Šumavský rozcestník: přírodní park Vyšebrodsko

přírodní park Vyšebrodsko

Šumava.cz
rozcestník
instituce
ochrana přírody
přírodní park Vyšebrodsko

detailní info

kategorie: instituce / ochrana přírody
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°35'27.095"N, 14°18'41.481"E

popis

Přírodní park Vyšebrodsko byl vyhlášen Okresním úřadem Český Krumlov dne 3. dubna 1995 a potvrzen Radou Jihočeského kraje dne 6. dubna 2004. Má rozlohu 84,1 km? a nachází se v okrese Český Krumlov na katastrálních územích Dolní Drkolná, Svatomírov, Studánky, Mnichovice u Loučovic, Kapličky, Horní Dvořiště, Herbertov, Vyšší Brod a Přední Výtoň. Důvod ochrany vznikl po zrušení hraničního pásma a železné opony. Severní hranici Vyšebrodského přírodního parku tvoří řeka Vltava, jižní pak státní hranice s Rakouskem, západní okraj je vymezen hranicí Chráněné krajinné oblasti Šumava a východní tvoří silnice z Horního Dvořiště k rozcestí silnic u železniční zastávky Rožmberk nad Vltavou. Jedná se o podhorskou až horskou oblast. Nadmořská výška se zde pohybuje od 535 metrů v údolí Vltavy do 1038 metrů na státní hranici u Hvězdné. Území je typické chladnějším klimatem s inverzními polohami, zejména v údolí Vltavy a Menší Vltavice. Geologický podklad je vesměs tvořen prvohorní žulou. Jihozápadní část je odvodňována Dunajem. To má vliv i na klimatické poměry, neboť je zde silnější vliv teplého alpského proudění, což umožňovalo v minulosti pěstovat vinnou révu a chmel i v nadmořské výšce 850 metrů. Les pokrývá dvě třetiny plochy. Výrazně převažují smrčiny s občasnými příměsemi jiných dřevin. Vyjímku představují poměrně rozsáhlé porosty bučin v přírodní památce Medvědí hora a Uhlířský vrch a fragmenty doubrav v okolí Vyššího Brodu. Na území přírodního parku jsou celkem tři maloplošná chráněná území a na jeho severní hranici pak bezprostředně navazuje na ploše více než sto hektarů Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Řeka Vltava zde vytvořila balvanité koryto, nazývané Čertovy proudy. Rezervací prochází po levém břehu Vltavy zelená turistická značka a cyklostezka z Loučovic do Vyššího Brodu. Na skalnatých svazích nad řekou rostou reliktní bory s chráněným vřesovcem pleťovým (Erica carnea). Sutě jsou porostlé břízami a místy tvoří tzv. kamenná moře s četnými druhy lišejníků, játrovek a mechorostů. V náplavech Vltavy jsou olšiny a malá bučina, v řečišti pak obří hrnce. Z rostlin je zde kriticky ohrožená cidivka zimní (Hippochaete hyemalis) a růže převislá (Rosea pendulina), původem z Alp. Proto je někdy nazývána růže alpská. K významnému osídlení této oblasti došlo až v době vrcholného středověku. Důležitým kolonizačním centrem byl Vyšebrodský klášter (1259). Většina obcí vznikla do konce 15. století - Dobříň (Dobring) 1259, Loučovice (Kienberg) 1310, Kapličky (Kapellen) 1376. Obyvatelstvo bylo většinou německy mluvící, katolického vyznání (protestanti byli potlačeni). S příchodem druhé světové války byla česky mluvící menšina vyhnána do vnitrozemí. Po druhé světové válce byla naopak odsunuta německy mluvící většina. Počet obyvatel byl tak snížen na minimum. Následoval vládou organizovaný proces dosídlení českým obyvatelstvem. Již tehdy se to však týkalo jen vybraných obcí (např. Pošlák, Kapličky), ostatní byly ponechány svému osudu - velká část zemědělské půdy byla tak ponechána ladem a postupně zarůstala náletovými dřevinami. Navíc v roce 1959 bylo na celé hranici se západními státy vytvořeno hraniční pásmo o šířce 4 - 8 km, které se stalo základem železné opony. Veškeré obyvatelstvo bylo z tohoto pásma vystěhováno do nejbližších obcí ve vnitrozemí (v zájmovém území Loučovice, Vyšší Brod, částečně Přední Výtoň). Obce na okraji navíc podléhaly zvláštnímu režimu (Přední Výtoň). K významnému zpětnému osídlení území nedošlo, zejména díky chybějícímu územnímu plánu vyššího územního celku Pravý břeh Lipna.