Šumavský rozcestník: proboštství cisterciáckého kláštera, Mariánský Týnec

proboštství cisterciáckého kláštera, Mariánský Týnec

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
církevní
proboštství cisterciáckého kláštera, Mariánský Týnec

detailní info

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'6.467"N, 13°27'44.125"E

popis

Mariánská Týnice je bývalé probošství cisterciáckého kláštera v Plasích, západně od městečka Kralovice. Dnes slouží jako Muzeum a galerie severního Plzeňska. Cisterciáci dostali ves jakožto odkaz již v roce 1230 - Roman z Týnce nemaje potomků odkázal v roce 1230 plaskému klášteru vsi Týnec, Olšany a pustý Újezd, které měly klášteru připadnout po smrti jeho manželky. V potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je v Týnci uváděn kostel sv. Petra a Pavla. Kaple v Týnci existovala údajně už ve 12. století. Několik století jsou o Týnci jen kusé zprávy – v roce 1480 nechal klášter pobořený kostelík opravit, roku 1518 je kostel vyloupen. Při kostele byl usazen jeden z plaských řeholníků jako poustevník, aby kostel udržoval. Týnecké pozemky byly obdělávány z části z dvora Olšany, částečně byly pronajímány poddaným. Na přelomu 16. a 17. století se o ni přeli s Gryspeky, kteří si ji přivlastnili - Florián Gryspek připojil Týnec ke Kralovicím a vystavěl tu mlýn. Opati kláštera samozřejmě s převodem majetku nesouhlasili a dlouhé roky se s Gryspeky soudili, až v roce 1613 dostali Týnec nazpět. Ke kostelíku se začaly konat pouti k uctívané soše Panny Marie od anděla pozdravené. Roku 1613 při vyhrávají a je opět jejich. Klášter byl během třicetileté války zpustošen. Po válce, za vlády opata Jakuba Vrchoty z Rosenwertu byl kostelík přestavěn a rozšířen – poprvé okolo roku 1640 a následně v letech 1648–51. Opat Ondřej Trojer umně využil potlačené selské povstání v roce 1680 a nechal vzbouřence vysázet monumentální lipovou alej z Kralovic doplněnou sedmi kaplemi zasvěcenými sedmi radostem Panny Marie. Do dnešní doby se z aleje zachovala jen poslední Radimova lípa. Plaští cistercicáci pozvali na začátku století 18. k renovaci plaského kláštera věhlasného architekta Santiniho a podle jeho návrhu byla následně opravována i Mariánská Týnice. Jeho prací je dnešní podoba kostela Zvěstování Panny Marie, na němž se malbou podílel jezuita Josef Kramolín. Je to typická ukázka vrcholného baroka, korunovaná kopulí a nádhernou freskovou výzdobou. Trojer kostel nechal přestavět a zvětšit, na straně presbytáře připojil nové ambitové nádvoří a k průčelí přidal zvonici. Postavil i proboštství a věž s hodinami umístěnou do prostoru mezi ambity a proboštstvím.