Šumavský rozcestník

stručně

název: Čertova Stěna - Luč
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: lipensko
GPS: 48°37'50.262"N, 14°16'16.865"E

popis objektu:
Chráněný geologický útvar skal a zakrslých borovic s mohutným kamenným mořem. Chráněný skalní ostroh Čertova kazatelna, řečiště Vltavy s balvany a mísovitými prohlubněmi tzv. Obřími hrnci. Podle pověsti chtěl čert zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví přes údolí hráz z kamení, aby zadržel vodu a tou klášter zatopil. Jenže svůj úkol do půlnoci nesplnil, a tak se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a její svahy. Síla vody, která prochází přes tyto kameny, inspirovala Bedřicha Smetanu k dílu Čertova stěna.

stručně

název: Svatý Tomáš
kategorie: města a obce
podkategorie: města a obce
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'23.99"N, 14°6'17.058"E

popis objektu:
Svatý Tomáš je horská vesnice ležící 995 m n. m., patřící do obce Přední Výtoň, přístupná po dlouhých úzkých horských silničkách z pravého břehu Lipna. Dříve byla i tato oblast běžně obydlena, vedlo tudy několik cest spojující jižní Čechy s hornorakouskou oblastí Mühlviertel. V roce 1930 ve Svatém Tomáši žilo 193 obyvatel. Stával zde lovecký zámeček, škola z roku 1904 a několik dalších velkých kamenných domů.. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo Svatého Tomáše na základě Benešových dekretů vystěhováno a opuštěné domy zbořeny. Od roku 1950 v obci sídlí pohraniční stráž, byla postavena kasárna a domky pro důstojníky. I přes neúdržbu se dochoval poutní kostel Božího těla z roku 1347, který armáda používala jako skladiště. Po roce 1990 se dočkal opravy a od roku 1997. Nedaleko od osady Svatý Tomáš je hrad Vítkův kámen.

stručně

název: zřícenina Rabí
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'44.492"N, 13°37'5.7"E

popis objektu:
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách, Rabí (Rábí), leží ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů. Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. Založený byl pány z Budětic. 14. stol., později jej vlastnili Švihlovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rieda. Po 30ti leté válce zpustl. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity, při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka z Trocnova. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celková rozloha hradu (asi 1 hektar, jedná se o největší hrad v Čechách) byla rozčleněna na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple. v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Dělostřelecké opevnění s baštami, konírna, nádvoří, hradní studna, lednice, hradní interiéry, nespodnější části hradních sklepů. Hrad je národní kulturní památkou.

stručně

název: zřícenina Obří hrad
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: kašpersko
GPS: 49°6'13.366"N, 13°35'30.471"E

popis objektu:
Nejvýše položené pravěké sídliště v ČR (980 - 1010 m n. m.) - hradiště z doby laténské, nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách. Vzniklo jako keltská pevnost v 2. a 1. stol. před Kristem. S výjimkou jižní strany je poloha chráněná příkrými srázy a valy, dodnes dobře zachovalými. Protáhlé hradiště o rozměrech 370 × 80 m sestává z vnitřní akropole opevněné dvojitým pásem kamenných valů, na ni navazuje od jihu předhradí, obehnané dalším kamenným valem asi 2 m širokým, lícovaným, do něhož jsou začleněny i roztroušené rulové skalky. Brána do akropole byla na západní straně, kde jsou stopy jejích základů. Vodní zdroj byl patrně v prohlubni na východě předhradí. Kamenné valy byly zvýšeny dřevěnými palisádami. Hradiště sloužilo jako refugium (útočiště v době nebezpečí) pro obyvatele ze širokého okolí. Z hradiště je překrásný výhled na kamenné moře na protějším Šafářově vršku a hrad Kašperk. Vede k němu naučná stezka Keltové na Šumavě.

stručně

název: 532. RT rota, Svatý Tomáš
kategorie: vojenské
podkategorie: újezdy
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'35.735"N, 14°5'54.735"E

popis objektu:
532. radiotechnická rota Svatý Tomáš (VÚ 1738/D) byla součástí 53. radiotechnického praporu Třebotovice (VÚ 1738). Bojová část se nacházela o kilometr dále, na Medvědím vrchu (1 018 m n. m.). Nejblíže centru obce s kostelem byla důstojnická bytovka. Na protějším kopci byl radar a velitelské stanoviště. Další radar se nacházel na Světlíku (patřil také pod tuto rotu). 200m nad rotou, u věže byla buňka, kde sloužili hláskaři a okop. Původně se sloužilo do poloviny 80 let na věži hradu Vítkův Kámen.

stručně

název: hřbitov Svatý Tomáš
kategorie: kultura a památky
podkategorie: hřbitovy
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'29.302"N, 14°6'19.212"E

popis objektu:
Hřbitov ve Svatém Tomáši obehnán zdí leží kolem kostela Božího těla, který byl v dobách totality silně poničen, ovšem v letech 1991 - 97 opraven, na rozdíl od hřbitova, ze kterého se dochovalo jen torzo v podobě zbytků náhrobních kamenů a litinových křížů.

stručně

název: pamětní deska Johann Bertlwieser
kategorie: kultura a památky
podkategorie: památníky
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'28.908"N, 14°6'19.512"E

popis objektu:
Pamětní deska na kostele Božího těla ve Svatém Tomáši s textem: "Zum christlichen andenken an / křesťanské památce / Johann Bertlwieser 12.7.1935 - 31.8.1998 für seine verdienste um die renovierung der Kirche von st. Thoma in den Jahren 1991 - 1997 / za jeho zásluhy o renovaci kostela sv. Tomáše v letech 1991 - 1997 / Förderverein - Wiederaufbau - Kirche von st. Thoma Miltenberg / Deutschland".

stručně

název: kostel Božího těla, Svatý Tomáš
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kostely
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'28.644"N, 14°6'19.981"E

popis objektu:
Gotický kostel Božího těla v osadě Svatý Tomáš a od názvu obce často mylně označován jako kostel Svatého Tomáše leží pod hradem Vítkův kámen a byl založen Petrem I. z Rožmberka v roce 1348, zasvěcen Božímu tělu (Kristovu utrpení). Kaple na místě dnešního kostela pravděpodobně stála již v roce 1252. V letech 1510 - 1517 kostel prodělal výraznou pozdně gotickou přestavbu - dostal například novou klenbu. V interiéru kostela visel obraz svatého Tomáše, kterému byla dávána zázračná moc a díky tomu ke kostelu směřovaly pravidelné poutě a procesí věřících. V roce 1786 byl kostel v rámci josefinských reforem uzavřen a začal chátrat. V roce 1874 byl kostel obnoven a znovu vysvěcen. Po druhé světové válce uvízl v pohraničním pásmu a sloužil jako vojenské skladiště a skladiště sena. V roce 1991 byla díky pomoci bývalých německých obyvatel odsunutých po válce na základě Benešových dekretů zahájená oprava již téměř rozpadlého kostela, který se téměř zřítil. V roce 1997 byl kostel znovu vysvěcen a od té doby se v něm jednou za měsíc (poslední neděle v měsíci) konají bohoslužby. Na severní straně chóru se nachází nástěnná malba z prvního gotického slohu ze 14. století, která byla objevena teprve před několika lety. Malba zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem a Tři krále.

Šumava.cz