Šumavský rozcestník: kaple Nejsvětější Trojice, Červená Lhota

kaple Nejsvětější Trojice, Červená Lhota

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kaple
kaple Nejsvětější Trojice, Červená Lhota

detailní info

kategorie: kultura a památky / kaple
lokalita: jindřichohradecko
GPS: 49°14'52.734"N, 14°53'9.670"E

popis

Na návrší nad zámkem Červená Lhota v parku stojí starobylá zámecká kaple Nejsvětější Trojice. Tu nechal vystavět majitel zámku rytíř Jan Kába, schopný hospodář, aktivní stavebník, věrný habsburský služebník, který zastával prestižní úřad výběrčího posudného v kraji Bechyňském. Jeho nedlouhý život byl tragicky poznamenán morovou epidemií, která mu v roce 1557 vzala pět dětí a to se mu stalo motivem ke stavbě prosté zámecké kaple na návrší nad rybníkem. Stavba musela vzniknout někdy v 50. letech 16. století, přesné datum není známo, jen že zde bylo roku 1557 pohřbeno jeho pět zemřelých dětí. Během třicetileté války kaple patrně chátrala, nebo byla vypleněna. Jisté je, že nový pobělohorský majitel Antonio Bruccio ji obnovil z trosek. Roku 1635 byla znovu vysvěcena a získala statut filiálního kostela. Od té doby se zde konaly pravidelné nedělní a sváteční bohoslužby. K úpadku došlo až koncem 18. století v souvislosti s josefínskými reformami. Záznam z roku 1759 ještě dokumentuje snahu tehdejšího majitele Františka de Paula z Gudenu udržet pravidelný pořad bohoslužeb tím , že stanoví deštenskému kaplanovi roční fundaci 100 zlatých. Nový majitel Ignác Stillfried odmítl tuto částku poskytovat a omezil fundaci na naturální dodávku palivového dřeva. Farář Matěj Polák patrně ve snaze ulehčit svým povinnostem odmítal v zámeckém kostelíku sloužit mše, což ospravedlňoval poukazem na reformu rušící domácí šlechtické kaple. Vznikl spor, který byl urovnán až na zásah církevní vrchnosti roku 1814. V kostelíku byly zrušeny všechny bohoslužby s výjimkou poutní mše svaté v den slavnosti Nejsvětější Trojice. Zásluhou Johanna Schönburga-Hartenstejna a faráře Bedřicha Kamarýta kaple počátkem 20. století znovu ožila. Roku 1907 jí byl oficielně opět přiznán statut filiálního kostela a byly obnoveny pravidelné bohoslužby. V roce 1937 byl princ Johann pochován v nově vybudované rodinné hrobce přiléhající zvenku k severní stěně kostela. Sakrální činnost byla přetržena až odchodem šlechty v roce 1945 a po zbytek 20. století se omezila pouze na výroční poutě slavnosti Nejsvětější Trojice a několik málo svatebních obřadů. V současné době je kostel opět funkční a vedle pravidelných mší je i místem vyhledávaných církevních svateb.