Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Smudek Nepolapitelný Jan

Šumava

kategorie: kultura a památky
podkategorie: osobnosti
kategorie 2: vojenské
podkategorie 2: vojáci
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'41.868"N, 12°47'16.005"E
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Jan Smudek (8. září 1915, Bělá nad Radbuzou – 17. listopadu 1999, Díly (Horní Postřekov)) byl český hrdina protinacistického odboje. Inspiroval v roce 1942 filmové tvůrce k natočení amerického filmu Casablanca a gruzínského filmu Nepolapitelný Jan. V noci ze 7. na 8. června 1939 zastřelil, zřejmě při přetahování o pistoli, opilého německého policistu Wilhelma Kniesta, následně se ukrýval v Domažlicích a v nich při pokusu o zadržení postřelil příslušníka gestapa. Během ukrývání v Praze na různých místech (Roztylské náměstí) se opět musel prostřílet… Jan Smudek byl ve své době nejhledanějším mužem protektorátu Čechy a Morava a stal se symbolem aktivního odboje. Na jeho dopadení byla okupační správou vypsána stodvacetitisícová odměna a vyhlášky s jeho podobiznou byly vylepeny po celém protektorátu. Smudkův příběh se stal dokonce námětem několika hraných filmů - amerického filmu Casablanca a gruzínského filmu Nepolapitelný Jan. Osoba Jana Smudka byla později vnímána poněkud kontroverzně, neboť jeho odbojové činy vyvolaly rozsáhlá represivní opatření a na tomto pohledu měla zájem pozdější komunistická ideologie… Jan Smudek se narodil 8. září 1915 v Bělé nad Radbuzou v rodině železničního zaměstnance. Po absolvování obecné školy započal studium na gymnáziu, kterého však po dvou letech zanechal a poté vychodil domažlickou měšťanku. Od školních let měl Jan konflikty s autoritami a byl klasifikován trojkou z chování. Svůj učňovský poměr v jedné domažlické strojírně musel ukončit pro trvalé rozpory s mistrem. Nakonec se vyučil elektroinstalatérem a zároveň absolvoval odbornou živnostenskou školu. Od roku 1936 pokračoval ve studiích na dvouleté průmyslovce v Plzni. O prázdninách pak příležitostně pracoval v muničním oddělení plzeňské Škodovky, kde se patrně i naučil zacházet se zbraněmi. Ve svém volném čase se Smudek angažoval ve skautskému hnutí - byl jeho funkcionářem (rádcem) a odborným instruktorem ve třetím skautském oddíle v Domažlicích. Smudek vynikal tělesnou zdatností, fyzickou silou a také nevšední statečností, také byl též náruživým radioamatérem. Zároveň aktivně působil v domažlickém Sokolu a národněsocialistické mládežnické organizaci. Tuto politickou orientaci „zdědil“ Smudek po svém otci, který v roce 1929 zemřel. Prvorepublikové vlastenecké prostředí, v němž Jan Smudek vyrůstal, mělo zásadní vliv na formování jeho názorového a hodnotového systému. Když byla v květnu 1938 vyhlášena vojenská pohotovost, přihlásil se Smudek dobrovolně do československé armády, ačkoliv měl ze studijních důvodů povolen odklad základní vojenské služby. Po odvolání mobilizace se Smudek navrátil do Plzně a po několik týdnů zde zasedal do školních lavic ve vojenské uniformě. Po úspěšně složené maturitě nastoupil ve školním roce 1938/39 na vyšší mistrovskou školu do Kladna. Tam ho zastihl i příchod německých okupačních vojsk 15. března 1939. Během jednoho z následujících víkendových pobytů v Domažlicích se pak Jan Smudek zúčastnil tajného zasedání místního skautského oddílu, kde jeho členové přísahali, že budou aktivně bojovat proti okupantům. Podobné přísahy se v emotivní atmosféře po 15. březnu 1939 odehrávaly poměrně často, a to především v legionářských kruzích. Přísahalo se na československé prapory či legionářské zástavy, domažličtí junáci pro změnu stvrzovali své odhodlání padnout v boji na zásobník nábojů. Jedním z prvních úkolů, který si mladí takto orientovaní Chodové zvolili, bylo obstarávání zbraní a střeliva. A skutečně brzy poté se skutečně Janu Smudkovi podařilo s pomocí svých dvou přátel obstarat německou armádní pistoli. Stalo se tak v pražském hostinci „U čísla“ při taneční zábavě, na níž byli přítomni němečtí poddůstojníci. Jan Smudek jednomu z nich odcizil služební zbraň (Parabellum, ráže 9 mm) z opasku odloženého na židli. Po válce Smudek přiznal, že jej při tomto činu pravděpodobně sledovali hrající hudebníci a on spoléhal, stejně jako v několika dalších podobných situacích, na jejich vlastenecké cítění. Dne 7. června 1939, v předvečer církevního svátku Božího těla, pak navštívil Jan Smudek se svými spolužáky kladenské kino „Korzo“. Po skončení představení, asi tak v půl jedenácté, se odebral spolu s dalším studentem mistrovské školy Františkem Petrem do restaurace „U Šamsů“ ve Váňově ulici. Tento lokál, stejně jako celá Váňova ulice, byl místem s nevalnou pověstí, kde bylo možno zastihnout lehké ženy. Smudek s Petrem si objednali pivo a pozorovali, jak se u protějšího stolu baví německý policista s mladou dívkou, šatnářkou zdejšího podniku. Byl to vrchní strážmistr německé pořádkové policie Wilhelm Kniest. Němec za svoji společnici platil a byl značně podnapilý. Smudek chtěl údajně policistovi odcizit jeho služební zbraň podobným způsobem, jako to učinil před nedávnem v Praze, ale nenaskytla se mu k tomu vhodná příležitost. Oba mladíci pak chtěli překvapit německého strážmistra na cestě do policejních ubikací, vzdálených od restaurace několik stovek metrů. Smudek i Petr bydleli totiž nedaleko těchto míst a tudíž výborně znali terén. Kromě toho byli oba ozbrojeni – Smudek měl připravenou svoji německou armádní pistoli, Petr zase pro změnu bubínkový revolver ráže 6,35 mm. Těsně před jednou hodinou po půlnoci pak Kniest opustil lokál, a zamířil, jak studenti předpokládali, k policejním kasárnám. Oba mladíci, kteří odešli z restaurace těsně před ním, kráčeli pomalým krokem před policistou. Na rohu Váňovy a Hruškovy ulice se znenadání otočili a Smudek jej vyzval, aby zdvihl ruce. Kniest se chtěl bránit a sáhl po služební pistoli. Po chvíli leže Kniest s prostřelenou hlavou na zemi... Co přesně se stalo, nevíme, známa je jen výpověď Františka Petra z vyšetřovací vazby na Gestapu a Smudek líčení s několikaletým odstupem. Patrně byl Kniest zabit Smudkovým výstřelem do levého horního rtu, načež padl na znak k zemi. Možná před vlastní střelnou ranou dostal pěstí. V každém případě byly na německého policistu vypáleny celkem tři rány – dvakrát střílel Smudek, jedenkrát jeho druh. Petrova střela prolétla hřbetem policistovy pravé ruky, zatímco Smudek jednou Kniesta minul a jednou jej smrtelně zasáhl do obličeje. Zdá se tedy, že Smudek německého policistu napoprvé netrefil. Nejspíše k němu poté přiskočil a ranou pěstí do obličeje jej srazil k zemi a omráčil, svou roli zde mohl sehrát i Kniestův podnapilý stav. Smudek poté zdvihl policistovu čepici a chtěl mu odebrat i zbraň, ale v tom okamžiku vyšla z jeho vlastní pistole další rána, která zasáhla německého strážmistra do levého horního rtu a způsobila mu okamžitou smrt. Smudek zpanikařil a utekl - aniž by Kniestovi zbraň skutečně odebral. Oba studenti poté uprchli z místa činu do nedalekého Smudkova podnájmu v Hrabětově ulici. Smudek s Petrem nezamýšleli Kniesta zavraždit, nýbrž pouze připravit o služební zbraň. Na místo aktu zanedlouho dorazil i major Wallesch, velitel Kniestovy jednotky, který začal podnikat první investigativní kroky - dvě hodiny po Kniestově zatčení vyrozuměl telefonicky o tomto činu pražskou služebnu gestapa a žádal ji o zaslání speciální vyšetřovací komise. Ta se v průběhu několika hodin skutečně zformovala a odebrala do Kladna. Vedl ji kriminální komisař Werner Michaelis, dále ji tvořili vrchní kriminální asistent Tischler, kriminální asistent Heinz Diabo a tlumočník dr. Hermann Feikus. Tým vyšetřovatelů záhy doplnil SS-Obersturmführer Harald Wiesmann, který se později stal velitelem nově zřízené venkovní služebny gestapa v Kladně. Již v 8 hodin podával vedoucí vyšetřovací komise první telefonické hlášení svým nadřízeným. Ve stejnou dobu byl také o Kniestově zavraždění informován říšský vedoucí SS a šéf nacistické policie Heinrich Himmler. Vyšetřovací komise záhy na místě konstatovala skutečnost, kterou nacisté tušili již od samého počátku – Kniestova vražda má zřejmě politický podtext (Kniest neměl žádný osobní konflikt). Motiv, kvůli němuž byl Kniest napaden vzal za své - pistole zůstala v jeho pouzdře. V dopoledních hodinách 8. června se do Kladna dostavil také státní tajemník při úřadu říšského protektora a velitel německé policie a SS v protektorátu Karl Hermann Frank. Patrně z jeho podnětu vyhlásil kladenský oberlandrát dr. Meusel pro obce Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Dřín a Dubí stanné právo. Represivní opatření prvního německého stanného práva v protektorátu však dopadla i na konkrétní osoby. Německou okupační správu incident rozzuřil. Vyšetřování se samozřejmě ujímá Gestapo pod vedením SS-Obersturmführera Haralda Wiesmanna. Dochází k zatýkání mnoha občanů města, celkem 105 občanů, všichni jsou naprosto nevinní a nikdo z nich nemá ani ponětí o noční střelbě. Jeden z prvních kdo byl zatčen je starosta František Pavel, téměř sedmdesátiletý muž a pak i celé městské zastupitelstvo. Všichni jsou stlučeni a převezeni do školy v Amálské ulici. Nacisté ale neznají ani se stařičkým pánem slitování. Dobírají si ho kvůli jeho otylejší postavě a neušetří ho ani fyzickému týrání. František Pavel se z vězení už nikdy nevrátí. Správou města byl pověřen vedoucí místní organizace NSDAP ing. Steindörfer. Kromě toho bylo kladenskému obyvatelstvu dáno ultimátum – pokud nebudou pachatelé činu dopadeni do 20 hodin následujícího dne, měla následovat další opatření. Hněv okupantů dopadl i na českou policii. Její kladenský oddíl byl za dohledu K. H. Franka odzbrojen, jeho činnost zastavena a nahrazena jednotkou říšskoněmecké policie. Z dokumentů německé vyšetřovací komise vyplývá, že „kladenský případ“ nebyl okupační mocí vnímán jako vražda jednoho Němce, nýbrž jako útok na nové státní uspořádání českomoravského prostoru: „Čechové všeobecně v této době doufali, že se jim za pomoci povstání, případně se zahraniční pomocí, podaří svrhnout německou nadvládu. Počítali též s nějakou Bartolomějskou nocí, jak dokazují četné v této době zadržené letáky a od Čechů zjištěné výroky. (Vražda jako signál k povstání?) Večer 7. 6. 1939 vyšel v kladenském vydání Českého slova článek, který poukazoval na to, že na svátek Božího těla (8. 6. 39 – den vraždy) došlo před 50 lety ke srážkám mezi Němci a Čechy, které si vyžádaly dokonce i oběti na životech. Nacisté vnímali Kniestovo zavraždění v širším kontextu tehdejší silně protiněmecké nálady českého obyvatelstva a že tvrdá opatření proti kladenským občanům měla tuto náladu mírnit. Dne 8. června 1939 tak vypsal vrchní státní návladní při Německém zemském soudu odměnu 100 tisíc korun za zprávy, které povedou k dopadení Kniestových vrahů. Vyhláška již výslovně uváděla, že z činu jsou podezřelí dva muži, kteří seděli nedaleko zavražděného krátce před činem v restauraci „U Šamsů“. Vyšetřovatelé vraždy se totiž domnívali, že pachatele musel při činu nebo následném útěku některý z kladenských občanů vidět. O dva dny později pak vypsalo další padesátitisícovou odměnu na údaje o kladenských střelcích také protektorátní ministerstvo vnitra. Smudek s Petrem, nacházející se pouhých 235 metrů od místa činu ve Smudkově podnájmu, se ráno vypravili na vlak do Prahy, aniž by byli cestou kontrolováni. Smudek měl přitom s sebou v aktovce jak obě pistole, tak Kniestovu čepici. Po příjezdu do Prahy navštívil Smudek svého přítele, domažlického rodáka Jaromíra Hánu, u něhož obě střelné zbraně uschoval. Policejní čepici pak v zatěžkaném balíčku spustil na dno Vltavy. Ještě téhož dne večer se Smudek do represemi postiženého Kladna vrátil. Vyšetřování tehdy již běželo na plné obrátky. Byli zatčeni všichni lidé, o nichž bylo zjištěno, že se v pozdních nočních hodinách zdržovali v restauraci „U Šamsů“, a to včetně majitele a personálu. Vyšetřovatelé tak získali popis obou podezřelých mladých mužů. Přesto nelze vyloučit, že již zde někteří vyslýchaní záměrně sdělovali vyšetřovatelům zavádějící údaje. Tak například Grettl Škvárová, s níž Kniest těsně před smrtí flirtoval, označila oba pachatele za dělníky s odvoláním na jejich zanedbaný zevnějšek. Skutečnost, že gestapo nemělo kromě popisu podezřelých žádné další informace o pachatelích, vedla k přitvrzení represivních opatření. Nepomohlo ani politování, které nad „kladenským případem“ přišel vyslovit K. H. Frankovi samotný předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš. Byli zatčeni další významní kladenští občané jako rukojmí, celkový počet internovaných tak dosáhl počtu 111 osob. Dne 9. června 1939 kladenský oberlandrát vyhlásil, že osoba, která pachatele Kniestovy vraždy zná a neoznámí, bude zastřelena. Lhůta pro vydání pachatelů byla prodloužena o 24 hodin, tedy do 10. června do 20 hodin, pak měla přijít další výstražná opatření. 16 hodin před vypršením ultimáta však došlo na druhém konci protektorátu k události, která podstatně ovlivnila vývoj situace i v samotném Kladně. V Náchodě se opila skupina říšskoněmeckých policistů a zaútočila na zdejší synagogu. Když se jim pokusili ve výtržnostech zabránit čeští policisté, zaútočili Němci na jejich služebnu. Dva z útočníků, Georg Bull a Paul Stehr, poté vyraženým oknem vnikli do policejní budovy a zastřelili zde spícího českého strážmistra Jaroslava Müllera. V této situaci nebylo tedy možné nadále pokračovat v politice represí. Říšský protektor Konstantin von Neurath tak 10. června 1939 oznámil, že opouští v souvislosti s „kladenským případem“ od dalších plánovaných opatření, a to s odvoláním na vstřícné chování českého obyvatelstva a protektorátní vlády. O dva dny později pak pro změnu navštívil K. H. Frank generála Eliáše a omluvil se za chování svých podřízených. Pohřeb strážmistra Müllera se pak stal vlasteneckou demonstrací, zúčastnilo se jej údajně na 25 tisíc lidí. Jan Smudek mezitím dokončil druhý ročník kladenské mistrovské školy a odjel na rodné Chodsko na prázdniny. Zde pokračoval v odbojové činnosti, a to především v opatřování a ukrývání zbraní a munice. Během letního stanového tábora se pak Smudek s dalšími domažlickými skauty zdokonaloval v branném výcviku, neboť se všeobecně předpokládalo, že brzy dojde k vypuknutí válečného konfliktu a tudíž i k českému povstání. Ilegální buňka domažlických skautů, vedená účetním Karlem Mathesem, navázala kontakty i s ostatními odbojovými organizacemi v tomto regionu. Především se jednalo o skupinu kolem českobratrského evangelického sboru v Domažlicích, kterou řídil koncipient berní správy Antonín Žlábek spolu s evangelickým farářem Milošem Bičem. Žlábek zprostředkoval junákům určité vojenské znalosti, neboť byl záložním podporučíkem československé armády, domažličtí evangelíci zase měli zájem o Smudkovy radioamatérské zkušenosti. Podstatnější (a pro Smudkův osud rozhodující) byly ovšem odbojové kontakty, kterými Žlábkova skupina disponovala. V prvé řadě se jednalo o napojení na odbojové pracovníky z okruhu pražské YMCY, konkrétně Jaroslava Šimsu a Jaroslava Valentu, kteří již v letních měsících roku 1939 patřili k vůdčím osobnostem odbojové organizace Petiční výbor věrni zůstaneme (PVVZ). Když začal Smudek v září 1939 opět jezdit do Kladna do školy, byl Antonínem Žlábkem představen právě sekretáři YMCA dr. Valentovi. Jan Smudek poté působil jako spojka mezi těmito dvěma muži. S vypuknutím druhé světové války začali domažličtí odbojáři svoji rezistenční činnost stupňovat. Budovali úkryty pro získané zbraně (např. v městské elektrárně nebo ve vodárenských šachtách) a plánovali provádění sabotážních akcí. Rozhodující se v tomto ohledu stalo seznámení s nadporučíkem Otto Bartoškem, pracovníkem vojenské odbojové organizace Obrana národa, který junákům zprostředkoval předání většího množství trhavin. Skauti ve spolupráci se Žlábkovou skupinou připravovali zničení muničního vlaku při průjezdu tunelem do nedalekého německého městečka Fürth im Wald. Tento plán se nakonec stal domažlickým odbojářům osudným. V rámci odhalování ilegálních struktur Obrany národa v prvních měsících roku 1940 došlo i k prozrazení odbojových aktivit Otty Bartoška. V polovině března se vlna zatýkání přenesla do Domažlic - jako první byl 15. 3. 1940 zatčen klatovským gestapem Antonín Žlábek, brzy následovali i další. Zbylí odbojoví pracovníci tak mezitím odklízeli kompromitující materiál, mimo jiné i z domku Smudkových v domažlické Máchově ulici. To se však již gestapo dozvědělo o podílu Jana Smudka na práci domažlické odbojové skupiny a požádalo své kladenské kolegy o jeho zadržení. Smudek se však právě nacházel v Brně, kam byl patrně vyslán coby spojka Jaroslavem Valentou. Poté se zdržoval v Praze a do Domažlic přicestoval 20. března 1940 o jedné hodině ranní. Když se v dopoledních hodinách dozvěděl o zatýkání probíhajícím v chodské metropoli, rozhodl se spolu s vedoucím skautské odbojové skupiny Karlem Mathesem uprchnout do zahraničí - někteří zatčení začali vypovídat… Ve středu 20. března 1940 asi dvě hodiny odpoledne, je poměrně teplý den a bývalí domažličtí skauti staví u Smudků na dvoře kanoi. Před domem zastavuje velký automobil a z něj vystupují příslušníci klatovského Gestapa a čeští četníci. Jdou sebrat jakéhosi Smudka a zajímá je kufr, který včera Honza přivezl domů. Údajně by měl obsahovat letáky, ale hledali především trhaviny. Gestapo nenapadlo, o jak moc nebezpečnou postavu jde, jdou ho sebrat v klidu, bez příprav a bez jištění. Kdyby si mysleli, že je nebezpečný, šli by brzy ráno. Vedoucí skupiny Jakob Neubauer se chlapců zeptal kdo z nich je Jan Smudek. Mladý muž, který se přihlásil, nevypadal nijak nebezpečně a na gestapáka působil spíše ustrašeným dojmem… Neubauer se povýšeně zeptal na onen kufr a Honza tichým, bázlivým hlasem odpověděl, že je na půdě. Němec Honzu vyzval k cestě na půdu pro kufr a šel tam s ním sám. V šeru půdních schodů šáhl Honza tajně za trám, kde měl jednu ze svých pistolí a již s němcem neviděnou zbraní v ruce postupoval nahoru. Na půdě se ke gestapákovi, který ještě šel po posledních schodech, otočil, hleděl mu klidně do očí a natáhl závěr pistole. Konsternovaně hleděl do ústí Honzovi pistole, zřetelně viděl jeho prst tisknoucí spoušť. Příslušník SS Jakob Neubauer se zřítil pozpátku po dřevěných schodech, dopadl do předsíňky a cítil neuvěřitelně silnou bolest uvnitř břicha. Jan vyskočil na opačnou stranu půdy, otevřel vikýř a jeho výskočil na zahrádku. Když ostatní gestapáci doběhli k ječícímu veliteli, svíjejícímu se ve stále rozrůstající kaluži krve, byl již Honza mimo dům. Všichni, kteří zůstali v domě, byli okamžitě zatčeni, brutálně zbiti a skončili v koncentračním táboře Flossenbürg. Honzovi se podařilo uprchnout do vesničky Pila u Březí, kde se na pár dní ukryl. Ačkoliv Smudek gestapáka nezabil, ale těžce poranil, vyvolal jeho skutek mezi představiteli okupační správy veliké rozhořčení. To ještě vzrostlo poté, co na Bílou sobotu 23. března krátce po půlnoci byli zastřeleni dva příslušníci německé finanční stráže ve vesničce Březí, nacházející se asi 10 kilometrů od Domažlic. Expertíza však prokázala, že byli zabiti Smudkovou zbraní. Druhý den bylo v Domažlicích zatčeno 100 lidí jako rukojmí, přičemž 50 mužů bylo uvězněno již v noci z 20. na 22. 3. Na všech 150 zatčených Čechů byla uvalena tzv. ochranná vazba a byli také deportováni do koncentračního tábora Flossenbürg v Bavorsku. Část z nich byla od června 1940 postupně propouštěna, ale většina v něm setrvala až do konce války. Cílem těchto opatření bylo zastrašit české obyvatelstvo a znesnadnit tak Smudkovi jeho útěk. Nacisté se také pokusili Smudka před českým obyvatelstvem deklasovat na kriminální živel. Na plakátovaných vyhláškách tak byl domažlický junák líčen jako „bezohledný násilník, který proti každému ihned použije střelné zbraně.“ Na jeho dopadení byla vypsána 120ti tisícová odměna. V té době byla již nucena vyjádřit se k událostem na Domažlicku i protektorátní vláda. 23. března vydala prohlášení, které ostře odsuzovalo „tyto ohavné zločiny“ s odvoláním na odpor českého národa vůči násilným činům. V prohlášení dále stojí: „Pachatel neměl ani zlomku citu národní odpovědnosti, které je si národ tak disciplinovaně vědom.“ Podobnými slovy budou na Smudka útočit o několik let později i komunisté... Na Smudkův čin reagovali ovšem i složky zahraničního odboje. Na titulní straně časopisu Čechoslovák, který vydávalo exilové ministerstvo zahraničí, vyšel 29. března komentář, který označoval prohlášení protektorátní vlády za vynucené a Smudka nazýval hrdinou: „Student Jan Smutek a neznámí pachatelé zabili agenty Gestapo a německou stráž v sebeobraně a nedopustili se zločinu proti národnímu svědomí.“ I další čísla tohoto časopisu pak informují o Smudkovi. „Český lid udělá jistě vše, aby hoch nepadl do rukou nacistických zločinců,“ napsal časopis 26. dubna 1940. Jan Smudek se po svém útěku několik dní skrýval v lesích na Domažlicku. Jídlo a náhradní oblečení získával od svých příbuzných a známých, které navštěvoval výhradně v noci. Přespával pak v senících, stozích a lesních chatách. Poté, co zastřelil dva příslušníky německé finanční policie, kteří jej zadrželi a odváděli na strážnici, absolvoval Smudek několikahodinový útěk lesem s pronásledovateli v patách. Dne 24. března, tedy na Boží hod velikonoční, se Smudkovi konečně podařilo najít bezpečný úkryt. S pomocí spolužáka Karla Kuby jej u sebe ubytoval bývalý legionář Josef Sedláček z vesnice Černíkov u Kdyně. Sedláček pak obstaral Smudkovi náboje, barvivo na vlasy a brýle, takže pronásledovaný student mohl změnit svoji vizáž. Po dvoudenním odpočinku se pak Jan Smudek vydal do Švihova u Klatov na ranní vlak do Prahy. Tehdy se již vytvářila kolem Jana Smudka lidová legenda - byl nazván „Nepolapitelným Janem“ a jeho útěk byl, jak poznamenává jedno dobové hlášení Sicherheitsdienstu (SD), sledován českými obyvateli protektorátu s nevšedním zaujetím. Smudkovo nepolapení bylo považováno za velikou německou prohru, a proto si jej značná část Čechů přála. Plakátované výzvy ke Smudkově dopadení však vyvolaly kromě vlny solidarity s pronásledovaným mladíkem i vlnu nejrůznějších udání. Přicházela na četnické a policejní stanice ze všech koutů protektorátu. Část z nich tvořila vážně míněná udání loajálních občanů, některá měla zase čistě osobní podtext, jako následující případ: „Četnické stanici v Přešticích došel anonymní dopis z Příchovic, že u rolníka Kokošky v Příchovicích, č.p . 7, přespal poslední noc Jan Smudek. Na místo se dostavila četnická pátrací stanice z Plzně, nenápadně obsadila obec a 32 četníků provedlo v Kokoškově stavení zevrubnou prohlídku, jejíž výsledek je negativní. Jmenovaný je známý lakomec a pro svou povahu v obci velmi neoblíbený. Zdá se proto, že jde o akt pomsty. Po pisateli dopisu se pátrá.“ Po příjezdu do Prahy 27. března 1940 vyhledal Jan Smudek okamžitě v budově YMCY Jaroslava Valentu a požádal jej o pomoc. Ten se pokoušel Smudkovi zajistit bezpečné ubytování v Praze a zároveň zařizoval jeho odjezd za hranice po transportní lince vojenského odboje. Valentovi se však nepodařilo sehnat pro Smudka vhodné ubytování, a tak následující dvě noci strávil domažlický junák v nočních podnicích hlavního města. Teprve 29. března večer odvedl Valenta Smudka do konspiračního střediska ve Vodičkově ulici, které zde vybudoval pod krytím soukromé firmy bývalý tajemník Svazu záložníků Alois Bláha. Následujícího dne v šest hodin ráno pak nastoupil Jan Smudek spolu s několika dalšími příslušníky odboje cestu, která měla skončit v bezpečí za hranicemi okupovaného protektorátu. Podle vzpomínek Aloise Bláhy doprovodil „Nepolapitelného Jana“ na nádraží legendární štábní kapitán Václav Morávek. Smudek poté odjel do Veselí na Moravě, kde čekal až do 4. dubna na vhodnou příležitost k překročení hranic. V době, kdy Smudek překračoval na Moravě státní hranici na Slovensko, měly již nacistické bezpečnostní orgány o další důvod navíc, proč o jeho dopadení intenzivně usilovat. Bezprostředně po Smudkově útoku na gestapáka Neubauera se totiž rozběhlo vyslýchání Smudkových přátel a spolužáků z Kladna. Nejspíše z podnětu kladenského četnictva pak došlo k prověřování možnosti, zda Smudek nebyl jedním z pachatelů Kniestovy vraždy. Po zjištění, že Smudek v té době bydlel nedaleko místa činu, se kladenské gestapo zaměřilo na Smudkovy spolužáky. Tak byl 26. března vyslýchán i František Petr, který po několikahodinovém výslechu doznal, že se na Kniestově zavraždění podílel. Gestapo však mělo v rukou ještě jinou oběť, na níž mohlo koncentrovat svoji zuřivost za stálé unikání Jana - byl jí domažlický rodák Ladislav Vojtěch, taktéž příslušník skautského oddílu, který tehdy bydlel na pražském Spořilově. Stejně jako celá řada Smudkových pražských přátel byl i on hlídán protektorátní kriminální policií. Dne 29. března měl u jeho domovních dveří zazvonit Smudek, kterého Vojtěch údajně okamžitě varoval. Ačkoliv Smudek později tvrdil, že na Spořilově vůbec nebyl, Ladislav Vojtěch se k setkání s ním doznal. Smudek a někteří badatelé proto připouštěli i možnost, že zde gestapo nasadilo provokatéra, který byl Smudkovi podoben a Vojtěch jej skutečně za svého přítele považoval. Každopádně se Ladislav Vojtěch stal po svém doznání pro okupační představitele vhodnou osobou, na níž šlo demonstrovat nesmiřitelnost okupantů s lidmi, kteří napomáhali v útěku pronásledovanému Smudkovi. Proto byl Ladislav Vojtěch již druhého dne odsouzen zvláštním německým soudem k trestu smrti, který byl o několik dní později, 4. dubna 1940, vykonán v drážďanské věznici. Smyslem této popravy bylo bezpochyby zastrašení protektorátní veřejnosti a utlumení sympatií českého národa k „Nepolapitelnému Janovi“. Ladislav Vojtěch se tak stal prvním Čechem popraveným nacistickou okupační mocí. Na popraviště jej bude brzy následovat i další Smudkův přítel, František Petr - ten byl odsouzen německým lidovým soudem v Berlíně k trestu smrti 12. 7. 1940 a popraven byl o dva měsíce později. Tentýž den, kdy byl popraven v Drážďanech Ladislav Vojtěch... Janova pouť pokračovala dále přes Slovensko a Maďarsko do spřátelené Jugoslávie, přes Blízký východ odcestoval do Francie, kde vstoupil do československého zahraničního vojska. Ani další Smudkovy osudy nepostrádají určité dramatičnosti – po kapitulaci Francie absolvoval se skupinou několika krajanů neuvěřitelnou anabázi po francouzských koloniích. Ve Velké Británii byl pak Smudek na vlastní žádost přeložen od pozemního vojska k letectvu, kde pod krycím jménem Karel Doubek působil jako navigátor. Za svoji bojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939, Medailí za chrabrost a Medailí za zásluhy II. třídy. Na samém konci války se zde Smudek oženil s Margharetou rozenou Bushovou, která pocházela z Manchesteru. Smudkovy dramatické osudy se ještě během války staly předmětem filmového ztvárnění. Přímo o Janu Smudkovi byl natočen již v roce 1942 sovětským režisérem Vladimirem Petrovem gruzínský film Uchinari Jani (Nepolapitelný Jan). Film jasně ukazuje, že osoba Jana Smudka symbolizovala ve své době nejen pro českou společnost, ale i pro mezinárodní veřejnost československý domácí protinacistický odboj. Filmový „gaspadín Smudek“ je tak jedním z českých studentů, uvězněných 17. listopadu 1939, a po propuštění z koncentračního tábora se zapojuje do protinacistického odbojového hnutí. Jezdí pak po protektorátu s odbojovou vysílačkou, zabije několik Němců a v samém závěru střílí na uniformovaného SS-mana v jedoucím mercedesu... Kromě Sovětů se nechali Smudkovým nevšedním příběhem inspirovat i tvůrci slavného amerického filmu Casablanca, kteří tak jednu z hlavních postav označili za uprchlého českého odbojáře. K tomu je nutné podotknout, že Smudek se skutečně na svém útěku z Francie v Casablance zdržoval. Vystupoval zde pod jménem Charles Legrand. Po návratu do osvobozené vlasti se stal Jan Smudek v pravém slova smyslu hvězdou. V novinách vycházela na pokračování reportáž popisující jeho dobrodružnou cestu za svobodou, žurnalisté měli zájem o jeho rozhovory. I proto se Smudek, pracující jako správce strojírenského podniku v Hranicích u Aše, rozhodl pro politickou kariéru. Vstoupil do Československé strany lidové a stal se lídrem její kandidátky do parlamentních voleb v roce 1946 na Karlovarsku. Vystupoval také na předvolebních shromážděních lidové strany. Přes svoji značnou popularitu v letech války však Smudek v parlamentních volbách neuspěl. V únoru 1947 se stal Smudek obětí provokace Obranného zpravodajství (OBZ), ovládaného komunisty. Smudek byl vyzván k tomu, aby převedl přes hranice do západní zóny Německa údajné protikomunistické pracovníky, ve skutečnosti agenty OBZ. Díky zásahu jiných policejních složek nedošlo k dalšímu rozvinutí této zpravodajské dezinformační hry. Smudek byl na hraniční hoře Čerchov 17. 2. 1947 zatčen a za pokus o ilegální přechod hranic odsouzen k 14 dnům vězení. V důsledku toho opustila Smudkova manželka s dcerami Ilonou a Nikolou Československo. Po únorovém převratu je následoval i Nepolapitelný Jan. V druhém exilu se Smudek věnoval především soukromému podnikání, stýkal se též s lidoveckým politikem Ivo Ducháčkem. Pobýval převážně ve Francii. Smudek byl komunistickou propagandou označen za lehkovážného dobrodruha s individualistickými a sobeckými sklony. Rozporuplně byla přijímána Smudkova činnost především na jeho rodném Chodsku, kde v důsledku jeho útěku přišlo o život několik nevinných lidí. I to bylo zřejmě důvodem toho, proč Jan Smudek po svém návratu z exilu v devadesátých letech nevystupoval na veřejnosti. „Nepolapitelný Jan“ tak zemřel v Dílech u Domažlic 17. listopadu 1999. On sám řekl: „Kde jinde by měl zemřít?“





odkaz: Smudek Nepolapitelný Jan

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

místa v okolí

Casablanca

batoh
Casablanca
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Nepolapitelný Jan

batoh
Nepolapitelný Jan
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

SDH Díly

batoh
SDH Díly
Šumava A-Z: hasičské sbor...
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

vyhlídka Díly

batoh
vyhlídka Díly
Šumava A-Z: vrcholy, rozh...
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail
Casablanca 0 km
Nepolapitelný Jan 0 km
SDH Díly 0.12 km
vyhlídka Díly 0.13 km
Díly 0.17 km
pamětní deska Jakub Bernard (rumbu... 0.2 km
Rumburská vzpoura 0.2 km
Kreuz Karel 0.2 km
Kreuz Jakub 0.2 km
pomník padlých WWI, Díly 0.2 km
pamětní deska čestní občané 0.2 km
Anderle Jiří 0.2 km
Královec Josef 0.2 km
pamětní deska obětem nacismu, Díly... 0.2 km
kaple sv. Cyrila a Metoděje, Díly... 0.2 km
pamětní deska osvobození Díly 0.2 km
roubenka Díly 0.27 km
skiareál Capartice - Na sádku 1.49 km
kaple sv. Jakuba, Postřekov 1.9 km
O zlém snu 1.93 km
Postřekov 1.93 km
Vyprávěj mámo, jak to bylo - Eva E... 1.93 km
Stašek Bohumil, Msgre. 1.93 km
Boček Bohumil, generál 1.93 km
muzeum krojů Postřekov 2 km
pamětní deska Jan Čáp, Postřekov... 2 km
pomník padlých WWI i II, Postřekov... 2.05 km
hasičské muzeum Postřekov 2.12 km
pamětní deska Jindřich Šimon Baar... 2.16 km
pomník Mistra Jana Husa, Klenčí po... 2.16 km
rodný dům Jindřicha Šimona Baara... 2.17 km
fara Klenčí pod Čerchovem 2.18 km
pomník padlých WWI, Klenčí pod Čer... 2.21 km
Klenčí pod Čerchovem 2.22 km
roubenka Klenčí pod Čerchovem 2.22 km
Vrba Jan 2.22 km
Jindřich Jindřich 2.22 km
sv. Jan Nepomucký, Klenčí pod Čerc... 2.24 km
pamětní deska A. V. Suvorov 2.24 km
stará pošta, Klenčí pod Čerchovem... 2.25 km
Baar Jindřich Šimon 2.25 km
kostel sv. Martina, Klenčí pod Čer... 2.25 km
infocentrum Chodská liga 2.25 km
muzeum Klenčí pod Čerchovem 2.25 km
infocentrum Klenčí pod Čerchovem... 2.25 km
pamětní deska Jindřich Jindřich... 2.26 km
pamětní deska osvobození, Klenčí p... 2.26 km
kašna Klenčí pod Čerchovem 2.28 km
pamětní deska Josef Buršík 2.44 km
rodný dům Josef Buršík 2.45 km
Buršík Josef, armádní generál 2.45 km
vlaková zastávka Postřekov 2.48 km
vlaková zatávka Klenčí pod Čerchov... 2.6 km
hrob Jindřich Šimon Baar 2.63 km
hrob Jindřich Jindřich 2.63 km
kaple hřbitovní, Klenčí pod Čercho... 2.64 km
hřbitov Klenčí pod Čerchovem 2.66 km
hrob Jan Šebek 2.66 km
hrob Josef Královec 2.66 km
hrob Chodských odbojářů 2.67 km
hrob rudoarmějců, hřbitov Klenčí p... 2.68 km
Klenečský rybník 3.03 km
Modřínovec 685 m n. m. 3.13 km
pomník Josefa Svačiny 3.8 km
pomník padlých US WWII, Výhledy 3.82 km
pomník J.Š. Baara, Výhledy 3.84 km
Výhledy 700 m n. m. 3.84 km
pomník padlých RA WWII, Výhledy 3.86 km
Nový Hamr 4.1 km
lidová stavení, Chodov 4.29 km
Chodov 4.31 km
pomník padlých WWI, Chodov 4.31 km
rybník Pařezov 4.32 km
kaple sv. Jana Křtitele, Chodov 4.34 km
povrchový lom Ždánov 4.46 km
SDH Pařezov 4.54 km
Pařezov - Starý a Nový 4.56 km
vlaková zastávka Trhanov 4.66 km
pomník mistra Jana Husa, Pařezov 4.73 km
chudobinec Trhanov 4.89 km
Trhanovská alej 4.92 km
SDH Trhanov 4.92 km
kaple Trhanov 4.94 km
Thomayer František Josef 4.95 km
Thomayer Josef 4.95 km
pamětní deska Josef Thomayer 4.96 km
zámek Trhanov 4.97 km
kostel sv. Jana Nepomuckého, Trhan... 4.98 km
Trhanov 5 km
pomník padlých WWI, Trhanov 5 km
dětské hřiště Trhanov 5.01 km
sv. Jan Nepomucký, Trhanov 5.01 km
návesní rybník, Trhanov 5.03 km
pomník Mistra Jana Husa, Trhanov 5.05 km
hrob Thomayerové 5.07 km
hřbitov Trhanov 5.07 km
Ždánov u Draženova 5.1 km
zámek Ždánov 5.26 km
SDH Ždánov 5.28 km
Veský rybník, Ždánov 5.43 km
pomník Jana Sladkého - Koziny na H... 5.55 km
Prsť z bojiště u Zborova, Hrádek... 5.55 km
Kozinova lípa, Hrádek 5.58 km
dětské hřiště Hrádek 5.61 km
Chodský pes, Hrádek 5.61 km
přestřelka postřekovských s SS 5.65 km
Na Štejfu 5.65 km
NS Špillarova stezka 5.91 km
Špillarova vila 5.95 km
Špillar Jaroslav 5.95 km
rodný dům J.F. Hrušky, Pec pod Čer... 5.96 km
pamětní deska Jan. Fr. Hruška 5.96 km
Hruška Jan František 5.96 km
dvůr U Keplů, Újezd u Domažlic 5.97 km
roubenka Pec pod Čerchovem 5.99 km
Pecácký mlýn, Pec pod Čerchovem... 5.99 km
Šumná města - Pec pod Čerchovem... 6.01 km
pojízný ateliér malíře Jaroslava Š... 6.01 km
Újezd u Domažlic 6.02 km
kaple sv. Václava, Újezd u Domažli... 6.03 km
SDH Pec pod Čerchovem 6.03 km
Dřevorubecké muzeum, Pec pod Čerch... 6.03 km
Náš venkov: Dřevorubecká vesnice... 6.03 km
dětské hřiště, Újezd u Domažlic... 6.04 km
Pec pod Čerchovem 6.04 km
kaple sv. Prokopa, Pec pod Čerchov... 6.04 km
pomník padlých WWI, Pec pod Čercho... 6.05 km
pamětní deska Virgil Paul Kirkhama... 6.05 km
Kirkham Virgil Paul, pilot 362. Fi... 6.05 km
SDH Újezd u Domažlic (nová) 6.05 km
pomník Mistra Jana Husa, Újezd u D... 6.08 km
dvůr U Podestátů, Újezd u Domažlic... 6.09 km
hraniční přechod Lísková - Haselba... 6.11 km
pomník padlých WWI, Draženov 6.12 km
dvůr U Pelnářů, Újezd u Domažlic... 6.14 km
SDH Újezd u Domažlic (stará) 6.15 km
Pila 6.15 km
dvůr U Rosochů, Újezd u Domažlic... 6.16 km
pamětní deska Kryštof Hrubý 6.17 km
rodný dům rychtáře Krysla, Draženo... 6.17 km
SDH Draženov 6.17 km
Baarová Lída 6.17 km
Nový Oldřich 6.17 km
Draženov 6.18 km
kaple Panny Marie, Draženov 6.19 km
pomník padlých WWI i II, Újezd u D... 6.19 km
dřevorubecké slavnosti, Pec pod Če... 6.21 km
Kozinův statek, Újezd u Domažlic... 6.26 km
Kozina Jan Sladký 6.26 km
dvůr U Kryslů, Draženov 6.27 km
návesní rybník Draženov 6.35 km
Čerchov 1042 m n. m. 6.87 km
průzkumné pracoviště ČSLA, Čerchov... 6.9 km
vlaková zastávka Havlovice 7.04 km
rybník Babylon 7.18 km
akvadukt Hadrovec 7.34 km
infocentrum Poběžovice 7.41 km
stavení č.p. 12, Babylon 7.42 km
stavení č.p. 5, Babylon 7.43 km
kaple Babylon 7.46 km
Babylon 7.49 km
Nemanský mlýn, Havlovice 7.5 km
Havlovice 7.5 km
pomník padlých WWI, Babylon 7.5 km
pomník padlých WWI, Havlovice 7.51 km
hraniční přechod Čerchov - Lehmgru... 7.52 km
SDH Havlovice 7.58 km
SDH Babylon 7.62 km
vlaková zastávka Babylon 7.76 km
Lučina 7.85 km
SDH Luženice 7.86 km
Luženice 7.88 km
roubenka Luženice 7.89 km
kaple sv. Anny, Luženice 7.89 km
Fremuthova jedle Dolní Folmava 7.91 km
Luženičky 8.09 km
hraniční přechod Lučina - Untergra... 8.12 km
pamětní deska Matěj Blacký 8.26 km
kostel sv. Antonína, Luženičky 8.26 km
hřbitov Luženičky 8.44 km
přírodní park Zelenov 8.5 km
lanový park Waldmünchen (D) 8.55 km
smrk u zámečku Dolní Folmava 8.55 km
akvapark Waldmünchen (D) 8.92 km
kasárna Domažlice 8.99 km
Smrt stopařek 9.02 km
Územní vojenská správa Domažlice... 9.23 km
Pasečnický rybník 9.24 km
Vavřinecké lípy, Domažlice 9.29 km
pamětní deska kázání msgre. Bohumi... 9.31 km
kostel sv. Vavřince, Stráž - Domaž... 9.32 km
Pohraniční a Trenckovo muzeum, Wal... 9.35 km
kostel sv. Františka z Assisi, Pas... 9.35 km
Pasečnice 9.41 km
bazén Domažlice 9.41 km
městská věž, Waldmünchen (D) 9.44 km
Baldovské návrší 9.45 km
bitva u Domažlic 9.45 km
infocentrum Waldmünchen (D) 9.46 km
kaple Nejsvětější Trojice, Baldovs... 9.48 km
kaple sv. Anny, Domažlice 9.57 km
roubenka Stráž 9.61 km
SDH Stráž 9.63 km
kaple sv. Vavřince, Stráž 9.64 km
Stráž 9.65 km
pomník Petra Hany 9.68 km
pomník padlých WWI i II, Stráž 9.69 km
dětské hřiště Domažlice 9.75 km
modelová železnice Domažlice 9.79 km
vlaková zastávka Domažlice město... 9.98 km
památník Antonín Příhoda 10.02 km
soubor soch v ohradní zdi kláštera... 10.07 km
pivovar Domažlice 10.09 km
Antonín Steidl - Čeněk Vosmík, Dom... 10.09 km
Šumná města - Domažlice 10.11 km
augustiniánský klášter a kostel Na... 10.12 km
muzeum Chodska Domažlice 10.12 km
hrad Domažlice 10.12 km
pamětní deska domažlického gymnasi... 10.14 km
pamětní deska Božena Němcová 10.15 km
památník obětem komunismu, Domažli... 10.16 km
pomník obětem nacismu, Domažlice... 10.17 km
Steidl Antonín, MUDr. 10.17 km
Halík Tomáš, Mons. 10.17 km
Chodské slavnosti, Domažlice 10.17 km
Domažlice 10.17 km
Evropan z Domažlic, Marie Korandov... 10.17 km
Klíma Ladislav 10.17 km
Boček Zdeněk 10.17 km
pamětní deska Alois Jirásek 10.18 km
tématický okruh Chodský květ 10.19 km
pamětní deska Josef Pelnář 10.19 km
Pelnář Josef 10.19 km
pamětní deska Max Duffek 10.2 km
rodný dům Max Duffek, Domažlice 10.2 km
pamětní deska Jaroslav Vrchlický... 10.2 km
Umlčovaným - Michal Šarše, Domažli... 10.21 km
pamětní deska J.K. Tyl, Domažlice... 10.21 km
památník Jakuba Royta 10.23 km
galerie Dorka 10.23 km
Tři chlapi na cestách 10.24 km
příslušníci čs. letectva v RAF (19... 10.28 km
kostel Narození Panny Marie, Domaž... 10.29 km
Vzduchoplavec Kráčmera - Nad Domaž... 10.3 km
kašna Domažlice 10.3 km
radnice Domažlice 10.31 km
Cyklotoulky - Domažlice 10.32 km
pamětní deska osvobození Domažlice... 10.32 km
infocentrum Domažlice 10.33 km
pamětní deska K.J. Erben, Domažlic... 10.35 km
Fastr Petr 10.36 km
pamětní deska Petr Fastr, Domažlic... 10.36 km
fara Domažlice 10.36 km
pamětní deska páter Václav Antony... 10.36 km
pamětní deska T.G.Masaryk, Domažli... 10.45 km
židovský hřbitov Domažlice 10.46 km
Čapek-Chod Karel Matěj 10.47 km
Dolejší brána, Domažlice 10.48 km
galerie Bratří Špillarů, Domažlice... 10.5 km
SDH Domažlice 10.53 km
pomník Svobody, Domažlice 10.66 km
vyhlídková věž na Kubíčkově skále,... 10.74 km
Nevolice 10.79 km
kaple sv. Martina, Nevolice 10.79 km
pomník padlých WWI, Nevolice 10.81 km
kostel U Svatých, Domažlice 10.9 km
vlaková zastávka Mutěnín 11.15 km
Tlumačov 11.23 km
hraniční přechod Tři znaky - Drei ... 11.27 km
nádraží Domažlice 11.29 km
hřbitov Domažlice 11.34 km
Folmava 11.35 km
kostel sv. Jana Křtitele, Srby 11.61 km
SDH Srby 11.64 km
kaple výklenková na mostě, socha s... 11.71 km
Srby 11.75 km
pomník padlých WWII, Srby 11.77 km
hraniční přechod Pod Třemi znaky -... 11.84 km
hraniční přechod Rybník - Stadlern... 11.86 km
hraniční přechod Ovčí vrch - Hochs... 12.12 km
kaple sv. Petra, Mlýnská kaple, Po... 12.32 km
Šejna Jan 12.41 km
Vítání 12.41 km
hraniční přechod Folmava - Fürth i... 12.41 km
sklářská galerie a horský hostinec... 12.44 km
Staňkův mlýn, Domažlice 12.44 km
kaple Panny Marie Bolestné, Polžic... 12.45 km
Wenzel Stahl 12.47 km
Polžice 12.47 km
skiareál Fürth im Wald - Gibacht (... 12.53 km
hamr Voithenberghütte (D) 12.56 km
hřbitov Hostouň 12.58 km
kaple hřbitovní Nanebevzetí Panny ... 12.58 km
zřícenina Treffelstein (D) 12.6 km
Mrákov 12.77 km
Hostouň 12.83 km
sousoší Nejsvětější Trojice, Hosto... 12.83 km
kostel sv. Anny na Vršíčku, Horšov... 12.86 km
nádraží Hostouň 12.86 km
kostel sv. Jakuba Většího, Hostouň... 12.86 km
sv. Jan Nepomucký, Hostouň 12.87 km
zámek Hostouň 12.87 km
železniční most u Smolova 12.87 km
fara Hostouň 12.89 km
mlýn svatá Anna 12.89 km
lipová alej ke sv. Anně, Horšovský... 13 km
golflcub Fürth im Wald (D) 13.1 km
FFW Schafberg (D) 13.19 km
Toulavá kamera ČT - Horšovský Týn... 13.2 km
pomník padlých WWI, Starý Klíčov... 13.24 km
Starý Klíčov 13.29 km
kaple sv. Václava, Starý Klíčov... 13.37 km
SDH Hostouň 13.48 km
Štítary 13.5 km
kaple sv. Judy Tadeáše, Štítary... 13.52 km
Schubert Ottokar 13.53 km
fara Štítary 13.54 km
Nová Ves u Horšovského Týna 13.58 km
kaple sv. Václava, Nová Ves 13.58 km
mlýn Štítary 13.65 km
sirotčinec sv. Josefa, Nová Ves, H... 13.67 km
pomník padlých WWI, Tasnovice 13.71 km
hřbitov starý Tasnovice 13.73 km
Slovanské hradiště Tasnovice 13.75 km
kostel sv. Vavřince, Štítary / Tas... 13.75 km
hřbitov Tasnovice 13.8 km
tvrz Tasnovice 13.85 km
nádraží Horšovský Týn 13.97 km
Tasnovice 13.98 km
podvodní pozorovací kabina Klíčov ... 14.11 km
hraniční přechod Česká Kubice - Fü... 14.15 km
hřbitov Horšovský Týn 14.19 km
Váchal Josef 14.24 km
kostel sv. Apolináře, Horšovský Tý... 14.36 km
sýpka Horšovský Týn 14.39 km
muzeum paličkování Tiefenbach (D)... 14.48 km
Lazce 14.53 km
muzeum Ludwiga Gebharda, Tiefenbac... 14.53 km
pomník padlých WWI, Horšovský Týn... 14.57 km
renesanční dům č.p. 105, Horšovský... 14.59 km
zámek Horšovský Týn 14.6 km
Štíty království českého, Bůh za h... 14.6 km
Štíty království českého, Jak rost... 14.6 km
Štíty království českého, Pomíjivá... 14.6 km
Nesmrtelná Teta 14.62 km
Horšovský Týn 14.62 km
klasicistní dům č.p. 107 Horšovský... 14.63 km
renesanční dům č.p. 100, Horšovský... 14.63 km
javor pod zámkem, Horšovský Týn... 14.64 km
pamětní deska krále Eduarda VII.... 14.66 km
zvonice Horšovský Týn 14.67 km
fara Horšovský Týn 14.68 km
kostel sv. Petra a Pavla, Horšovsk... 14.7 km
Dobrovský Josef 14.7 km
pamětní deska osvobození Horšovský... 14.75 km
dům č.p. 51, Horšovský Týn 14.75 km
klasicistní dům č.p. 50, Horšovský... 14.76 km
infocentrum Horšovský Týn 14.78 km
gotický dům č.p. 15, Horšovský Týn... 14.78 km
gotická hláska, Horšovský Týn 14.8 km
pomník padlých WWI i II, Fürth im ... 14.81 km
pomník padlých námořníků WWI i II,... 14.85 km
Újezd Svatého Kříže 14.88 km
klasicistní dům, Horšovský Týn... 14.89 km
pomník padlých Prusko-francouzské ... 14.89 km
pivovar a lihovar Horšovský Týn 14.91 km
kapucínský klášter Horšovský Týn... 14.94 km
fara Újezd svatého kříže 14.94 km
Loretánská kaple, Horšovský Týn... 14.95 km
kostel Povýšení sv. Kříže, Újezd s... 14.97 km
hřbitov Újezd svatého kříže 15.03 km
rozhledna na Šibeničním vrchu, Hor... 15.09 km
horská služba Fürth im Wald (D) 15.21 km
hřbitov Fürth im Wald (D) 15.21 km
u Koutu na Šumavě při nehodě zemře... 15.33 km
Drachensee (D) 15.35 km
Nestvůra z Dračího jezera, Thomas ... 15.35 km
muzeum Flederwisch, Fürth im Wald ... 15.39 km
památník bitvy u Domažlic - glorie... 15.42 km
Fürth im Wald (D) 15.5 km
ZOO podvodní stanice a obora Wildg... 15.69 km
kostel Mariä Himmelfahrt, Fürth im... 15.73 km
Skolení draka, Fürth im Wald (D) 15.77 km
hradní studna Fürth im Wald (D) 15.77 km
infocentrum Fürth im Wald (D) 15.77 km
zámecká kašna Fürth im Wald (D)... 15.78 km
Cyklotoulky - Fürth im Wald (D) 15.78 km
zvonkohra Fürth im Wald (D) 15.78 km
high–tech drak, Fürth im Wald (D)... 15.79 km
Blížejov 15.8 km
Stadtturm, Fürth im Wald (D) 15.8 km
Budka Andy 15.81 km
muzea u městské věže, Fürth im Wal... 15.81 km
horní kašna Fürth im Wald (D) 15.81 km
kaplička Fürth im Wald (D) 15.82 km
SDH Blížejov 15.83 km
kostel sv. Martina, Blížejov 15.86 km
fara Blížejov 15.87 km
koupaliště Fürth im Wald (D) 15.88 km
dolní kašna Fürth im Wald (D) 15.95 km
zámecká lípa, Kout na Šumavě 15.96 km
kašna Kout na Šumavě 15.99 km
zámek Kout na Šumavě 16.01 km
kostel sv. Jiří, Kout na Šumavě... 16.16 km
kostel sv. Leonharda, Fürth im Wal... 16.16 km
sv. Leonhard, Fürth im Wald (D) 16.18 km
pivovar Kout na Šumavě 16.19 km
Šamberger František 16.2 km
fara Kout na Šumavě 16.2 km
památník Františka Šambergera 16.21 km
Kout na Šumavě 16.21 km
nádraží Blížejov 16.22 km
Novodvorský rybník 16.28 km
roubenka, Kout na Šumavě 16.31 km
lípa u Krysálů, Nový Dvůr 16.34 km
Bílkovský javor, Starý Dvůr 16.34 km
kaple Nejsvětější Trojice, Kout na... 16.37 km
Japonská zahrada, Fürth im Wald (D... 16.39 km
pomník padlých WWI, Kout na Šumavě... 16.46 km
nádraží Bělá nad Radbuzou 16.71 km
U čtyřech lip, Starý Dvůr 16.72 km
zámek Přívozec 16.78 km
mlýn Přívozec 16.82 km
SDH Přívozec 16.89 km
kaple Panny Marie, Přívozec 16.95 km
barokní most, Bělá nad Radbuzou 16.96 km
Starý Dvůr 16.99 km
Váchalovský mlýn, Kout na Šumavě... 17.03 km
Přívozec 17.06 km
Bořek-Dohalský Antonín, Msgre. ThD... 17.06 km
Bělá nad Radbuzou 17.07 km
kostel Panny Marie Sedmibolestné, ... 17.08 km
nádraží Kout na Šumavě 17.08 km
most Bezděkovský potok, Bělá nad R... 17.13 km
Starodvorské duby, Starý Dvůr 17.17 km
zámek Bělá nad Radbuzou 17.17 km
SDH Bělá nad Radbuzou 17.21 km
Zelený život, Jakub (Jack) Flor 17.21 km
Hoetzel Jiří Prof. JUDr. 17.21 km
Stanětice 17.21 km
Šamberk František Ferdinand 17.21 km
Flor Jack Jakub 17.21 km
SDH Semošice 17.48 km
Semošice 17.54 km
Františkov u Blížejova 17.54 km
Státní bezpečnost - akce Kameny 17.76 km
Krvavá léta - Zákeřná Akce Kámen... 17.76 km
Consuela, George Sandová 18.06 km
zřícenina Rýzmberk 18.06 km
kostel sv. Václava, Brůdek 18.1 km
SDH Chotiměř 18.16 km
hrob Jiřího Leopolda Weisla 18.17 km
Chotiměř 18.18 km
pomník padlých WWII, Všeruby 18.18 km
pomník padlých WWI, Všeruby 18.18 km
Fučík Julius 18.18 km
Krvavá léta - Odbojář Julius Fučík... 18.18 km
dětské hřiště Chotiměř 18.18 km
kaple sv. Jana Nepomuckého, Chotim... 18.2 km
mlýn Chotiměř 18.2 km
hřbitov Všeruby 18.2 km
15. rota PS, Všeruby 18.23 km
kostel sv. Archanděla Michaela, Vš... 18.23 km
hraniční přechod Všeruby - Eschlka... 18.23 km
hraniční přechod Pleš - Friedrichs... 18.24 km
zámek Chotiměř 18.24 km
bitva u Brůdku 18.26 km
fara, Všeruby 18.26 km
kaple Grossaign (D) 18.26 km
památník Boženy Němcové 18.27 km
Brůdek 18.28 km
SDH Všeruby 18.29 km
Všeruby 18.29 km
povídky, Božena Němcová 18.29 km
Swingtime 18.29 km
kapitulace 11. PzD von Wietersheim... 18.29 km
Němcová Božena 18.29 km
Grossaign (D) 18.31 km
dětské hřiště Všeruby 18.34 km
kaple sv. Jana Křtitele, Prapořišt... 18.41 km
FFW Grossaign (D) 18.42 km
roubenka, Prapořiště 18.44 km
pomník padlých WWI, Podzámčí 18.48 km
hřbitov Lštění u Blížejova 18.54 km
kostel sv. Jakuba, Eschlkam (D) 18.6 km
Eschlkam (D) 18.61 km
kašna Eschlkam 18.66 km
pomník padlých WWII, Eschlkam (D)... 18.67 km
Schmidt Maximilian (D) 18.72 km
Waldschmidtovo muzeum, Eschlkam (D... 18.72 km
Švehlík Alois 18.72 km
pomník padlých WWI, Lštění 18.75 km
Lštění u Blížejova 18.78 km
kostel sv. Jana Křtitele, Lštění... 18.89 km
SDH Kdyně 18.9 km
FFW Eschlkam (D) 18.93 km
nádraží Kdyně 18.93 km
Sokolovna Kdyně 18.96 km
hřbitov Eschlkam 19.02 km
synagoga Kdyně 19.02 km
tvrz Lštění 19.02 km
altán na Tanaberku 19.05 km
kostel sv. Anny, Tanaberk 19.08 km
lípy na Tanaberku 19.1 km
kašna Kdyně 19.13 km
památník Lidé bděte 19.16 km
infocentrum Kdyně 19.19 km
muzeum Příhraničí Kdyně 19.19 km
pomník padlých WWI, Kdyně 19.19 km
Kdyně 19.2 km
radnice Kdyně 19.23 km
pomník Vojtěchu Rettovi 19.27 km
muzeum lesa, Sengenbühl (D) 19.36 km
kaple u kostela, Kdyně 19.45 km
hřbitov Kdyně 19.46 km
Dvě linie volnosti a skleslosti - ... 19.47 km
kostel sv. Mikuláše, Kdyně 19.48 km
hrob Josefa Wrbaty 19.49 km
Bratr Měsíc a sestra Slunce - Pete... 19.54 km
Dům Evropa - Václav Bláha, Eschlka... 19.55 km
kaple Eschlkam (D) 19.56 km
židovský hřbitov Puclice 19.59 km
fara Kdyně 19.65 km
Pavlíkov 19.81 km
pomník padlých WWI, Pavlíkov 19.82 km
dětské hřiště Pavlíkov 19.83 km
kaple sv. Václava, Křenovy 19.84 km
koupaliště Na Hájovně, Kdyně 19.96 km
ubytování v okolí

penzion 3002, Hamry

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: chata
Šumava: špičácko
šumavská obec: Hamry

ubytování s kapacitou: 30
cena ubytování: od 390 Kč detail

apartmány 2040, Špičák

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: apartmánový dům
Šumava: špičácko
šumavská obec: Špičák

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 300 Kč detail
akce v okolí

  • Filtrovat podle data:

     datum od
     Select

     datum do
     Select

  • hasičské muzeum Postřekov - otevírací do...

    batoh
    hasičské muzeum Postřekov - otevírací doba
    Šumava A-Z: technické
    lokalita: domažlicko

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
    detail
  • muzeum Chodska Domažlice - otevírací dob...

    batoh
    muzeum Chodska Domažlice - otevírací doba
    Šumava A-Z: místní
    lokalita: domažlicko

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
    detail
  • muzeum paličkování Tiefenbach - otevírac...

    batoh
    muzeum paličkování Tiefenbach - otevírací doba
    Šumava A-Z: technické
    lokalita: Německo

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
    detail
firmy v okolí
  • Konzum Díly

    batoh
    Konzum Díly
    Šumava A-Z: smíšené
    lokalita: domažlicko
    šumavská poloha: mapy.cz

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
    detail
  • Konzum Postřekov

    batoh
    Konzum Postřekov
    Šumava A-Z: smíšené
    lokalita: domažlicko
    šumavská poloha: mapy.cz

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
    detail
  • čerpací stanice Benzina, Klenčí pod Čerc...

    batoh
    čerpací stanice Benzina, Klenčí pod Čerchovem
    Šumava A-Z: čerpací stani...
    lokalita: domažlicko
    šumavská poloha: mapy.cz

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
    detail
  • Konzum Nový Kramolín

    batoh
    Konzum Nový Kramolín
    Šumava A-Z: smíšené
    lokalita: domažlicko
    šumavská poloha: mapy.cz

    informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
    detail
Konzum Díly 0.24 km
Konzum Postřekov 2.02 km
čerpací stanice Benzina, Klenčí po... 3.08 km
Konzum Nový Kramolín 3.84 km
Konzum Trhanov 4.55 km
čerpací stanice OMV, Draženov 5.89 km
Konzum Mnichov 5.97 km
Konzum Draženov 6.32 km
Konzum Poběžovice 7.36 km
Bankomat Česká spořitelna 7.37 km
čerpací stanice EuroOil, Poběžovic... 7.5 km
čerpací stanice Benzina, Domažlice... 9.02 km
Konzum Domažlice 9.36 km
Konzum Česká Kubice 9.89 km
Bankomat Česká spořitelna 9.93 km
Bankomat Komerční banka 9.95 km
Bankomat Komerční banka 9.95 km
Bankomat Česká spořitelna 10.06 km
Bankomat Poštovní spořitelna 10.06 km
Bankomat ČSOB 10.06 km
Bankomat GE Money Bank 10.27 km
Bankomat Poštovní spořitelna 10.28 km
Bankomat ČSOB 10.3 km
Bankomat Česká spořitelna 10.31 km
Bankomat Raiffeisenbank 10.38 km
Konzum Domažlice 10.67 km
Konzum Folmava 11.07 km
Konzum Tlumačov 11.26 km
čerpací stanice RoBiN OIL, Folmava... 12.42 km
čerpací stanice Shell, Domažlice... 12.57 km
Konzum Mrákov 12.81 km
Konzum Hostouň 12.87 km
Konzum Starý Klíčov 13.48 km
čerpací stanice EuroOil, Horšovský... 13.89 km
Konzum Horšovský Týn 14.11 km
Konzum Milavče 14.31 km
Bankomat Komerční banka 14.31 km
Bankomat ČSOB 14.49 km
Bankomat Poštovní spořitelna 14.5 km
Bankomat Poštovní spořitelna 14.5 km
Bankomat Česká spořitelna 14.61 km
COOP DISKONT - Horšovský Týn 14.72 km
Bankomat GE Money Bank 14.79 km
čerpací stanice Shell, Horšovský T... 14.85 km
Bankomat ČSOB 14.91 km
Konzum Zahořany 15.5 km
Konzum Blížejov 15.93 km
Konzum Kout na Šumavě 16.37 km
Konzum Bělá nad Radbuzou 17.05 km
Bankomat Poštovní spořitelna 17.1 km
Konzum Miřkov 17.42 km
Konzum Semošice 17.51 km
čerpací stanice Benzina, Kdyně 18.41 km
Konzum Vidice 19.02 km
Bankomat GE Money Bank 19.11 km
Konzum Kdyně 19.15 km
Konzum Kdyně 19.17 km
Bankomat Česká spořitelna 19.18 km
Bankomat ČSOB 19.21 km
Bankomat Komerční banka 19.21 km
Bankomat Poštovní spořitelna 19.23 km

mohlo by Vás zajímat

Baar Jindřich Šimon

batoh
Baar Jindřich Šimon
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

Němcová Božena

batoh
Němcová Božena
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: domažlicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Levné ubytování Šumava a dovolená na Šumavě to jsou levnější penziony, apartmány, chaty, chalupy, priváty, kempy a hotely pro Vaši levnou dovolenou. Vyberte si, jak si přejete strávit svou dovolenou na Šumavě. Ubytování na Šumavě je ideální jak pro zimní dovolenou na horách, tak i pro aktivní letní dovolenou na kolech i pro rodiny s dětmi. Šumavou se především rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Šumava disponuje jak velmi dobrými klimatickými i přírodními podmínkami pro rozvoj zimní turistické sezóny (sněhové podmíny pro běžecké a sjezdové lyžování), tak také širokou nabídkou různých druhů sportovních či relaxačních aktivit zajišťovaných mnoha rozličnými rekreačně-sportovními, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, která vytvářejí kvalitní základnu pro prožití příjemné a spokojené zimní a letní rekreace. Proto ubytování na Šumavě vyhledávají každým rokem tisíce turistů, cyklistů, běžkařů, houbařů, vodáků apod. Využít můžete lyžařských škol, které nabízí každé lyžařské středisko (známé jsou skiareál Železná Ruda, Špičák, Velký Javor, Lipno, Zadov), bazénů, koupališť, wellness programů, které se nabízí pro Váš pobyt. Velké množství web kamer na celé Šumavě vás přes net informuje o aktuálním počasí, množství sněhu, sněhových podmínkách pro lyžování, pro běžkaře. Běžecké stopy navíc mapuje šumavský informační server Bílá stopa. Oblast Lipno je oblíbeným místem nejen pro letní rekreaci díky Lipenské přehradě, ale i v v zimním období díky službám Lipno servisu a skiareálu Lipno. Turistické informace přináší http://www.sumava.cz/ - nejstarší šumavský net. Řadu aktualit si můžete poslechnout i na Rock Radiu Šumava nebo Kiss Jižní Čechy.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

„Tož je nech žrát, máš sladkou krev, sladší jistě než já; na mne nejdou," smál se Vojta. „Poslouchejte teď, co jsem dnes provedl, a zasmějete se. Zlivští půjdou v těchto dnech na kluky („kluk" sluje v hantýrce porybních pytláků kapr). Vzkázali mi to, a abych šel s nimi, pozvali. Nevím, půjdu-li. Nemám k nim mnoho důvěry; neumějí to narafičit jak se patří a už je několikrát při tom chytili. Ale dal jsem jim vědět, že dají-li mi tři pěkné kusy, odvrátím od nich pěšáky; ale slíbí-li a nedají, že se na nich pomstím, že toho budou pamatovat. Řeknu to Lochmoutovi a ten jim zkazí každý lov do roka a do dne. Tak jsem se včera v noci sešel s jedním z nich a ten mi slíbil, že dojista ty tři kluky dostanu, rozumí se, chytnou-li co. Dobře, povídám, ale mějte se na pozoru, přelžete-li mě. Vyložil jsem potom tomu chlapovi, co udělám. Dnes, jak se setmí, budou hořet dva ohně při Volešku, mezi Pištínem a Plástovicemi. Rozumí se, že pěšáci se tam poženou; pomyslí si, že naši tam sekají při ohni šavlemi nebo píchají grundlí. To přece víte, jak, kluci jdou na smolnici; jako můry a jepice je přivábíte, a hlavy vystrkují z vody jako pitomí. Třeba jen sekat a píchat do nich. Potřebuju-li pro Železného ňákého kluka, jinak to nedělám. Zatnu ho a hup! za ním do vody; přivážu si ho k pasu a brodím se nebo plovu kousek vodou, čímž se ztratí stopa. Potom zalezu někam do stýlí, schovám se na chvíli, okouknu všechno, nejde-li kdo, a hajdy s rybou, kam patří. Jednou, na Volešku, na mne padl výhlavský baštýř; rozumí se, že jsem mu uklouzl. Skočil jsem do vody a ploval otevřenou vodou pryč od kraje, abych se dostal za cíp rákosí, černajícího se asi sto kroků od břehu, kde ho dorůstalo z levé strany celá široká plocha. Nebylo hluboko v těchto místech, nejvýše něco přes pás, ale plavat jsem musil, abych se neprobořil v bahně. Plovu tedy a šavli jsem držel mezi zuby, s dvěma kluky přivázanými na šňůře otočené kolem pasu..."

„A smolnici?" tázal se Václav; „cos dělal se smolnici?"

„Ty se tak ptáš, ty blázne! Snad nemyslíš, že jsem ji držel nad hlavou, aby mi svítila na obličej a on mě poznal ? Přece dá rozum, že jsem ji hodil do vody, ještě než jsem tam skočil. — Tak tedy on, jak mě viděl plovat a rozeznal v té noční tmě jen hlavu nad vodou a v obličeji mě poznat nemoh, přiběhl ke břehu, poskakoval tam jako kvočna, jíž uplavala káčata, a máchal holí a nadával. ,Kluku mordyjánská,' křičel, ,jen počkej! Já tě namouduši uškrtím!' — ale do vody nevešel. Byla to legrace! — do smíchu jsem se dal..."

A kluk se smál svým smíchem, který Václava, kdykoli ho slyšel, naplňoval tajnou hrůzou, připomínaje ho na chechtot ďáblův.

„... Zahnul jsem tedy nalevo za to rákosí, a baštýř, neztratil-li mě z očí už dříve pro tmu, nemohl mě více vidět; ale že viděl rákosí, domyslil se, kam jsem zaploval, a slyšel jsem dobře, jak utíkal v levou stranu, aby mi nadběhl a mě chňapl, až tam někde z vody vylezu. Rozumí se, že jsem se dal vpravo; nepomyslil si, hlupák, že bych se odvážil přeplovat potmě celý Volešek. A to jsem já udělal a dobrou půl hodiny jsem ploval, než jsem se dostal na břeh přes tu hladinu někde nad Pašicemi, a on zatím na mne číhal blíže kříže pod Plástovicemi!"

„Takhle kdybych uměla plovat," ozvala se Apolena, která poslouchala všecka u vyjevení nelíčeným obdivem, „věru, Vojto, chodila bych s tebou na ryby."

„Viď?" pravil tento, potřepnuv ji důvěrně na plece, „to by se ti líbilo, takhle plovat se mnou v noci po Volešku? A což teprve po Bezdrevi nebo po Mýdlovarském, který je kolem dokola vrouben lesem!"

„Ba, pěkné by to bylo! Ale co naplat? — Já se plovat nemohu naučit, protože nemám na to času."

Dívka si vzdychla odhluboka. Vojta si pohvizdoval dušené a chvílemi se zachechtal, vzpomínaje baštýře, který marně naň číhal.

„Jak to bylo dále?" otázal se Václav.

„Nu, když jsem vyplaval, obrátil jsem se vlevo a obešel jsem Pašice i Plástovice. Za hodinu jsem byl v Selci u Železného a dostal jsem pět šestáků za ty dva kluky. Ráno jsem pásl zase hříbata na Blatech. Výhlavský baštýř mlčel jako hrob o svém číhání; však věděl, že by se mu jen vysmáli. Já pak s těch časů často jsem tak lovil a někdy jsem rozžal ohně, abych si z pěšáků vytropil šašky. Pokaždé tam běží, za těmi plameny! Hlupáci, jako ti kapři jsou pitomí! Tak jsem jim to dnes provedl zase a byl jsem se teď podívat, co budou dělat. A taky, namouduši! už se tam hrnou! Na císařské silnici k Selci se prochází ten výhlavský ještě s jedním a od Pašic se hnal Radonický; viděl jsem je; přichází-li kdo od Pištína, neviděl jsem, ale musil bych se po čertech mýlit, kdyby ne!... Je to podívaná, jak se kradou k těm ohňům; chtěl bych jen být při tom, jak se budou na sebe dívat, až shledají, že ty plameny nemají nikoho za sebou a že chňapli do prázdna. Čert ví, co mají v hlavě! Už několikrát jsem jim to udělal, a přece pokaždé se nechají napálit. Zítra jim to provedu zas, ale na Zbudovském, v cípu pod silnicí z Nového Sedla do Nakří, a pozejtří Zlivští si zaloví v Pištínském, ale s čeřeny a bez světla."

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky