Šumava.cz

Turistická naučná stezka vedoucí Tereziiným údolím začíná u Vstupní brány z roku 1797, kde je možné nechat zaparkovaný vůz. Stezka je určená pěším návštěvníkům a je přístupná celoročně. Naučná stezka je dlouhá přibližně 7 km (délku trasy lze podle potřeby kdykoliv zkrátit) a má 12 zastavení: 1. Úvod, 2. Hamr, 3. Lázničky, 4. Modrý dům, 5. Vodopád, 6. Lesy, 7. Průhledy, 8. Tvrz Cuknštejn, 9. Romantické stavby, 10. Louky, 11. Dřeviny a byliny, 12. Švýcarský dům. Terčino údolí (také Terezino údolí nebo Tereziino, německy Theresiental) je romantický anglický krajinný park a národní přírodní památka v údolí říčky Stropnice nalézající se cca 1 km od Nových Hradů. Park včetně staveb a krajinářských prvků je současně chráněn jako kulturní památka České republiky. Kdysi to bylo docela Krásné údolí řeky Stropnice západně od Nových Hradů, než tu hrabě Buqoy na přání své manželky Terezie založil v polovině 18. století přírodní park s řadou okrasných stromů a keřů. Místu se na památku hraběnky Buqoyové rozené Paarové začalo říkat Terezino či Terčino údolí. Dodnes vás tu přivítají upravené cesty s bíle natřenými dřevěnými můstky a lavičkami, několik romantických staveb. Přírodně krajinářský park, dnes na ploše 138,3 ha (původně jen 68,8 ha). Roku 1949 vyhlášený národní přírodní památkou. Založený jako šlechtický park, zřejmě roku 1756 Janem Nepomukem Buquoyem, na podnět hraběnky Terezie (odtud též Tereziino údolí, pův. Krásné) v údolí řeky Stropnice. V době založení byl nazýván Valloncherie. Park vznikl v místech bažantnice, založené roku 1667. Práce na budování parku řídil zahradník Ignác Fnoika. Podoba parku vychází z tehdy módních romantických myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua o pobytu ve volné a nespoutané přírodě. Na základě týchž myšlenek vznikly v té době v Čechách také další podobné krajinné parky, například v Krásném Dvoře, Veltrusech, Vlašimi či moravské Lednici. Osázen značným množstvím cizokrajných dřevin. Dodnes dále můžeme obdivovat vstupní bránu z roku 1797, empírový lázeňský dům Václavovy lázně (tzv. Lázničky nazvaná Venzelbau - podle stavebníka Václava Buquoye později Neugebau) z let 1788 - 1797, klasicistní tzv. Modrý dům z roku 1803 (ve kterém hraběnka až do roku 1817 trávila letní měsíce, poškozen povodní v roce 1936) a dnes pouze zřícenina, Švýcarský dům, zachovalý a upravený hamerský mlýn (dnes penzion) z 18. století, tvrz Cuknštejn, rybníky (Gabrielin, Dámský), 500 let starý památný dub a především pak umělý vodopád vysoký zhruba 20 m, z roku 1817 napájený náhonem z říčky Stropnice. Park byl také stále obohacován řadou drobných architektonických a sochařských objektů, jakýchsi „pomníčků“, obsahujících poetické texty a zpravidla opěvující přátelství. Vedle stromů přirozeně v údolí rostoucích byl park osázen také exotickými dřevinami. Například u Modrého domu jsou dodnes dochovány přes 15 m vysoké cypřiše. Mezi další dřeviny patří vejmutovky a douglasky. Z místních dřevin je třeba zmínit řadu velmi starých stromů, především dubů. Mnohé z nich zde rostly už před vznikem parku, nejstarší exemplář (konkrétně jde o dub letní) s obvodem kmene 730 cm zde roste už zhruba 500 let. Ještě na počátku 20. století byl park poměrně dobře zachován a udržován, jak dokládá popis A. Cechnera. Roku 1936 byl park výrazně poškozen povodní, při níž byl mj. prakticky zničen Modrý dům, z něhož zbyly pouze trosky dvou obvodových stěn. Od roku 1949 je park chráněn jako národní přírodní památka, kromě toho podléhá park i objekty v něm dochované také památkové ochraně. Přesto byl park i zmíněné stavební objekty v době socialismu udržován nedostatečně a mnohdy i problematickým způsobem. Mnohé stavby byly obnoveny až v posledních letech, drobný architektonický mobiliář z části zcela zanikl. V parku je zřízen v roce 2007 rekonstruovaný okruh naučné stezky o délce 5 km. Současná rozloha parku je 138,3 ha. Vše spojuje 5 km dlouhá okružní naučná stezka. V současném obnoveném stavu vás s přírodou i historií Terčina údolí seznámí na dvanácti moderně koncipovaných informačních panelech. Na okraji Tereziina údolí je vybudována vodní nádrž Humenice, která zabraňuje devastujícím povodním v parku. V její blízkosti se nachází dobře zachovalá pozdněgotická tvrz Cuknštejn. Mezi krajináři bývá Tereziino údolí považováno za jeden z vrcholných celků romanticko-sentimentálního období krajinářské architektury. Tato národní přírodní památka slouží nejen jako výborné místo pro procházky a výlety, ale i jako ukázka řemeslně jemně řešené krajinné kompozice, která si ve všech ročních období uchovává svůj půvab a přitažlivost. Tereziino údolí patří k nejnavštěvovanějším místům Novohradských hor.