Šumavský rozcestník: Kožlany

Kožlany

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°59'41.666"N, 13°32'49.292"E

popis

Kožlany, dříve Kozlany (v lat. a něm. textech Kozlan), jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-sever s necelými 1 400 obyvateli. Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Okolo roku 1230 náležely Kožlany klášteru plasskému, který je koupil od královské komory. Roku 1238 si král Václav I. vzal Kožlany zpět a v náhradu dal klášteru ves Žihli. Dne 12. 8. 1351 Karel IV. zvláštním majestátem ves Kožlany povýšil na městečko s právem trhů. Zároveň byly Kožlany přivtěleny k Angebrachu (=Týřov) a s ním ke Křivoklátu, který byl královským hradem. Král Jiří z Poděbrad daroval Kožlany a hrad Týřov Joštovi z Gusidle. Za věrnost a dobré služby udělil král Vladislav II. Joštovi erb a právo založit pivovar. Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré. Za Rudolfa II. patřily Kožlany ke královskému hradu Zbirohu. Listem ze dne 14.2.1600 slevil Rudolf II. kožlanským z dávek. Roku 1601 koupil Kožlany jeho mladší bratr Jindřich Jakub, jenž kožlanským dovolil, aby si postavili radní dům, školu dal pod řízení a ochranu obce. Třicetiletou válkou Kožlany velice utrpěly. Také ještě kolem roku 1700 se městu vedlo zle následkem nepřátelských pochodů, neúrody a velkých daní. V tu dobu patřily Kožlany Václavu Josefu Lažanskému z Bukové, jenž je od pánů Teyřovských koupil roku 1702. Poslední potvrzení privilegií kožlanských stalo se roku 1733 Marií Terezií, tehdejší jejich majitelce Marii Gabriele Lažanské z Chudenic. Roku 1768 obec vyhořela, stejně tak i roku 1773 a 1789. Roku 1848 se ustavila také v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Kožlany. Památky: původně gotický kostel sv. Vavřince, socha sv. Josefa a socha Madony u předsíně kostela, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela, radnice, bývalý hostinec u pivovaru, dům s bývalou hrnčířskou dílnou, rodný dům dr. Edvarda Beneše, areál židovského hřbitova. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. V Kožlanech se roku 1884 narodil Eduard Beneš, druhý prezident československé republiky.