Vyvýšeninu nad řekou Radbuzou v dnešní Plzni zviditelnila začátkem 15. st. silueta kostela sv. Mikuláše a sv. Jana Křtitele. Na přilehlých pozemcích zřídilo město Plzeň roku 1414 předměstský hřbitov pro pohřbívání chudiny. Kostel i hřbitov poznamenaly v 15. a 16. století války. Strategické výhody místa využili např. roku 1433 husité při obléhání Plzně. Z tohoto období se zachoval jen náhrobník lékárníka Geronise. Je nejstarší hřbitovní památkou z roku 1583, chráněnou zdí kostelní presbyteře. Císař Josef II. v rámci svých reforem zakázal roku 1784 jejich užívání uvnitř městské zástavby. Proto se po zrušení hřbitova na náměstí u kostela sv. Bartoloměje začaly využívat lokality na předměstí. Mikulášský hřbitov na Pražském předměstí se v polovině 19. století rozšířil severním směrem, získal novou ohradní zeď se vstupní bránou, domek pro hrobníka a geometricky založenou kompozici hrobových bloků. V místě křížení hlavních komunikačních os byl umístěn ústřední kříž. Dominantou severní části areálu se stala socha Panny Marie na vysokém novogotickém podstavci. V 19. st. zde byla pochována řada význačných plzeňských osobností včetně jejich rodinných příslušníků, např. purkmistři Matěj Kopecký († 1854), František Wanka († 1869) s manželkou Zuzanou, rodina Guldenerova, Becherova, Hahnenkamova, Moserova, podnikatel Fr. Jahnl nebo kameník Svidenský. J. K. Tyl († 11. 7. 1856) a Emil Škoda († 8. 4. 1900) patřili k nejznámějším osobnostem. Proto se hřbitovu říká plzeňský Slavín. Nejstarším náhrobkem je renesančním náhrobek lékárníka Jana Geronise (majitel domu „U zlatého orla") z roku 1583. Zajímavostí je secesní náhrobek Emila Škody od florentského sochaře Rafaela Romanelliho z roku 1900. Rozvoj Plzně na přelomu 19. a 20. století, spojený s rozšiřováním městské zástavby, vedl koncem roku 1901 k uzavření hřbitova. Následujícího roku už městu sloužil nový centrální hřbitov, vybudovaný při rokycanské silnici. Ztráta funkčnosti Mikulášský hřbitov výrazně poznamenala. První světová válka zastavila plány na parkové úpravy. K jejich realizaci nedošlo ani ve 20. letech, kdy se prosadila snaha zachovat původní pietu místa. Byly odstraněny pouze neudržované hroby a město se zavázalo k úpravě náhrobků význačných osobností. Rozhodující průlom přinesla poválečná doba. Město převzalo v padesátých letech všechny hřbitovy pod svou kontrolu. Ukončilo činnost správce p. Saidlera, jehož rodina o hřbitovní areál pečovala z generace na generaci celých 250 let. Zápis Mikulášského hřbitova do seznamu nemovitých kulturních památek v roce 1963 měl zajistit ochranu jeho umělecko-historických hodnot. Místo soustředěné péče však přišlo šokující rozhodnutí. Rada Městského národního výboru vydala téhož roku vyhlášku o zrušení hřbitova, kterou výmluvně ilustruje výrok náměstka předsedy městské rady L. Čady: „S tím hřbitovem žádný sraní. Tyla odvezem do Kutný Hory a ten zbytek zahrneme buldozerem do řeky.“ Státní památkový ústav protestoval, upozornil na protiprávnost vyhlášky, poněvadž ze hřbitova nebyla sejmuta památková ochrana. V polovině šedesátých let zahájilo město realizaci kompromisní parkové úpravy hřbitova, spojené s uvolněním části plochy pro plánované rozšíření sousední komunikace. Změnám předcházela podrobná evidence, která např. registrovala 1231 hrobů. Přestože se uskutečnila jen část úprav, byl jejich dopad do prostoru areálu zničující. Památkářům se podařilo zachránit jižní část kolem kostela a přemístit sem některé kvalitní náhrobky ze severní – likvidované plochy. Zde zůstal jen osamocený hrob J. K. Tyla. Bohužel, příležitost dělá zloděje, a tak kromě dřeva z pokácených stromů a zdiva z likvidovaných hrobek zmizela i řada památkově chráněných náhrobků včetně cenné sochy Panny Marie. Hřbitov sice získal parkový vzhled, ale další devastaci to nezastavilo. V roce 1994 se zde podepsali skuteční vandalové. Většina náhrobků byla povalena nebo rozbita, několik dokonce zcizeno. Nový územní plán města v polovině 90. let sice přehodnotil razantní rozšiřování Mikulášské třídy, ale hřbitov musel znova ustoupit. Posunutá východní hřbitovní zeď uvolnila v roce 2001 místo zatravněné ploše. Mikulášský hřbitov si naši pozornost zaslouží. Připomíná ty, kteří se zapsali svým usilováním do života a rozvoje moderní Plzně.
kategorie: kultura a památky
/ kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'21.336"N, 13°23'7.153"E
kategorie: kultura a památky
/ kaple
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'27.898"N, 13°23'6.885"E
typ: hotel ***
lokalita: sušicko
obec: Jiřičná
kapacita ubytování: 40
cena ubytování: od 330 Kč
typ: chata
lokalita: špičácko
obec: Hamry
kapacita ubytování: 30
cena ubytování: od 390 Kč
kategorie: bankovní služby
/ bankomaty
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'33.96"N, 13°23'33.45"E
kategorie: stravování
/ fast food
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'35.551"N, 13°22'45.937"E
