musel vyskočit. Nowotný proti zákazu vzlétne ve své „bílé 8“ (Me-262-A-1a - W.Nr. 110 400). Nowotny rychle dosáhl výšky bombardérů a zaútočil na formaci bombardérů doprovázených americkými Mustangy. V krátké chvíli sestřelil jeden B-24 a následně P-51. O chvíli později byla zpozorován ze země hořící motor a následná exploze. Poslední slova Walter Nowotnyho byla: „Scheiße, Scheiße, mein Triebwerk!". Nowotny se pokusil vyskočit, ale pokus se mu nezdařil a tak se major Nowotny zřítil se svým strojem poblíž města Hesepe. Sestřelen byl patrně doprovodnými stíhači P-51 Mustang - poručíkem Eduardem „Buddy“ Haydonem z 357. stíhací skupiny USAAF a kapitánem Ernestem „Feeb“ Fiebelkornem z 20. stíhací skupiny USAAF. Při státním pohřbu byl pochován ve Vídni.