Šumavský rozcestník: Marek Jan Jindřich, Jan z Hvězdy

Marek Jan Jindřich, Jan z Hvězdy

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
osobnosti
Marek Jan Jindřich, Jan z Hvězdy

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°58'51.032"N, 13°29'14.775"E

popis

Jan Jindřich Marek byl pokřtěný jako Jan Nepomuk Amadeus Marek, publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy (4.listopadu 1803, Liblín - 3. listopadu 1853, Kralovice) byl český obrozenecký kněz a spisovatel. Jan Jindřich Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim káran za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ První literární pokusy spadají do období střední školy v Plzni, za jeho univerzitních studií Markovi vyšly první dvě knihy. Při psaní povídek respektoval historická fakta, ale snažil se, aby byly poučením pro současnost. Povídky prodchnuté romantikou se téměř blíží pohádkám a jsou tak srozumitelné i pro děti. Vzorem Marka byl skotský autor Walter Scott. Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Obliby ve své době dosáhly básně Návrat z Palestiny, Muromská korouhev, Slepého krále smrt nebo Horymírův skok, z povídek Radomíra nebo Čechové před Mediolánem. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře (1832 – 47). Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínkého panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kaceřov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843 - 47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III. – V. Jarohněv z Hrádku (delší povídky z dob Jiřího z Poděbrad), svazek VI. a VII. Mastičkář (povídka z doby Jindřicha Korutanského), svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. Na jeho hrobě je nápis: „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“. Některé Markovy básně byly zhudebněny, např. báseň České písně zhudebnil Bedřich Smetana hned třikrát – poprvé v roce 1860 jako mužský sbor, podruhé v roce 1868 jako kantátu pro smíšený sbor a klavír a naposledy v roce 1878 pro orchestrální doprovod – dále ji zhudebnil neznámý autor, Franc, J. L. Zvonař a E. Vašák. Zhudebněny byly také básně Jarní, Ranní, Večerní či Kozácký pochod. Dílo: Básně J. J. Marka (1823) – sbírka básní, Konvalinky (1824) – soubor drobných próz, Jarohněv z Hrádku (1834) – historická povídka z období vlády Jiřího z Poděbrad, O důstojenství kněžském: kázaní na den Početí blahoslavené Panny Marie (1836, pod vl. jménem), Známosti z průjezdu (1838), Balady, romance, pověsti a legendy (1843), Templáři v Čechách (1843), Mastičkář (1845) – historická povídka z doby Jindřicha Korutanského, Harfenice, Drobné povídky (1845, 1847), Čechové v Prusích, Písně i jiné drobné básně, Přivitan, kmet staropražský (1855).