Šumavský rozcestník: NS Cesta drahokamů

NS Cesta drahokamů

detailní info

kategorie: sport a wellness / pěší - naučné stezky
lokalita: písecko
GPS: 49°18'34.941"N, 14°9'56.539"E

popis

Jedna z nejstarších naučných stezek jménem Cesta drahokamů v píseckých lesích vás provede mnoha zajímavými místy. Je zaměřena na botanickou, lesnickou i mineralogickou různorodost píseckých lesů, její součástí je 21 zastavení. Autorem této zajímavé stezky, vystihující plně bohatství píseckých lesů, je Dr. Rudolf Slaba. Autor ji vyprovodil také popisným průvodcem, vydaným v roce 1968, s ilustracemi prof. Vladimíra Maisnera. Délka trasy: 6,5 km, počet zastavení: 23 zastavení s informačními panely. Naučná stezka Cesta drahokamů má svůj počátek v příměstském lesoparku Amerika. Lesopark Amerika dříve součástí Píseckých hor nebýval. Před svým zalesněním na přelomu 19. a 20. století patřil spíše k pochmurnějším zákoutím píseckého okolí. V místě nad dnešním dětským domovem a zvláštní školou se totiž nacházelo jedno z píseckých popravišť. Šibenice bývala odstrašujícím příkladem pro všechny potenciální zločince. Tělo oběšence viselo na šibenici obvykle tak dlouho, dokud se nerozpadlo. Poslední poprava zde byla vykonána roku 1865. Při naší cestě Amerikou si můžeme všímat takových dřevin jako je severoamerický Trnovník bílý - akát, Douglaska tisolistá či jihoevropská Borovice černá. Akát dorůstá výšky 10 až 25 metrů a poznáte jej podle nazelenalé barvy dřeva. Douglaska byla v píseckých lesích k zahlédnutí již na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o nejrozšířenější nepůvodní dřevinu píseckých lesů. Nejvyšší exempláře dosahují až 50 metrů výšky. Do lesoparku je možné se vydat buď ze stanoviště zvaného Na Trubách a pokračovat směrem na jih do lesů, nebo od dětského domova, který se nachází na zcela opačné straně Ameriky. Pokaždé bychom měli dospět ke stanovišti Les Amerika, rozcestí. V dalším výčtu dřevin, které můžeme vidět při našem putování, nesmí chybět Habr obecný, Jilm habrolistý a Buk krvavý. Buk krvavý je červenolistou formou Buku lesního. Dorůstá až 40 m a dožívá se až úctyhodných 350 let. Jedná se o nejrozšířenější dřevinu píseckých lesů. Nedaleko turistického zastavení Les Amerika, rozcestí si můžeme všimnout dnes již hůře patrných turmalínových skvrn. Na počátku 20. let bylo v Čechách módní zřizování přírodních divadel. O vybudování jednoho takového se v Píseckých horách zasloužil lesmistr Karel Knapp. Roku 1916 zřídil 13 obloukových stupňů. Divadlo mělo kapacitu až 880 sedících diváků. Zahajovacím představením byla Smetanova opera Prodaná nevěsta. Postupem času zájem o divadlo zejména kvůli jeho špatné dostupnosti a nekomfortnosti opadl. Divadlo nalezneme na jižním svahu na Americe při následování naučné stezky. Za zmínku stojí také pomník z I. světové války. Na pomník byly postupně vytesány všechny letopočty války. Špičatý pomník nechal postavit roku 1915 lesmistr Karel Knapp. Pomník je dobře ukryt v lesním porostu. Nejsnadněji ho najdete tak, že u kamenné lavičky odbočíte vlevo na pěšinu a ujdete zhruba třicet kroků. Pokud jste úspěšně vykličkovali z Ameriky, dospějete do lesního údolí U Vodáka, které je jakýmsi výchozím bodem několika tras do Píseckých hor. Je to rovněž jedna z posledních možností, kde zaparkovat automobil před vstupem na chráněné území přírodního parku. Od údolí U Vodáka se můžeme vydat směrem k údolí U Honzíčka a dále k vrcholu Provazce k lomu Kamenné doly či pochopitelně pokračovat po naučné stezce Cesta drahokamů směrem k Vohybalu. V lesním údolí U Vodáka musíme nechat stát veškerá motorová vozidla a do Píseckých hor pokračovat po svých. Vohybal nebo někdy též Vohejbal je jednou z nejstarších zahrádkářských osad nad městem Písek. Podobně jako lesní údolí U Vodáka je dobrým výchozím bodem do Píseckých hor. O několik set metrů dále za Vohybalem, v místě zvaném Olšina, se setkáme s dřevinami, kterým vyhovuje zamokřená půda. Jedná se především o štíhlé jasany a Olši lepkavou. Nyní se více dostáváme do lesa. Po nějaké době dospějeme k lomu U Nového rybníka. V tomto lomu byl na konci 19. století průmyslově těžen živec. V lomu byla nalezena celá řada minerálních druhů. O nalezení živce, turmalínu či růženínu se můžete pokusit i vy. Navštivte také naši skromnou Virtuální mineralogickou sbírku věnovanou Píseckým horám. Při dosažení rozhledny Jarník jsme již jen malý kousek před cílem naší trasy. Na Jarník můžeme bezplatně vystoupat a vychutnat si pohled do širokého okolí. Ještě než se vydáme k chatě Živec, cíli naší trasy, můžeme si prohlédnout v pořadí druhý živcový lom na trase. Lom U Obrázku je větší než lom U Nového rybníka. V jeho okolí budeme nacházet podobné minerály jako v okolí lomu U Nového rybníka. Všimněme si dnes již nevyužívaného cvičiště norovacích psů hned vedle lomu. Víte, který film z roku 1970 oblast proslavil? Dorazili jsme do cíle naší trasy. Nyní můžeme chvilku pobýt a nabrat nové síly u chaty Živec. Chatu Živec proslavil druhý díl trilogie o rodině Homolkových režiséra Jaroslava Papouška. Chata byla postavena roku 1933 a dodnes nabízí svým návštěvníkům řadu služeb. U chaty se nachází hřiště na volejbal či ohniště s altánkem.