přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
patrně jediné město na světě se všemi dochovanými bránami - Třeboň zajímavosti ze Šumavy

Šubrtová Milada

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'20.415"N, 13°38'59.187"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Milada Šubrtová (24.května 1924, Lhota u Kralovic - 1.srpna 2011, Praha) byla česká operní pěvkyně-sopranistka. Milada Šubrtová se narodila 24. května 1924 ve Lhotě u Kralovic. Roku 1941 vystudovala dvouletou obchodní školu a pracovala jako úřednice. Během zaměstnání vystupovala u ochotníků v pražských Dejvicích a současně začala soukromě studovat zpěv u Zdeňka Knittla. Krátce po válce nastoupila na profesionální angažmá jako členka Velké opery 5. května (1946 – 1948). V červenci 1948 bylo divadlo zrušeno a Šubrtová přešla se souborem do opery Národního divadla v Praze (1948 – 1991), kde jako přední sólistka působila do odchodu na penzi více jak plných čtyřicet let. Věnovala se taktéž koncertní činnosti a hostovala i na jiných scénách (Laterna magika či Lyra Pragensis). Začínala jako koloraturní zpěvačka, po příchodu do Národního divadla zpívala epizodní a subretní role, umělecký vzestup zažila od roku 1952. Jako sopránová zpěvačka vynikala svým bytostným lyrismem, nosným hlasem velkého tónového rozsahu s kovovou barvou, emocionálně psychologickým obsahem postavy, s herectvím intuitivním, které dokázala instinktivně připravit podle režisérova přání. Její herecká tvárnost a přizpůsobivost hudebním slohům jí předurčila pro role jako univerzální umělkyně se širokým spektrem úloh. Nejčastěji přetvářely citově a vnitřně bohaté ženské postavy než dramatické hrdinky. Ač měla silný emocionální prožitek nesklouzávala k sentimentalitě. Jako jedna z předních a nejvýznamnějších českých reprezentantek vokálního umění a zpěvu hostovala v Sovětském svazu, v Německé demokratické republice, v Rumunsku a v Maďarsku. Ač získávala také nabídky na angažmá z Vídně, Milána i Buenos Aires, zůstávala věrná své domácí scéně Národního divadla. Interpretovala především české klasické postavy Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Ani nezapomněla na velké a významné světové operní úkoly. Zprvu se objevila jako Frasquita („Carmen“), Ďěčana a Vlčena („Braniboři v Čechách“), Giulietta („Hoffmannovy povídky“), Gilda („Rigoletto“), Lidka a Karolina („Dvě vdovy“), Baruška („Figarova svatba“), Mussetta („Bohéma“), Jitka a Mlada („Dalibor“) ad. Dále vystoupila v operách „Faust a Markétka“ (Siebel a Markéta), „Prodaná nevěsta“ (Esmeralda a Mařenka), „Don Giovanni“ (Donna Anna a Elvíra), „V studni“ (Lidunka), „Boris Godunov“ (Xenie), „Mladá garda“ (Klava), „Hubička“ (Barče), „Čarostřelec“ (Anička), „Rusalka“ (Rusalka), „Libuše“ (Libuše), „Car Saltan“ (Cařice), „Eugen Oněgin“ (Taťána), „Příhody lišky Bystroušky“ (Lišák), „Piková dáma“ (Elisa), „Kouzelná flétna“ (Pamina), „Violetta“ (Violetta), „Lucerna“ (Kněžna), „Tosca“ (Tosca), „Zuzana Vojířová“ (Zuzana Vojířová), „Čertova stěna“ (Hedvika), „Lohengrin“ (Elsa), „Turandot“ (Turandot), „Čert a Káča“ (Kněžna), „Macbeth“ (Lady Macbeth), „Hubička“ (Vendulka) i „Věc Makropulos“ (Emilia). Vztah Milady Šubrtové byl více jak komplikovaný. Ona sama se nikdy na filmovém plátně neobjevila. Ve filmech zazníval jen její hlas. Ve třech filmech, jež byly filmovým zpracováním oper, nazpívala za naše činoherečky operní party. Poprvé nazpívala Miladu (Věra Heroldová) v Krškově zpracování Smetanovy opery DALIBOR (1956), poté Rusalku (Jana Andrsová) v opeře Antonína Dvořáka RUSALKA (1962) za režie Václava Kašlíka a cizí kněžnu (Božidara Turzonovová) v dalším zpracování RUSALKY (1977), teď režiséra Petra Weigla. Kromě těchto nazpívala za Marii Tomášovou píseň „Kdyby mi to pánbůh dal“ ve snímku podle J. K. Tyla STRAKONICKÝ DUDÁK (1955) Karla Steklého a za gramofonovou nahrávku, Květnu Fialovou a Naďu Konvalinkovou nadabovala Fliesovu „Ukolébavku – Princi můj malinký, spi!“, na kterou se probouzí masožravá květina Adéla v Lipského parodii ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977). Svůj hlas a zpěv zanechala na gramofonových deskách (př. „Operní recitál“, „Libuše“, „V studni“ apod.), v rozhlase („Autobiografie vlka“, „Nevěsta messinská“, „Don Giovanni“, „Krásná Helena“ nebo „Cikánský baron“ atd.) a pro televizní vysílání (REKVIEM ZA KOUZELNOU FLÉTNU, HOFFMANNOVY POVÍDKY, RUSALKA či dokument NÁRODNÍ UMĚLKYNĚ MILADA ŠUBRTOVÁ). Za své velké pěvecké umění mj. získala První cenu (1954) na mezinárodní pěvecké soutěži Pražského jara, dále titul Zasloužilé (1966) a Národní (1975) umělkyně, titul Zasloužilé členky Národního divadla (1978), Cenu Senior Prix (1993), Cenu Thálie (1998) za celoživotní mistrovství v opeře a Jubilejní platinovou desku Supraphonu (1999). Milada Šubrtová zemřela 1. srpna 2011 v Praze ve věku osmdesáti sedmi let. V rodné vesnici Lhota u Chříče jí byla zřízena v jejím rodném domě Pamětní síň. Otevření síně proběhlo 24.května 2014. Výstava je vytvořena  jednak z osobních předmětů paní Šubrtové, které užívala - gramorádio, obrazy, šicí stroj, skříňka s líčidly (dar od paní Jiřiny Skalické) a věcí i dokumentů, které obdržela za svoji pěveckou kariéru. Jde o zlomek tisku kritik, recenzí, dále diplomy, pochvalné listy, fotografie, stuhy z květinových darů, kostým z role Emilie Marty Janáčkovy opery Věc Makropulos, šaty ve kterých vystupovala na koncertech a nakonec nejvyšší ocenění pohár Thálie.

Šubrtová Milada na mapě

místa v okolí

socha Mistra Jana Husa, Krakovec

socha Mistra Jana Husa, Krakovec

kategorie: kultura a památky / sochy
lokalita: plzeňsko
GPS: 50°0'59.979"N, 13°38'22.393"E

zobrazit více
Štíty království českého, Jak rostly hrady

Štíty království českého, Jak rostly hrady

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: plzeňsko
GPS: 50°1'0.917"N, 13°38'21.835"E

zobrazit více

další místa v okolí

firmy v okolí

čerpací stanice EuroOil, Kozojedy

čerpací stanice EuroOil, Kozojedy

kategorie: obchody / čerpací stanice
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°56'4.546"N, 13°32'34.777"E

zobrazit více