Šumavský rozcestník: Třebízský Václav Beneš

Třebízský Václav Beneš

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: třeboňsko
GPS: 48°56'26.254"N, 14°41'56.263"E

popis

Václav Beneš Třebízský (27.února 1849, Třebíz - 20.června 1884, Mariánské Lázně) byl český spisovatel, romanopisec a katolický vlastenecký kněz–buditel. Byl vnukem písmáka a synem krejčího Vácslava Beneše z Třebíze u Slaného a Marie, rozené Šarochové. Z pěti dětí zůstal jako jediný naživu, ale byl stále nemocný. Trpěl plicní i kloubní tuberkulózou. Studoval ve Slaném a v Praze. Roku 1875 byl vysvěcen na kněze a působil nejprve v Litni u Berouna, od roku 1876 v Klecanech u Prahy. Václav Beneš Třebízský sympatizoval s husitským hnutím a se selskými bouřemi. Ve svém díle obhajoval i rok 1848. Své povídky vydával v časopise Lumír. Navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních zemřel na tuberkulózu při svém léčebném pobytu. Úmrtí hosta bylo vždy delikátní a řešila se vždy diskrétně převozem zesnulého časně ráno. U oblíbeného spisovatele Václava B. Třebíézského byla učiněna výjimka. Katafalk s rakví byl vystaven ráno 21. června 1884 v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Pohřebního průvodu i mše se zúčastnilo mnoho lidí. Dne 22. června byla rakev vystavena v Týnském chrámě a odtud 23. června převezena na vyšehradský hřbitov, kde byl Třebízský pochován. Nad jeho hrobem byla postavena Bílkova socha "Žal", která symbolizuje hluboký zármutek českého národa nad skonem velkého spisovatele. Václav Beneš Třebízský byl nejoblíbenější spisovatel své doby. Čeští čtenáři ho nazvali miláčkem lidu. Těšili se vždy na jeho novou knihu, která posilovala jejich vlastenecké cítění. Byl přitažlivý díky svému hlubokému soucitu s utlačovanými a porobenými. Jméno Václava Beneše Třebízského dnes nese gymnázium ve Slaném. Třebízského románová tvorba je podobná tvorbě Aloise Jiráska - jeho oblíbeným tématem bylo taktéž husitství, ale věnuje se i jiným obdobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj mnoha Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan. Romány: Královna Dagmar (příběh Markéty, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara a přijala jméno Dagmar), Anežka Přemyslovna (Čechy za vlády Václava I.), V podvečer pětilisté růže (děj románu se odehrává v rudolfínské době, líčí konec slávy rodu Rožmberků), Bludné duše (román z 18. století z období velkého povstání (1775). Děj je umístěn na Lounské polesí - Solopysky, Zbrašín), Trnová koruna (příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době). Povídkové soubory: V červáncích kalicha, V záři kalicha, Pod doškovými střechami – venkovská tematika, Z různých dob, Ze sázavských letopisů, Z pověstí karlštejnského havrana, Pobělohorské elegie, Povídky starého zbrojnoše a jiné obrázky z naší minulosti. Václav Beneš Třebízský pobyl ve vsi Mladošovice, kde si prostředí oblíbil, ovšem příští rok zemřel…