popis objektu:
Vítkův kámen (pod vlivem Občanského sdružení Vítkův Hrádek, německy Wittingstein, Wittinghausen), zřícenina gotického hradu ležící na vrcholu Vítkův kámen na pravém břehu Lipenské přehrady, je nejvýše položenou zříceninou v ČR (1053 m n. m.). Byl založen Vítkovci ve 13. století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. Postavený byl Vítkem z Načeradce v roce 1277. Vítek přisel do jižních Čech ve 12. století, a to z družiny českého knížete z rodu Přemyslovců. V roce 1173 je zmiňován Vítek, z Prčice jako vyslanec k císaři Friedrichu Barbarossovi a roku 1179 se pak patrné usadit v jižních Čechách. O jeho vlivu svědčí i ta skutečnost, že jeho državy nepodléhaly tzv. právu od úmrtí, což znamenalo, že po jeho smrti majetek nepřipadl zpět přemyslovskému knížeti. Vítek směl se svým majetkem volné disponovat, a tak, ho rozdělil ve skutečnosti mezi čtyři sví syny - Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího - předchůdce rodu pánů z Krumlova, Vítka III. mladšího - zakladatele rožmberského rodu a Vítka IV. Mezi vítkovské državy se patrné v té době řadila nově založená sídla Nové Hrady, Rožmberk, Třeboň a Krumlov, který měl být jejich v pořadí již čtvrtým hradem. Tento významný historický okamžiky je zachycen na obraze „Dělení růží“, který je v současnosti součástí prohlídkové trasy zámku Český Krumlov. První písemná zmínka o hradu se objevuje v roce 1347. V roce 1394 zde byl vězněn král Václav IV, jeden den. V letech 1427 až 1465 Vítkův kámen měli Reinprechtové z Wallsse, potom Rožmberkové. Za vlády Rožmberků byly k původnímu hradu přidány hradby s pěti baštami. V roce 1602 jej Petr Vok přenechal císaři Rudolfu II. V roce 1622 přešlo krumlovské panství na Eggenberky, po jejich vymření hrad zdědil Schwarzenberg, který na hradě ubytoval lesní personál. Brzy však hrad vyhořel a zůstal pustý. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu. Ve vlastnictví Schwarzenberků byl do roku 1945. Díky výbornému rozhledu do kraje býval strategickým místem pro armádu. Už za třicetileté války v něm sídlila posádka. V roce 1919 si na věži zřídila pozorovatelnu československá finanční stráž. Po druhé světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu byla usídlena vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou. Po odchodu armády v roce 1990 se majitelem hradu stala obec Přední Výtoň. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení Vítkův hrádek, které z darovaných 11 milionů korun nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat. Uvnitř jeho členové postavili dřevěné schodiště o 61 schodech. Dnes je po rekonstrukci přístupná veřejnosti a plošina na obytné hranolové věži slouží znovu jako rozhledna. Vítkův kámen se stal inspirací pro mnoho malířů a spisovatelů. Mezi ně patřili například spisovatel Adalbert Stifter ve svém historickém románu Vítek a básník Adolf Hejduk.
